Hanáková: Jak byl získán údaj, že proti restitucím je většina obyvatel?

Přemýšlím, co je to za křik, ale myslím si, že v této chvíli se asi nemusím ptát.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, je víc důvodů, proč zákonodárné sbory projednávají vládou předložený zákon, kterým se mají vypořádat některé křivdy způsobené církvím a náboženským společnostem v době nesvobody.

Česká republika je jedinou postkomunistickou zemí, která ještě svůj vztah k církvím neupravila oboustranně přijatelným způsobem. Listina základních práv a svobod uvádí, že církve mají svou činnost vykonávat nezávisle na státu. To, že stát platí duchovní, když jejich zaměstnavatelem je církev, také není systémově nic, co by konvenovalo právnímu řádu České republiky.

Pro vydání zákona svědčí i nálezy Ústavního soudu, které byly přijaty přímo k problematice historického církevního majetku. Jedná se především o nálezy z poslední doby, to je nález z června 2009, z července 2010, z února a března 2011, ze srpna 2011 a také z února tohoto roku.

Stát tak stále drží podstatnou část historického církevního majetku, majetku, na kterém církve po staletí hospodařily a ze kterého čerpaly výnosy pro svou duchovenskou a charitativní činnost.

Stát financuje církve podle zákona z roku 1949, který ponechává církve v hospodářské závislosti na státu. Majetek, který má být vypořádán, je přitom dostatečně určen, jak uvádí v plenárním nálezu ze dne 1. července 2010 Ústavní soud. Cituji: Vymezení okruhu dotčeného majetku v ustanovení § 29 zákona o půdě je dostatečně určité, neboť existence věcného práva (respektive pozbytí práva k majetku, jehož odejmutím byla způsobena křivda) v rozhodném období je objektivně právně průkaznou skutečností ... (Neustálý hluk v sále.)

... v rozhodném období je objektivně právně průkaznou skutečností, a je nerozhodné, že státní orgány nevedou kompletní samostatný seznam dotčeného majetku, k čemuž ani není právního důvodu. Konec citace.

Pouhé symbolické odškodnění by nemohlo naplnit nejen legitimní očekávání na straně církví, ale rovněž by neumožnilo zajistit hospodářskou nezávislost církví na státu, která je dalším cílem návrhu zákona o majetkovém vyrovnání. Církve nedostanou 134 miliard tzv. na ruku. Dostanou zpět majetek, který drží stát, a jeho hodnota pro vyrovnání je vypočtena na 75 miliard. Jaká bude jeho skutečná hodnota se ukáže až teprve při nakládání s takto získaným majetkem. Některé pozemky nebo objekty opravdu nejsou ve stavu, který by mohl být označován za lukrativní. U této části vyrovnání se tedy změní jenom údaj o vlastníkovi v příslušné evidenci nemovitostí. Pozemky ani objekty nikam nezmizí, jenom s nimi bude nakládat původní vlastník. Jak, to už bude na něm.

Vyplacená náhrada za nevydatelný majetek propočtená na 59 miliard zase není žádný dar církvím. Církvím se vyplatí částka za jejich původní majetek, který zůstane v držení současným vlastníkům. Jde o nemocnice, sociální ústavy a jiné objekty či pozemky ve vlastnictví krajů, obcí nebo soukromých osob, například Nemocnice Valtice nebo Nemocnice Na Františku. Také jde o zámek Řevnice, zámek Horní Dunajovice, nebo také například Arcibiskupské gymnázium v Bubenči a další. Navíc církve strpí, že jim bude tato částka splacena po dobu třiceti let v ročních splátkách asi 2 miliardy Kč, což jsou 0,2 %.

Je dobré si také uvědomit, že podle propočtu stát sice platí ročně 1,4 miliardy Kč na platy duchovních, ale výnosy z drženého církevního majetku překračují ročně 3 miliardy.

Na základě výše uvedeného byly vládou České republiky zahájeny práce na přípravě zákona. Vládou ustavená komise, ve které byli zastoupeni nejvyšší představitelé Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, také Ministerstva kultury a vybraní poslanci Parlamentu ČR zvolení za stranu Věci veřejné, vyhodnotila předchozí legislativní návrhy a připravila návrh k projednání s komisí církevní. Ještě před tím vyjednalo Ministerstvo kultury se stávajícími 17 církvemi deklaraci shody, která zmrazila náklady na platy duchovních hrazených státem podle zákona z roku 1949 na úrovni října roku 2010, bez ohledu na narůstající počet duchovních.

Na společném jednání vládní a církevní komise, kterého se zúčastnili i zástupci Svazu měst a obcí, byly vyjednány věcné náležitosti pro zpracování paragrafového znění návrhu zákona.

Majetkový nárok církví a náboženských společností byl oceněn na výše uvedených 134 miliard Kč. Při ocenění se postupovalo tak, že byly zjištěny průměrné ceny za jednotlivé druhy nemovitostí, lesní půda, zemědělská půda apod., za celou Českou republiku, což je možné vzhledem k rovnoměrnému rozložení původního církevního majetku na území celého státu. Ceny jednotlivých druhů nemovitostí byly stanoveny na základě odborných publikací, například Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Rozsah církevního historického majetku byl pak paralelně prověřován na základě podkladů od státních institucí a archivních dokumentů.

Provedené ocenění bylo už v roce 2007 schváleno nejen vládní, ale i expertní komisí, ve které zasedali kromě zástupců Ministerstva kultury také zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Výpočet ocenění byl rovněž prověřen nezávislou společností Ernst-Young. Vládní komise rozhodla, že nárok církví bude uspokojen v první řadě naturálně, tedy vrácením té části bývalého církevního majetku, který je v držení státu. Ministerstvo zemědělství dodalo podklady k tomu, že tímto způsobem bude církvím vrácen majetek ve výši 75 miliard Kč, převážně převodem nemovitostí ve správě Pozemkového fondu a Lesů České republiky. Do částky 134 miliard dopočtená částka, tedy 59 miliard bude církvím uhrazeno finančně tak, jak je uvedeno výše. Ten, kdo bude žádat o konkrétní nemovitost, ve výjimečných případech i o věc movitou, musí prokázat, že byl jejím vlastníkem v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 a přišel o ni v důsledku majetkové křivdy. Důkazní břemeno je v tomto případě na straně žadatele. Oprávněnost nároku bude posuzovat katastrální úřad a v konečné fázi potvrdí vydávací dohodu pozemkový úřad.

Je nutné zdůraznit, že v případě majetku, který budou Pozemkový fond a Lesy České republiky vydávat, se jedná o maximální rozsah vydatelného majetku. Rozsah majetku, který bude Pozemkovým fondem a Lesy České republiky skutečně vydán, bude bezpochyby nižší, už jen kvůli výjimkám, upraveným v § 8 návrhu zákona. Například se

nevydávají pozemky určené pro výstavbu dopravní a technické infrastruktury, pozemky, které byly po zestátnění zastavěny, pozemky pod obecní infrastrukturou apod.

To nic nemění na vládou schváleném parametru pro odškodnění, tedy celkem - jak už bylo uvedeno - 134 mld.

V roce 1947 byl přijat zákon o revizi první pozemkové reformy. Znovu se měl vyvlastnit majetek, znovu se měla za vyvlastnění vyplatit peněžitá náhrada, ale po únoru 1948, kdy principy právního státu přestaly platit, pozemková reforma proběhla bez vyplacení náhrad. To se dotklo jak statkářů, fyzických osob, tak i církví. Zatímco bývalým statkářům a jejich potomkům byly tyto pozemky vráceny podle zákona o půdě, církvím se majetek dosud nevrátil.

Je pravda, že byl přijat zákon o hospodářském zabezpečení církví, podle kterého stát hradil platy duchovních, je však nutno dodat, že výdaje státu na platy duchovních jsou nižší než výnosy ze zabraného církevního majetku.

Zákonem bude rovněž ukončena blokace církevního majetku, která je zásadní překážkou pro územní rozvoj některých měst a obcí a také překážkou pro žádosti o některé dotace vázané právě na jednoznačné vlastnické vztahy k nemovitostem.

Ještě jedna poznámka, když dovolíte, k již dříve řečenému. Stát dnes hradí platy duchovním 17 církví. V roce 1949, kdy zákon o hospodářském zabezpečení církví vstoupil v platnost, se to týkalo duchovních 10 církví. K dnešnímu dni jde o finanční náklady /i díky deklaraci shody/ ve výši 1,4 mld. Kč. Bez této deklarace by byly o něco vyšší. Pokud nebude zákon přijat, tak tato deklarace přestane platit a církve budou požadovat finance na aktuální stav duchovních.

K tomu se musí připočítat i nároky církví dalších, neboť zaregistrováno je jich dalších 16. V roce 2015 může nárokovat státní finance na úhradu platů duchovních dalších devět církví a náboženských společností. Jako příklad lze uvést hnutí Hare Krišna, také církev Křesťanská společenství nebo ústředí muslimských obcí a další.

Přitom návrhy na registraci podávají další církve a náboženské společnosti. Dle střízlivých odhadů tak mohou náklady na platy duchovních v roce 2015 činit 1,6 mld. Kč a v roce 2030 to může být až 2,6 mld. Kč.

A poznámka nakonec. Odpůrci zákona rádi argumentují tím, že proti jeho přijetí je převážná většina obyvatel. Možná by měli říci, jak byl tento údaj získán. Odpověď na otázku, zda každý souhlasí s vydáním stovky miliard církvím se nepochybně bude lišit od odpovědi na otázku, zda je každý ochoten platit miliardy na platy duchovních stále se zvyšujícího počtu církví.

Musíme si uvědomit, že vztah státu k církvím bude muset řešit každá další vláda, a čím později to bude, tím bude toto řešení dražší.

Děkuji vám za podporu tohoto zákona.