Švarcsystém jako pojem český právní řád nezná. V ekonomické praxi se tímto pojmem rozumí využití dodavatelských služeb živnostníků místo práce zaměstnanců v pracovním poměru. Z tohoto pohledu je dnes švarcsystém ve většině případů legální.
Pokud jako majitel či manažer vyhodnotím, že je pro firmu výhodnější, když budu využívat nákupu služby od živnostníka místo práce zaměstnance, není na tom nic protizákonného. Musí to však být skutečný nákup služby, tedy nesmím nasmlouvaného živnostníka svazovat „zaměstnaneckými“ povinnostmi a poskytovat mu „zaměstnanecké“ výhody, tedy například určovat mu pracovní dobu, poskytovat mu dovolenou, stravenky, pracovní oděv, služební telefon, služební automobil a podobně.
Legalizovat švarcsystém zcela, tedy postavit na roveň například zaměstnance na pásu v automobilce a živnostníka, který práci u pásu poskytuje jako službu v obchodním vztahu, by mělo důležitý průvodní krok – bylo by nutné sjednotit odvodové zatížení (výši sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu) živnostníků a zaměstnanců, protože dnes mají živnostníci celkovou daňovou povinnost oproti zaměstnancům sníženou jako jeden z prvků podpory podnikání a rozvoje ekonomiky.
Úplná legalizace švarcsystému by tedy znamenala výrazné zvýšení daňového zatížení pro všechny živnostníky. A to je jednoznačně něco, co by několik stovek tisíc českých živnostníků i českou ekonomiku jako celek výrazně poškodilo.
Profit, 5. 8. 2013, rubrika: Polemika, str. 17
