Větší ekonomická konkurenceschopnost je jedním z hlavních cílů Evropské unie do dalších let. Ztrácí totiž na USA, Čínu i další světové hráče. V nejnovějších Bruselských chlebíčcích řešíme toto klíčové unijní téma s Luďkem Niedermayerem a europoslankyní Klárou Dostálovou (ANO).
Oba europoslanci se shodují, že posílení konkurenceschopnosti patří mezi hlavní úkoly sedmadvacítky na příštích pět let. Kvůli řešení jiných potíží v tom zaspala a teď sklízí trpké plody, kdy nedokáže držet krok s největšími světovými ekonomikami.
„Tradičně hlavní ekonomické téma v Evropské unii bylo jobs, jobs, jobs,“ zmiňuje Luděk Niedermayer anglicky dřívější hlavní mantru v EU, kterou bylo zajištění pracovních míst. Tu následně vystřídaly snahy oživit evropské hospodářství po krizi vyvolané covidovou pandemií. „Teďka jsme v situaci, kdy máme velmi vysokou zaměstnanost, ale nemáme tady ten růst,“ poznamenává europoslanec z frakce evropských lidovců.
Lékem na tento neduh je podle něj rozvoj jednotného vnitřního trhu, odbourávání regulací pro evropské firmy nebo liberalizace globálního obchodu.
Kromě toho jsou podle Kláry Dostálové nutné velké investice do inovací a moderních technologií, aby se Evropa mohla opět stát lídrem v některých odvětvích.
Aby Unie získala peníze na tyto investice, bude podle Luďka Niedermayera potřebovat změnit svůj budoucí víceletý rozpočet.
„K tomuhle se musíme dostat. Ne abychom bezhlavě lili peníze do národní nebo evropské ekonomiky, ale protože se od toho rozpočtu čeká velká muzika,“ popisuje vzletně bývalý viceguvernér České národní banky očekávání spojená s novým unijním rozpočtem.
Podobná očekávání jsou také ohledně úprav tzv. Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu, které mnoho politických stran, včetně těch českých, slibovalo před letošními eurovolbami.
Jednou z nich bylo v Česku i hnutí ANO. Jeho europoslankyně Klára Dostálová vidí cestu v tzv. revizních klauzulích, které tyto normy obsahují a umožňují je po nějaké době platnosti znovu vyhodnotit a případně změnit.
Luděk Niedermayer ale upozorňuje, že pomocí těchto klauzulí bude možné normy jako konec spalovacích motorů pouze vyladit, ne zrušit, jak někteří politici slibují. „Nepřinese to opravdu žádnou revoluci, ale možná že spousta voličů bude rozčarovaných, protože tu revoluci čekali,“ varuje.
Jakou „mission impossible“ řeší unijní ministři financí a z čeho jsou na mrtvici? Jaký je rozdíl mezi soběstačností a strategickou autonomií? A o co se na závěr pohádali hosté těchto Bruselských chlebíčků? Poslechněte si celou nejnovější epizodu podcastu o EU.
