Drábek: Změny zpružní pracovní trh

Ve stínu zásadních reformních kroků jako je důchodová či zdravotní reforma přijala Poslanecká sněmovna v prvním čtení i změny Zákoníku práce. Přitom i tato novela přinese řadu zásadních změn, a to jak pro více než čtyři milióny zaměstnanců, tak pro statisíce zaměstnavatelů.

Cílem schválené novely, která by měla začít platit od 1. ledna příštího roku, je zpružnění pracovněprávních vztahů a rovněž reakce na některá ustanovení současné normy, přijaté ještě parlamentní levicí v době vlády ČSSD. Všechny změny povedou nejenom k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a k vyšší motivaci zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst. Významným prvkem je rovněž přijetí zásady, že při neexistenci či výkladové nejasnosti určitého ustanovení se použije občanský zákoník, což odráží mezitím přijatý nález Ústavního soudu z 12. března 2008.  Zaměstnanci i zaměstnavatelé tak získají jasnou oporu při svém rozhodování v případech, které ZP výslovně neřeší. Jasných právních kontur získá určitými zpřesněními i zásada, podle níž „je dovoleno vše, co není zakázáno“. I to přispěje k větším jistotám všech účastníků pracovního trhu.

Osobně za jeden z největších přínosů v rámci zpružnění pracovního trhu považuji větší volnost při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou. Namísto dnešních výjimek z existujících dvou let bude prodloužena možnost zaměstnání na dobu určitou na tři roky, s tím, že případné vyjímky by mohl řešit pouze zvláštní právní předpis. Úprava by měla přinést vyšší ochranu zaměstnance, mělo by však současně dojít ke zpružnění trhu práce. Na dvojnásobek, tedy z dnešních sto padesáti na tři sta se zvýší i rozsah hodin, které je možno odpracovat u jednoho zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce v jednom roce. Obcházení této možnosti pracovního vtahu oproti klasickému pak zabrání změna, podle níž z odměny nad 10 000 Kč měsíčně bude nově odváděno sociální i zdravotní pojištění.

Všechny tyto, i další změny, by měly přispět k tomu, aby Česká republika mohla co nejlépe a nejúčinněji reagovat na možné turbulence ve vývoji světové ekonomiky, a pomohla nastartovat plynulý hospodářský růst. Ostatně i příklady některých okolních zemí EU, především sousedního Německa ukazují, že právě uvolnění doposud rigidních pracovněprávních vztahů umožnilo těmto státům, aby reagovaly na důsledky ekonomické recese úspěšněji, než ty země, které reformy neprovedly.