Gazdík: Krajská témata jsou úplně jiná než celostátní

Starostové jdou do krajských voleb s tím, že by se chtěli dostat do většiny zastupitelstev a získat křeslo jednoho hejtmana.

Bylo by to fajn.

Jak reálné je to předsevzetí?

Starostové jsou momentálně zastoupeni ve čtyřech krajských zastupitelstvech. V minulých volbách jsme kandidovali v šesti krajích, teď kandidujeme společně s TOP 09 ve všech krajích a byli bychom rádi, kdybychom uspěli všude. Kdybychom se v některých krajích dostali do rad a měli hejtmana, byl by to úspěch.

Lídrem ve Zlínském kraji jste vy. Odhad vaší šance?

Zlínský kraj je oblastí, kde tradičně mívá velké úspěchy sociální demokracie. Na druhé straně ČSSD už v podstatě třetí volební období vládne ve velké koalici s ODS. Zlínský kraj proto připomíná netekoucí vody, které zahnívají. Myslím, že trochu svěží vody nebo větru by to chtělo. Kraj se nikam neposunuje, je tam spousta věcí, které se neřeší, jak by se měly, a nikam se osobně neposunují ani ti lidé. Nepovažuji za dobré, aby šlo v krajských volbách znovu o to, že si hejtman vymění místo s vicehejtmanem nebo oba zůstanou v těch křeslech, ve kterých jsou.

Stav, který popisujete, se snaží rozbít Zlínská výzva.

Máme to vyzkoušené ve městě Zlíně, tam to zabralo. TOP 09 a Starostové vyhráli volby a jako druhý uspěl nový občanský spolek MOR, Morální očista radnice. Takže věříme, že malé strany, členové Zlínské výzvy, mohou uspět. Velké šance v kraji dáváme Zemanovcům, za něž kandiduje velmi populární pan docent Čuba. A věříme, že ani KDU-ČSL nebude chtít znovu asistovat velké koalici. Že se to rozstřelí. Prostě není možné, aby to fungovalo jako v minulém volebním období. Politika ve Zlíně vypadala tak, že na jedné straně je ODS, která zaváděla regulační zdravotnické poplatky v celostátním měřítku a pak v krajském měřítku hlasovala pro to, že kraj je bude proplácet. A pak sociální demokracie, která na zdravotnických poplatcích vyhrála volby, přivedla za volební období největší krajskou nemocnici ke kumulované ztrátě půl miliardy. Přičemž kvalita služeb ve všech čtyřech krajských nemocnicích značně pokulhává proti ostatním regionům. To snad volič musí vidět a cítit, a věřím, že velké strany za to – v uvozovkách – ocení.

Dovedete si představit spolupráci se Zemanovci?

Určitě ano, spolupracujeme s nimi už dlouho, vlastně od jejich vzniku. Poskytovali jsme jim prostor v našem magazínu, teď jim poskytujeme prostor v našem měsíčníku Okno do kraje, protiváze krajského periodika, které prezentuje pouze názory krajské koalice. Osobně mám velmi dobré vztahy s Milošem Zemanem, velmi rád se s ním kdykoli potkám. Ano, on je spíše levicového smýšlení a já spíše pravicového. Ale dnes už je doba trochu posunutější a moudrý muž není ani pravicový, ani levicový. Protože selský rozum je ze svého principu pravicový a naopak srdce a sociální cítění jsou ze svého principu levicové. Dnešní doba potřebuje trochu obojího. Jde spíše o to, jak jsou lidé schopni se domluvit. A se Zemanovci jsme určitě schopní se domluvit.

Prosazoval byste takové spojenectví i na celostátní úrovni?

To je otázka volebního programu. Už v minulých volbách, když jsme s Milošem Zemanem diskutovali o programech, bychom takových sedmdesát procent průniku určitě našli. Samozřejmě máme jiné názory třeba na oblast daní. Nicméně ekonomická krize v Evropě ukázala, že ani tradiční pravicové pojetí daní už není zavedené dogma. A nemělo by být, protože bychom se mohli dostat do obrovských problémů.

Co bude v krajských volbách zásadní?

Jestli přesvědčíme voliče, že krajská témata jsou úplně jiná než ta celostátní. Když vidím kandidáty sociální demokracie, kteří už dnes na svých plakátech předestírají voličům problém církevních restitucí či otázky daňové, se kterými kraj nemá vůbec nic společného a volba v krajských volbách je nemůže nijak ovlivnit… Je to prostě lež a falešná iluze, kterou se ČSSD pokouší ovlivnit voliče.

Jenže v minulých krajských volbách ČSSD sázka na celostátní téma vyšla.

Vyšlo jim to, ale třeba právě Zlínský kraj je klasickou ukázkou toho, jak jim to nakonec vlastně nevyšlo. Slibovali zdravotnictví zadarmo, které bude kvalitnější pro všechny, a realita je jiná. Zdravotnictví ve Zlínském kraji je kalamitně zadlužené, největší nemocnice – Baťova ve Zlíně – je de facto po účetním krachu. Kraj přitom do ní několikrát nalil peníze daňových poplatníků, aniž by byl schopen ji jakkoli restrukturalizovat, zefektivnit. Kdyby alespoň dokázal zlepšit péči. Ale ani to ne. ČSSD v minulých krajských volbách voliče podvedla. Další slib – využití evropských prostředků. Osobně se domnívám, že případ bývalého hejtmana Ratha nebude ojedinělý. Ani ve Zlínském kraji si nejsem jist, že čerpání evropských peněz bylo čistou lesní studánkou. Od mnoha starostů slyším, že je tomu naopak.

Ve Zlínském kraji jste si vymínili, že název STAN bude ve volbách na prvním místě. Znamená to, že se od TOP 09 nebo její celostátní politiky chcete přece jenom trochu odříznout?

Vůbec ne. Zvláště já jako tvář poslaneckého klubu se od ní budu těžko odřezávat. Znamená to pouze, že Starostové ve Zlínském kraji jsou zavedenou regionální stranou, která je už součástí krajského zastupitelstva jako jediná nekomunistická opozice. A tohoto faktu chceme využít. Dáváme najevo, že STAN jsou zavedenou stranou a TOP 09 se přidává.

Na rovinu, nebude centrální politika – škrtání a zvedání daní – pro vás zátěží?

Bude záležet na kampani, jestli voliče budeme schopni přesvědčit, že v krajských volbách nejde o celostátní politiku. Na druhé straně samozřejmě nepopularita vlády, opatření, která musí dělat, rozhodnutí mnoha voličů ovlivní. Nicméně je nutno dodat, že volič by měl vědět, že pokud jakoby vytrestá vládu, nic tím v celostátní politice neovlivní.

Na své straně máte i jednu nespornou výhodu. Podařilo se vám prosadit nové rozpočtové určení daní. Zlínský kraj vydělá, pomůže to STAN ve volbách?

Kraj díky tomu získá asi miliardu korun ročně, což věřím, že během několika let bude vidět. Tento region je dnes jak z hlediska HDP, tak průměrné mzdy na chvostu republiky a tímto se snad může dostat do o něco lepší pozice. Hlavně ale nové rozpočtové určení daní bude spravedlivější. Obce a města Zlínského kraje si prostě nezasloužily ten rozdíl, který doposud byl.

Pomůže vám to ve volbách?

To nevím. Mně osobně to pomáhá. Je to věc, za kterou jsem se roky bil, a pakliže zákon bude schválen v Senátu a podepsán prezidentem republiky a začne platit, bude to dovršení mého úsilí. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem šel do sněmovních voleb. Mně do nich de facto poslal Ústavní soud, který u diskriminace v rozpočtovém určení daní řekl, že on nemůže určit, zda rozdíl mezi velkými městy a malými obcemi má být takový nebo onaký. A chceme-li tuto věc změnit, pak se máme zúčastnit politické soutěže. Což zjevně činím a po dvou letech jsem rád, že se tato věc, minimálně zatím ve sněmovně podařila.

Jak to berou ve vaší obci, jste hrdina?

Určitě ano. Moje obec je touto záležitostí proslavená a myslím, že nejvíc to viděl dnes exprimátor Bém, který když diskutoval s našimi občany, pochopil, že spor mezi Suchou Lozí a Prahou o olympiádu nebo o daňovou diskriminaci není sporem Petra Gazdíka, ale je to skutečně názor občanů obce a oni mně to dávají najevo. S tím výsledkem jsou velmi spokojeni.

Takže volby v Suché Lozi máte kdykoli v kapse…

Myslím, že ne. I nejlepší jídlo se přejí. Teď jsem místostarosta, byl jsem dvě volební období starostou, a upřímně řečeno, nevím, jestli budu chtít pokračovat. Jakémukoli nástupci budu rád pomáhat, ale pokud je rozvoj obce dobře nastaven na mnoho let dopředu – a to dle mého názoru je – tak jsem v obci svůj úkol splnil. Mým snem není stát se starostou, ale stát se ředitelem školy. Nechtěl jsem být ani poslancem, není mým snem být ani ministrem, ani premiérem.

Ale kandidujete na hejtmana Zlínského kraje.

Teď chci být hejtmanem proto, že na mě tlačí našich více než sto starostů ze tří set čtyř starostů obcí zlínského kraje a dávají mně najevo, že i díky jejich podpoře jsem se dostal do sněmovny. Oni teď chtějí uspět v krajských volbách a myslí si – a přiznávám, mně to lichotí –, že jim v tom mohu pomoci. Tak se snažím plnit vůli svých starostů a pomoci jim změnit situaci, která je ve zlínském kraji. Pakliže to voliči budou takto vnímat a ocení nás hlasy ve volbách, věřím, že je nezklameme. Stejně jako v minulých volbách, kdy jsme říkali, že nevstoupíme do velké koalice. A přestože nám to bylo nabízeno, nevstoupili jsme. Ani když nám nabízeli různé lukrativní věci. Myslíme si, že v kraji má existovat fungující koalice a fungující opozice, která na ni dozírá. Přičemž za fungující koalici nepovažuji velkou koalici, kdy se strany před volbami vymezují proti sobě a poté u celkem zásadních témat, jako bylo v minulých krajských volbách zdravotnictví, dělají pravý opak.

Takže skepse, která na vás z politiky občas padá, není zas tak hrozná?

Je hrozná. Ano, z politiky na mě padá veliká skepse, protože se nenacházíme v dobré době a dobré situaci ani politické, ani ekonomické. Na druhé straně fakt, že se nacházíme v době, kdy ta zahnisaná rána praskla nebo postupně praská a hnis z ní začíná vytékat, je jistě nepříjemná věc, nicméně nutná k tomu, aby se rána uzdravila. Že to nebude zítra ani pozítří, jak bychom si všichni přáli, tak to bohužel je. Ale když mnohé slyším nadávat na současnou dobu, tak se jich ptám – co byste radši? Aby věci, jako například korupce, pokračovaly, aby se stát dál zadlužoval, a vy jste o tom nevěděli?

Prohlásil jste, že pokud se stanete hejtmanem, skončíte ve vysoké politice. Platí to?

Platí, ale upřesnil bych to, protože už tady byl jeden politik, který říkal, že skončí ve vysoké politice, a pak řekl, že poslanectví nepovažuje za vysokou politiku. Jmenuje se Vít Bárta. Takže – pakliže se stanu hejtmanem, vzdám se funkce předsedy poslaneckého klubu i poslaneckého mandátu a odejdu ze sněmovny.

Ale tím se vzdáte také možnosti přímo ovlivňovat celostátní politiku. Připadá vám, že politika na regionální a komunální úrovni je smysluplnější?

Nejenom politika, ale každá práce, která se dělá dobře, je pro lidi smysluplná. Tím nechci utíkat od otázky. Bavili jsme se o rozpočtovém určení daní. To, co jsem sliboval a proč jsem šel do sněmovny, jsem splnil. Neznamená to, že kolem sebe nevidím desítky nutných věcí, které by se měly změnit. Ale věřím, že moji kolegové jsou schopni se s dalšími záležitostmi z volebního programu popasovat a situaci by zvládli beze mě. Stav mého kraje mě netěší a i tady vidím prostor pro prosazení změn.

Ke konci letošního roku končí smlouva o spolupráci STAN a TOP 09. Nakolik rozhodující bude pro její případné pokračování výsledek Starostů v krajských volbách?

Celkem zásadní. Krajské volby jsou pro starosty po komunálních volbách ty druhé nejdůležitější. Takže výsledek podzimních voleb budeme pečlivě analyzovat a zvažovat a potom se rozhodneme, kam se naše cesta ubere. Spolupráce s TOP 09 se zatím stoprocentně osvědčila. A pro mě je strašně zábavné, když mně mnozí píší a říkají: Víte, vy starostové, vy jste skvělí. Ale spolupracujete s tou TOP 09 a nám se to nelíbí. Pakliže jsme měli jako základní cíl prosadit nové rozpočtové určení daní a nejen to, a z výsledků evropských voleb jsme věděli, že sami nejsme schopni kandidovat ve sněmovních volbách… Ostatně, Starostové a nezávislí jako subjekt v parlamentních volbách je skoro protimluv. Prostě jsme se museli spojit s nějakou další stranou.