Kdo má informace, má moc je velmi staré, ale stále platné pravidlo.
Stát je držitelem obrovského souboru dat o všech aspektech společnosti a našich životů – od míry a druhu kriminality v naší obci, výskyt chorob v jednotlivých oblastech, přes náklady na léčbu v jednotlivých nemocnicích až po přehled o kvalitě základních a středních škol. Na sbírání těchto dat jsou vykládány obrovské prostředky z kapes daňových poplatníků a výstupem pro veřejnost jsou jen kusé informace. A to ještě v tom lepším případě. Často spíše stát informace tají.
I proto vznikl zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Byl přijat pár let po nástupu internetu a je založen na konstrukci – občane, pokud chceš nějaké informace získat, požádej si, případně zaplať a čekej až se úřad uvolí odpovědět. Masové rozšíření internetu a možnost přenášení a skladování velkých objemů dat ale umožňuje diametrální změnu přístupu – dát státu povinnost zpřístupnit všechna data bez dotazování se a plateb.
Ale jakým způsobem tyto informace zveřejňovat a přitom nezatěžovat společnost dalšími administrativními náklady? Inspirace je v zahraničí. Existuje velmi jednoduchá a elegantní forma, která se jmenuje strojová čitelnost dat (http://opendata.cz/). Jednoduše jde o to, že stát zveřejní získané informace ve formátu a struktuře, který je činí dále zpracovatelné. Stát tedy poskytne pouze to, co už má, co už pořídil za peníze svých občanů a občané pak mohou tyto informace čerpat, mohou vytvářet aplikace a programy, které nabídnou informace ve další hodnotě. Dozvíte se tak, jak hospodaří Vaše obec, která čtvrť nebo ulice je nebezpečná, jaké jsou čekací doby na operace v jednotlivých nemocnicích, jaký je vývoj počtu obyvatel Vaší obce, jaké jsou průměrné dojezdové časy do zaměstnání, kdo jsou největší zaměstnavatelé v regionu atd. atd.
Čas před nástupem internetu poskytoval držitelům informací exkluzivitu. Informace byly šiřitelné jen nákladně a složitě, jejich reprodukce a další zpracování náročné. Internet umožňuje nebývalé množství informací poskytnout občanům, kterým vždy patřily a na základě jejich sdílení, kombinací a porovnávání získávat další kvalitu vědění. Občanům tak dává moc nejen v den voleb.
Myslím, že nastal čas, abychom se přihlásili o své právo na informace. Jako občané jsme si tyto informace jednou z daní zaplatili. Neexistuje žádná ospravedlnitelná překážka, pro kterou bychom se k těmto informacím neměli dostat.
Bránit se ale budou dvě skupiny. Na prvním místě politici. Kdo má informace vládne, nebo lépe řečeno ovládá. Politik, který přistoupí na kompletní zveřejnění informací, se vzdává části moci ve prospěch všech občanů. A do toho politici velkou chuť mít nebudou… Druhou překážkou budou úředníci. Je jisté, že zveřejněním informací mnohé úřednické místo ztratí smysl, protože ve výsledku zjistíme, že stejná data umíme získat jinak – levněji, anebo je prostě již získáváme jinde. Vždyť není pozoruhodné, že přes masivní nástup moderních technologií úředníků pořád přibývá?
Lid je zdrojem veškeré státní moci. Vraťme mu jeho informace, aby ji mohl odpovědně vykonávat.
blog.aktualne.cz, 12. 3. 2012
