Ruský vůdce Vladimir Putin si užívá, jak Evropa scholzuje, uvedl v rozhovoru pro Novinky europoslanec Ondřej Kolář. Tímto výrazem označil chování evropských představitelů, kteří volají šéfovi Kremlu a zároveň Ukrajině dodávají zbraně příliš pozdě. Kolář dále uvedl, že zatykač, který na něj Ruská federace letos vydala kvůli sundání sochy sovětského maršála Ivana Koněva, jej rozesmál a že ruského vůdce odstraší pouze sjednocená Evropa.
Americké prezidentské volby ovládl republikán Donald Trump, který Kamalu Harrisovou převálcoval ve všech důležitých swing states. Co říkáte na tento výsledek?
Nepřekvapilo mě to. Já jsem od nátury skeptik, takže jsem tak úplně nevěřil tomu, že by Kamala Harrisová dokázala vyhrát. Je to žena. Předsudky vůči ženám jsou stále velké, i když si namlouváme, že to tak není. Je to míšenka a znovu, namlouváme si, že je naše společnost – hlavně ta americká – už daleko a že už nejsou žádné předsudky vůči, v uvozovkách, barevným lidem. Ony ale jsou a jsou pořád hodně velké.
Potom, a tady asi budu trochu příkřejší, si myslím, že Donald Trump, podobně jako Andrej Babiš a spousta dalších politiků tohoto ražení, prostě lidem dává falešné naděje a vychází mu to. Dávají je v době plné nejistoty, kdy lidé žijí v obavách z přítomnosti a budoucnosti, jestli jim poteče voda z kohoutku, budou mít co jíst nebo jestli ten způsob života, na který jsou zvyklí, budou moct dál žít. Populisté toho rádi využívají a tu debatu ohýbají do rovin, kde by vůbec neměla být.
Američané jsou masírováni tím, že peníze nejdou jim, nepomáhají jim, ale pomáhají někomu jinému. Že žijí v zemi, která absolutně nezvládá migraci, nebo že žijí v zemi, která se z velmocenského postavení propadá úplně jinam a není schopna v dnešním světě konkurenčně obstát. Radši se přikloní k člověku, který jim řekne, že něco takového se už dít nebude, než k člověku, který jim slibuje jenom to, že bude dbát na hodnoty.
Jistě, hodnoty jsou naprosto zásadní a důležité. Ve chvíli, kdy opustíme hodnotovou politiku, je s námi amen. Ale musíme si uvědomit, že hodnoty jsou zároveň něco, čím lidi nenakrmíte.
Například Alexandr Vondra z ODS řekl, že by volil Trumpa, protože je pro lid. Hlasovala by pro něj i komunistka Kateřina Konečná nebo lidovec Tomáš Zdechovský. Co si myslíte o jejich volbě?
Kamalu Harrisovou bych volil jen kvůli tomu, že byla to menší zlo, ne že by byla nějaký můj idol. Jak jste vyjmenoval ty tři politiky, tak přesně v tom je esence toho, co Trump lidem nabízí a jak je dokáže zblbnout. Někdo se k němu upíná, protože je pro ně ten macho chlap, který má koule a dokáže si se vším poradit.
Pardon, ale jestli mám vzhlížet k člověku, který se chová jako prase k ženám, neustále lže, říká, že zákony není potřeba dodržovat a ústavu si ohýbá podle sebe, říká, že morálka je něco naprosto zbytečného a chová se jako největší šikanátor, tak to prostě říkám ne. Upřímně nechápu, proč k takovému člověku vzhlíží Saša Vondra, kterého jsem měl za naprosto konstruktivního člověka s obrovským přehledem.
Přijde mi, že k lidem jako Donald Trump, Andrej Babiš, Viktor Orbán a Robert Fico se většinou přiklání lidé, kteří jsou trošku jednodušší. Saša Vondra do ranku těchto jednodušších lidí prostě nepatří. Pro mě je vzdělanec.
Kateřina Konečná tam podle vás patří?
Kateřina Konečná cílí hlavně na jednoduché lidi a postavila si na tom i politickou kampaň. Nečekám nic jiného, než že bude rozeštvávat společnost a všechno, co je špatné, bude nazývat dobré. Nedělejme si o ní žádné iluze. Ale u toho Saši Vondry a u spousty jiných lidí si říkám, co se jim stalo, že jim imponuje člověk, který v sobě ztělesňuje opravdu všechno špatné. Neexistuje nic, čeho bych si u Trumpa vážil, a nic by mě nepřesvědčilo, abych mu dal svůj hlas.
Trump se mimo jiné chvástá, že do 24 hodin ukončí válku na Ukrajině. Lidé z jeho okolí tvrdí, že chce konflikt zmrazit na frontové linii. Co na to říkáte?
Ten se chvástal už tolika věcmi. Proto je nesmysl, abychom ho volili. Večer říká něco jiného než druhý den ráno. Jeho nálady jsou závislé na tom, jestli mu zrovna chutnal hamburger, nebo ne. Jako hlavního poradce a studnici znalostí bere svoji dceru Ivanku.
Slyšel jsem ale názor, že Trump nerad prohrává a v žádném případě nebude chtít prohrát s Putinem.
Nechce být Trump pouhým mírotvorcem a bude mu jedno, jak míru dosáhne?
Jako že říká, že on chce mír a ostatní ho nechtějí? Já taky chci mír, ale nesdílím to nadšení a přesvědčení, že míru dosáhnete tím, že budete stále ustupovat, protože pak zjistíte, že stojíte zády u zdi a už nemáte kam jít. Jediné, co vás pak čeká, je kulka do čela, protože ten, co stojí proti vám, si ten mír představuje úplně jinak.
Pro mě je mír svoboda a možnost rozhodovat o vlastní budoucnosti a o bytí či nebytí. Mír rozhodně není ustupování a přerozdělování území mezi velmoci. Myslím si ale, že to je přesně ten přístup, který bude razit Trump. Řekne si prostě: Tady máme Rusko, Moskva si dupla a musíme jí vyhovět. Stejně jako když si dupnou Spojené státy nebo Čína.
Dle mého názoru je Trump člověk, co rozumí jen penězům a vše překládá do řeči peněz. Hodnoty mu jsou ukradené. On to nebere tak, jak by měl, a to právem sebeurčení, garancemi a mezinárodním řádem. Jeho řeči o ukončení války do 24 hodin jsou jen bohapustým žvaněním. Od jeho zvolení už 24 hodin uběhlo mnohokrát, čekám od něj omluvu, že nás tahal za nos a že nedokázal válku ukončit.
Ukrajinu bude tlačit do maximálních ústupků, aby svůj slib nějak splnil. Aby Rusko mohlo říct: Teď jsme spokojeni, přestaneme střílet. Zamrznutí konfliktu na frontové linii ale nepomůže ničemu. Jestli vkládá naděje do sil OSN, tak ať se podívá, jak úspěšné byly jinde ve světě. Třeba v Srbsku nebo teď v Libanonu. OSN je impotentní.
K tomu mě napadá dotaz, jak vnímáte říjnovou cestu šéfa OSN Antónia Guterrese do Ruska, a to zejména v souvislosti s tím, že cestu na Ukrajinu odmítl.
Když vidím, jak se Guterres klaněl Putinovi a jak mu podával ruku… Jak ještě udělal ten úklon, prostě sklonil bradu. Když ho vyzvali, aby přijel na Ukrajinu, tak to samozřejmě nejel. Všechno úplně špatně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v září sešel s Trumpem v USA. Uvedl, že mu řekl, že buď Ukrajina bude v NATO, nebo bude mít atomovky. Myslíte, že to je cesta, jak Putina odstrašit?
Upřímně nevím, jestli se Ukrajině do takového dobrodružství chce. Putin by to asi vnímal jako další eskalaci. Myslím, že Putina odradí něco úplně jiného: sjednocená Evropa, která nebude mluvit dvaceti hlasy, kdy se každý z představitelů nebude snažit Putina ukecat. On si užívá, co teď vyvádíme. Jednou mu volá Macron, podruhé zase Scholz. Nikam to nevede. Putin se cítí jako king, protože se před ním plazí evropští státníci. V otázkách podpory Ukrajiny scholzujeme (volání Putinovi a pozdní dodávky pomoci Ukrajině, pozn. red.).
My jako Evropa pro Putina musíme být dostatečným odstrašením, a to i v tom, že mu budeme jasně dávat najevo, kam patří, nenecháme se vydírat nebo na něm nebudeme závislí, co se týče energetiky. Sice máme sankce, ale spousta našeho zboží se do Ruska furt dostane. On si ten dnešní stav naprosto užívá. Někdo říká, abychom na Rusa šli klackem, jiný říká ne, lehněme si na záda a ukažme mu bříško.
Co by tedy podle vás měla Evropa dělat? I vzhledem k tomu, o kolik má Rusko vyšší výdaje do obranného průmyslu. Může vůbec něco udělat s tím, aby se ruské zbrojní výrobě v krátkodobém horizontu přiblížila?
Nejjednodušší by bylo přejít na válečnou ekonomiku jako Rusko, to si ale úplně nemůžeme dovolit. Myslím si, že musíme přestat v té neustálé debatě o tom, jestli je dobré zvyšovat výdaje na obranu, nebo není. A ono to dobře je. Vidíme to i v tom, o čem jsme se bavili ohledně Trumpa. Nikdy nevíte, co ten člověk udělá. Musíme pochopit, že nemůžeme být pořád závislí na Spojených státech jako garantech naší bezpečnosti. Ano, musí být dál naším významným spojencem, ale už to nemůže být ten mentor, který za námi stojí a říká nám, že ať se stane cokoli, tak nám přijde pomoct.
Evropa obranný průmysl dobrovolně utlumila a my ho teď musíme dobrovolně zase nastartovat. Musíme sjednotit způsoby, jak se vyzbrojují evropské armády. Když to srovnáme s Amerikou, ale i třeba s Jižní Koreou, tak tady je to každý pes, jiná ves.
Nemůžeme mluvit o evropské armádě 27 států, z nichž každý bude jezdit jiným tankem a střílet jinou puškou. Evropa by měla pochopit, že některé věci, které spadají do kategorie obrany, umí vyrobit nejlépe na světě. Například bojová vozidla pěchoty a útočné pušky. A toho se má držet, výrobu maximálně nakopnout a posílit. A potom to, co neumíme, teď neřešit a nezdržovat se vývojem.
Co třeba by tedy Evropa neměla řešit?
Napadá mě společný vývoj evropské stíhačky. To bude trvat dvacet let, a to už Spojené státy budou mít stíhačky určitě šesté a možná i sedmé generace. Proč bychom tedy neměli nakupovat teď a to nejlepší, co je na trhu? Pokud chceme, aby naše obranyschopnost byla skutečně obranyschopná, tak prostě musíme mít to nejlepší.
Co říkáte na zatykač, který na vás Ruská federace letos vydala?
Já jsem se tomu fakt smál. Nic jiného člověk nemůže dělat. Beru to jako potvrzení toho, že co dělám, Rusko prostě irituje. Jsem rád, že tomu tak je, vím, že to dělám dobře. Nemám potřebu Rusku děkovat, podlézat mu, nemám potřebu Rusy nějak chválit. Taky nemám potřebu říkat, že to, co Rusko dělá, je pro Česko prospěšné a že bychom měli patřit více do ruské sféry vlivu. A to se Rusům nelíbí. Oni nedokážou pochopit, že na nich už spousta států není závislá, a nesou to velmi těžce. Ať jdou do háje. Zvolili mě čeští občané, ne ruští, a tak budu platný českému daňovému poplatníkovi, ne Rusům. A jestli si myslí, že vydanými zatykači na evropské politiky něčeho dosáhnou, tak ať jdou do haj**u.
V lednu jste hovořil o tom, že bychom měli nechat vyvlastnit ruský majetek. Jediný zákonný nástroj k tomu ale je jej vyvlastnit za náhradu, což by znamenalo, že bychom Rusům za majetek zaplatili a oni by peníze následně využili ve své agresivní válce proti Ukrajině. Není to špatný nápad jim poskytnout na válku další finance?
Je a není. Když jsme psali tento návrh zákona, řídili jsme se tím, aby obstál v ústavním testu. Ve chvíli, kdy bychom do něj napsali, že se ruský majetek znárodní, tak by v tom testu neobstál. Jediný institut, který náš právní řád a ústavní pořádek znají, je majetek vyvlastnit vždycky za náhradu.
Nechtěl byste to sám změnit zákonem? Nepracujete na nějaké úpravě toho dosavadního, který by to dovolil udělal tak, aby k finanční náhradě nemuselo dojít?
Máme dvě varianty toho zákona. Jedna je taková puristická: vyvlastníme za náhradu, o čemž si myslíme, že by v ústavním testu obstálo bez problému.
Tato varianta se vám líbí?
Jako člověku, který má právní vzdělání, se mi nemůže nelíbit. Je to prostě podle zákona, a pokud jej ctím, nemohu od toho odbočit. Morálně je to špatně, vyplácet Rusku jakoukoli náhradu, ale z právního hlediska to je tak správně.
Druhá varianta je retribuční, která říká, že Československo po roce 1968 de facto až do roku 1993 nemohlo projevovat vlastní vůli, a tím pádem všechny nemovitosti, které předalo Sovětskému svazu, předalo pod nátlakem.
Vrátil bych se ale k první variantě, která za mě není nereálná a neproveditelná. Já a mí kolegové, kteří jsme na tom pracovali, jsme toho názoru, že i v případě vyvlastnění bychom Rusku nemuseli nic dávat. Stačí dát Ruskou federaci jako takovou na sankční seznam. V tu chvíli by se ta vyplacená náhrada zmrazila, uložila do depozitu Národní banky a po nějaké době by se řeklo, fajn, nevyplatíme ji. Nebo by se řeklo, že se peníze použijí například na válečné reparace pro Ukrajinu.
A nebylo by lepší majetek nechat být a použít na válečné reparace přímo, až konflikt skončí?
I to je možnost. Ve chvíli, kdy stát ten majetek získá, je už potom na něm, jak s ním naloží. Jestli ho použije na reparace, jestli ho prodá a pak na ně použije získané peníze.
Je ale potřeba říct, že spousta lidí nechápe rozdíl mezi vyvlastněním a znárodněním. Když jsem s tím přišel, tak mi říkali, že jsem jako komunista v padesátých letech a že chci krást majetky. A já jim řekl, že to je, jako když se staví dálnice. To stát asi nebude v pozici komunistů, když vyvlastní kus pole, že?
Naopak, kdybychom šli cestou znárodnění, tak bychom šli tou cestou padesátých let. Vyvlastnění ovšem není jenom o zabavení majetku, může to být i omezení výkonu vlastnických práv.
Mohl byste dát nějaký příklad?
Například mi hlava nebere, jak je možné, že v Praze máme barák, který je zkolaudovaný jako škola, Rusové ho používali jako střední školu, a teď je prázdný. Je vybavený, jsou tam učebny, tělocvičny, dílny, všechno. Ale Praha ani stát nemají jakýkoli zájem na tom tam aspoň omezit výkon vlastnických práv. Říct jim: Tak, vy ten dům nepoužíváte a používat ho ani nesmíte, protože vám ministerstvo školství sebralo akreditaci provozovat tu školu. Nemá tam ani kdo učit, protože ty lidi, co tam učili, dostali na ruskou žádost diplomatické pasy a pak byli vyhnáni po Vrběticích. S nimi odešly i děti, takže tam ani nemá kdo chodit.
My ten barák potřebujeme. Máme nedostatek míst na základních, středních i mateřských školách. Proč se to neřeší? Proč pražský primátor nejde za premiérem a neřekne mu, že ten barák potřebuje, protože do něj mohou chodit čeští žáci? Já chápu, že to nejde jednoduše sebrat, tak to pojďme aspoň omezit. Je ale potřeba mít podporu vlády, za kýmkoli z vlády jdete a chcete s tím něco dělat, se kroutí a vysvětluje, proč to nejde.
Měli bychom se inspirovat v zahraničí. Estonsko, Lotyšsko a Finsko tenhle krok už udělaly a ruské baráky zabavují.
Tam se ale nejedná o žádný speciální zákon, který by to umožňoval. V Estonsku se jedná o plošný návrh, který neprošel parlamentem. V Lotyšsku jde o jednu budovu a ve Finsku k tomu došlo na základě rozhodnutí soudu, protože Rusko prohrálo arbitráž s ukrajinským Naftogazem.
No ale děje se to a já říkám, že u nás ty důvody a cesty k zabavení také jsou. My s tím jen nechceme nic dělat.
