Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
O vyrovnání státu s církvemi sněmovna definitivně rozhodne zřejmě příští týden. Po bouřlivé téměř pětihodinové debatě ho totiž poslanci včera poslali do závěrečného třetího čtení. Vládní návrh zákona je doplněn řadou změn. ČSSD spolu s Věcmi veřejnými navrhují třeba zrušit finanční náhradu církvím za vydané nemovitosti. A vracet jen majetek, který církve nejen vlastnily, ale také užívaly. Komunisté chtějí normu zamítnout. Návrh počítá s tím, že církve získají zpět 56 procent zabraného majetku a finanční náhradu ve výši 59 miliard korun, aby se jim navýšená o inflaci vyplácela v příštích 30 letech. Stát na druhou stranu přestane třeba hradit platy duchovních. Návrh vychází z předloňské dohody státu se 17 českými církvemi. Hosty Světa o osmé jsou teď ministryně kultury za Starosty a Nezávislé Alena Hanáková, dobrý den.
Alena HANÁKOVÁ, ministryně kultury /Starostové a Nezávislí/
Dobrý den.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
A předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová, i vám dobré ráno.
Kateřina KLASNOVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu strany /VV/
Dobré ráno.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Paní předsedkyně, proč teď přicházíte s návrhem vyškrtnout tu finanční kompenzaci církvím, obstojí jen váš hlavní argument, tedy, řekněme, neutěšený stav tuzemské ekonomiky?
Kateřina KLASNOVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu strany /VV/
My jsme nepoužívali jen ten argument neutěšeného stavu ekonomiky České republiky. My si myslíme, že princip majetkového vyrovnání s církvemi je sám o sobě správný, ale už když jsme zasedali v té koaliční komisi, tak jsme upozorňovali na to, že samozřejmě těch 59 miliard je obrovská částka, která se započítá do státního dluhu. Původně ta částka měla být ještě vyšší a tlačili jsme na to, aby byl co největší objem vraceného majetku v naturáliích, to znamená lesy, polnosti, nemovitosti. Podařilo se to skutečně zredukovat původně z 83 na 59 miliard, ale je pravda, že i tehdy v komisi jsme se pozastavovali nad výpočtem oceněného majetku, tam je lesní půda oceněna na 27 korun zhruba, zemědělská na 45 korun. Tehdy ani Miroslav Kalousek nebyl schopen přesně vysvětlit, jak se k oné částce došlo. To, že to vypočítala vysoká škola ekonomická, to, že v tom figurovali Ernst & Young, nicméně ta částka je velmi vysoká, navíc podle toho návrhu vládního by se vracelo, vracel větší objem majetku, než který patřil církvím do roku 1948. A právě všechny tyhle pochybnosti, včetně toho, že když jsem našla starý zápis z roku 2007, tak tehdejší náměstek financí Eduard Janota říká, že celková částka vyrovnání bude dohodnuta politickou cestou, je třeba ji zdůvodnit výpočty, tak to všechno v nás zanechává pocit, že skutečně těch 59 miliard by se mělo vyškrtnout.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Paní ministryně, co vy říkáte na tyto výtky a proč by se měl vlastně stát v současné hospodářské situaci na několik desetiletí zavazovat k miliardovým náhradám.
Alena HANÁKOVÁ, ministryně kultury /Starostové a Nezávislí/
Já si osobně, jsem přesvědčená o tom, že stát se, by měl zavázat k tomu, že se majetkové vyrovnání proběhne a myslím si, že nikdy nenastane ten pravý čas k tomu směrem k finanční situaci státu, aby se mohlo říct, ano, teď si můžeme dovolit cokoliv v oblasti finanční. Tady jde skutečně o jakési dorovnání práva, co se týká dohody a finančního krytí a možná té výše, ano, jak říká paní Klasnová, tak skutečně je to tak, že původní výše měla být úplně jiná, teď se snížila na částku nějakých zhruba 59 miliard. Když si to rozložíme, celé to vrácení na těch 30 let, o kterých se mluví a které by tedy měly proběhnout, tak pak to dělá zhruba dvě miliardy ročně. A když si vezmete.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Plus inflace tedy.
Alena HANÁKOVÁ, ministryně kultury /Starostové a Nezávislí/
Zhruba, no, tak samozřejmě, plus inflace, ale když si vezmete, že z těch 59 miliard bysme měli teďka správně odečíst taky to, co by stát případně dával na platy duchovních, tak se jistěže zmenší. A když si vezmete, že třeba výnosy z majetku, o kterých tady taky paní Klasnová teď mluvila, byly několik desítek miliard za dobu, kdy stát tady tyto majetky měl, vlastně je využíval. Tak si myslím, že ta částka je úměrná, i když se zdá být v této situaci dosti velká. Pravda je ale ta, že teďka třeba máme finanční krizi, je možné a předpokládám a můžeme předpokládat, že za pár let to bude úplně jiné, může to být lepší, může to být horší, těžko říct, ale v každém případě k tomu dorovnání by mělo dojít.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Paní Klasnová, Věci veřejné mluví ještě o dalších, asi o osmi zásadních pochybeních v tom paragrafovém znění návrhu, pokud vím, třeba jste vznesli otázku výčtové metody, tedy seznamu těch vracených nemovitostí nebo chcete, aby církve nemohly majetek obratem ruky prodávat. Jaké jsou ty další, prosím, ve stručnosti.
Kateřina KLASNOVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu strany /VV/
My jsme dostali tehdy garance, když jsme vyjednávali, že ten převod majetku bude transparentní. Tehdy jsme dostali i garance toho, že pokud není možné udělat výčtový zákon, což požadovala i Legislativní rada vlády. A bylo by to samozřejmě ze všeho nejtransparentnější, bude výčet majetku alespoň na vládu. Tento slib nebyl splněn, na vládu nic nepůjde, neboť si to nepřeje pan ministr financí Kalousek. Takže toto není splněno. Z toho paragrafovaného znění je tam celá řada velmi diskutabilních záležitostí, například my požadujeme, aby nebyly církve zbaveny daně z prodeje majetku, protože si myslíme, že vůbec není důvod, proč by majetek prodávaly, měly by ho spíše spravovat a z těch výnosů hospodařit. Chceme dál, aby důkazní břemeno toho, že církvím něco patřilo, bylo na církvích. V paragrafovém znění je ovšem řečeno, že stát má dokazovat opak, to znamená, stát má dokazovat, že církvi něco nepatřilo. Chceme, aby tam byly zavedeny sankce, kdyby náhodou došlo k tomu, což nepředpokládám, ale může dojít k tomu, že církve a náboženské společnosti budou žádat majetek neoprávněně. Takže podle vzoru insolvenčního zákona žádáme sankce. Také bychom byli rádi, aby byla prodloužena promlčení doba a hlavně, aby bylo zachováno to rozhodné období únor 1948, což v tomto paragrafovém znění není. Podle zákona 147/1947, 142/1947 Sbírky se mají vracet majetky, což jde do první pozemkové reformy z roku 1919.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Paní ministryně, vy už jste dala najevo, že si umíte představit, aby církve musely prokazovat, že jim majetek skutečně patřil, tak to se kryje možná s jedním tím bodem, o kterém teď mluvila paní Klasnová. Je mezi těmi návrhy i třeba něco dalšího, co byste byla ochotna podpořit, budete trvat třeba na tom, na té výčtové metodě na vládě alespoň?
Alena HANÁKOVÁ, ministryně kultury /Starostové a Nezávislí/
Určitě ne, já jsem přemýšlela, ano, já, já, anebo je pravda, že je důležité a je podmínka a bude podmínka, aby všichni i, kteří budou chtít získat jakýkoliv majetek zpátky, tak musí prokázat a jednoznačně prokázat, že tento majetek skutečně jim patřil a že tedy mají nárok na to, aby jim byl vrácen. Já teda nebo my nesouhlasíme s tím, aby daňové osvobození nebo to osvobození daně z příjmů, to jako není možné, protože tady toto daňové osvobození bylo uplatňováno u všech předchozích restitucí, takže nutit církve, aby platily daně z hodnoty toho majetku, který se jim, jim bude vracet stát, snižuje hodnotu toho, co se vlastně vrací. Takže v řadě případů, kdy se například vrací, já nevím, pole nebo lesy, tak církve nebudou mít finanční zdroje na zaplacení daně z příjmů. Takže je to vlastně ta rovnost jakási. Jistě, mohli bysme podpořit spoustu věcí, ale pravda je ta a to paní Klasnová taky ví, že ta jednání, kterých se i ona účastnila, byla velmi složitá, myslím si, že velká část těch jednání vlastně byla postavena na konečných kompromisech, které, troufám si říct, nikdy nejsou nejšťastnější, ale pravda je taky ta, že díky těmto kompromisům jsme vlastně mohli vstoupit na cestu jakéhosi /výpadek zvuku/ majetku církvím.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Paní předsedkyně, jak se zachováte, když sněmovna nepodpoří ty vaše pozměňovací návrhy, postavíte se proti celému zákonu, jak naznačil už předseda strany Radek John?
Kateřina KLASNOVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu strany /VV/
Ano, nepodpoříme tento zákon. Já jenom bych se ještě vymezovala například k tomu osvobození od daně, ano, to bylo v případě restitucí, ovšem zde přece nemluvíme o restitucích, to je náprava některých křivd, navíc u těch restitucí většinou to byly fyzické osoby, církve jsou právnické osoby. A říkám, skutečně ty parametry, které jsme dohadovali v té komisi vládní a s církvemi, nebyly parametry toho paragrafového znění. To znamená, já jsem se dozvěděla to, že budou církve osvobozeny od daně, nebo to, že se bude postupovat podle zákona 142/1947 Sbírky a další věci, dozvěděla až teprve, když nám ministerstvo kultury dodalo do Poslanecké sněmovny paragrafové znění.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tolik pro tuto chvíli předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová, díky a na slyšenou.
Kateřina KLASNOVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu strany /VV/
Děkuju, na shledanou.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
A naším hostem byla i ministryně kultury Alena Hanáková, i vám díky a na slyšenou.
Alena HANÁKOVÁ, ministryně kultury /Starostové a Nezávislí/
Děkuju, na shledanou.
ČRo Rádio Česko, 7. 6. 2012
