Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Pojďme se teď do třetice vrátit k dnešnímu jednání tripartity. Opakujeme to ještě jednou. Navýšení minimální mzdy, daňová reforma, anebo takzvané předdůchody, tedy častější, časnější odchody do důchodu u některých profesí. Témata, o kterých bude řeč.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No, a my jsme teď v telefonickém spojení s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Pane ministře, dobré ráno.
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré ráno.
Jolka KRÁSNÁ
Dobrý den. Padne dnes rozhodnutí o výši minimální mzdy, čekáte v tomto směru dohodu, anebo další natahování jednání?
Jaromír DRÁBEK
Tak po procedurální stránce dnes není místo na rozhodování o minimální mzdě, protože o výši minimální mzdy rozhoduje vládní nařízení. Nicméně to dnešní jednání bude velmi důležité, protože samozřejmě pro vládu bude podstatné vyslechnout konkrétní argumenty jak strany zaměstnavatelů, tak strany odborů k výši minimální mzdy a k tomu předpokládanému navýšení od 1. ledna příštího roku. A já věřím, že ta diskuse povede k tomu, že po tomto nařízení vlády, které stanoví novou výši minimální mzdy od 1. ledna 2012 bude přijatelné, doufejme, pro všechny.
Jiří VÁCLAVEK
Tak nás ty názory, pane ministře, zajímali taky a dozvěděli jsme se následující. Pro zaměstnavatele je přijatelné navýšení zhruba 500 korun, pro odbory je ta pětistovka, řekněme, minimum, chtějí se pohybovat někde na škále mezi 500 korunami a 1200 korunami, což je ta částka, kterou požaduje Českomoravská konfederace odborových svazů. Když byste vy měl uvažovat o nějakém kompromisu, kde je pro vás strop toho navýšení?
Jaromír DRÁBEK
Tak já k tomu musím říct dvě východiska, která jsou podstatné. Já jsem si velmi pečlivě studoval argumenty jak zaměstnavatelů, tak argumenty odborů a pro mě je podstatné, že úroveň minimální mzdy je kategorií trhu práce. My musíme dát pozor na to, abychom nenastavili minimální mzdu příliš vysoko a nevylučovali tak některé zejména nízko kvalifikované profese z trhu práce. To je to nebezpečí, že když se nastaví minimální mzda moc vysoko, takže potom to zvyšuje nezaměstnanost. A také je potřeba se podívat na to, že jsme v období velmi křehkého ekonomického růstu a že každé zvýšení minimální mzdy prostě ovlivňuje trh práce. To znamená já dnes na tripartitě budu v každém případě apelovat na to, aby ty argumenty byly co nejopatrnější tak, abychom nenarušili trh práce. A mně se velmi líbí ta myšlenka, udělat nějaký krok k 1. lednu 2012 a v polovině roku 2012 se k tomu vrátit, podívat se, jaký to mělo vliv, jaký to mělo vliv na trh práce, jaký to mělo vliv na nezaměstnanost, na celkové mzdové a platové poměry a poté rozhodnout o dalším postupu. To považuji za velmi seriozní.
Jiří VÁCLAVEK
To před chvíli zmínil ve vysílání předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. Ten taky mluvil jako o tom minimu o těch pětiset korunách, 500 korunách. Pane ministře, to by bylo pro vás přijatelné takovéto navýšení?
Jaromír DRÁBEK
Tak já nechci před jednáním tripartity říkat nějaká čísla, ale myslím si, že skutečně navýšení v řádu stovek korun je realizovatelné, navýšení, které by přesahovalo tisíc korun, to vidím jako skutečně velmi riskantní vzhledem k nezaměstnanosti a současné míře ekonomického růstu.
Jolka KRÁSNÁ
Pojďme k daním. Jak se vláda postaví k tomu, že jak zaměstnavatelé, tak odbory nesouhlasí se zdaněním benefitů, tedy režijek nebo stravenek?
Jaromír DRÁBEK
Tak já myslím, že důležitý je ten celkový pohled. My máme dnes několik stovek výjimek v daňových zákonech a upíná se ta diskuse na jeden nebo dva případy, samozřejmě takové, které budí nějakou veřejnou pozornost, ale důležitý je ten celkový systém, těch několik set výjimek, které je potřeba s novým daňovým systémem nějak vyřešit, protože není možné se schovávat dál v tom, že bude několik set daňových výjimek. Co se týká konkrétně stravenek, tak tam je základní problém v tom, že ta komodita nebo ta služba je osvobozena na obou stranách. Ona je osvobozena od daně příjmu jak na straně poskytovatele, to znamená na straně zaměstnavatele, tak na straně příjemce, to znamená toho zaměstnance. A v tom je ten největší problém. A tady si myslím, že je lépe vést odbornou diskusi o tom, jak tento problém vyřešit, než se překřikovat, zda někdo bude kvůli něčemu stávkovat, protože ten problém je reálný, je účetně ekonomický a je potřeba ho nějakým slušným způsobem, samozřejmě nejlépe po dohodě řešit.
Jiří VÁCLAVEK
Na druhou stranu, pane ministře, asi se nestává tak často, že by zaměstnavatelé i odboráři volali unisono - toto je nesmysl, s tímto nesouhlasíme. Na tom se totiž shodují jak zaměstnavatelé, respektive jak odboráři, tak zaměstnavatelé. Nebylo by v tomto konkrétním bodě opravdu lepší ustoupit od teorie, od snu, že je nejlepší mít co nejméně výjimek a ustoupit v této věci a zachovat to daňové zvýhodnění benefitů, protože podle toho, jak to vypadá na tripartitě, je to pro vládu v podstatě situace, kterou nemůže ustát?
Jaromír DRÁBEK
Tak já musím říct, že to není ojedinělá situace, kdy se zaměstnavatelé a odbory shodují ve svém názoru. Obvykle se tak děje ve chvíli, kdy se jedná o daňové příjmy státu, protože, protože ty případy, kdy na něčem mohou vydělat jak zaměstnavatelé a odbory a prodělat stát, tak to jsou obvykle ty situace, kdy se zaměstnavatelé a odbory shodnou. Ale tady bych preferoval také občanský pohled, protože i zaměstnavatelé i odboráři jsou také občané a měli by přihlédnout k celospolečenskému pohledu a nejenom ke svému oborovému zájmu.
Jiří VÁCLAVEK
Takže to není tak, že vláda, co se zrušení toho daňového zvýhodnění benefitů týče, je připravena k tomu ústupku, že by k tomu nedošlo?
Jaromír DRÁBEK
Já to tak nevnímám, já to vnímám skutečně jako diskusi celkovou o systému daňových výjimek a byl bych velmi nerad, kdyby se ta diskuse omezovala pouze na stravenky.
Jolka KRÁSNÁ
Zaměstnavatelé nesouhlasí se zavedením plateb sociálního a zdravotního pojištění u dohod o provedení práce. Je nějaká varianta, že byste jim v tomto směru ustoupili?
Jaromír DRÁBEK
Tak ta diskuse se vede velmi dlouho a myslím si, že diskuse o dohodách o provedení práce byla velmi hluboká na to, jak je to, řekl bych, jednotlivá část zákoníku práce. My jsme po těch dlouhých diskusích, ale i po mnoha projednáváních na různých tripartitních úrovních jak na pracovní skupině, tak na plénu, tak jsme zvolili toto kompromisní řešení. Já si myslím, že to kompromisní řešení prostě je nejlepší z těch možných variant a budu ho v každém případě hájit.
Jiří VÁCLAVEK
A pane ministře, poslední věc, prosíme stručně. Předdůchody, další téma dnešního jednání tripartity. Tady se údajně rýsuje nějaký kompromis. Odbory mají požadavek, že pokud by ta dohoda o předdůchodech, to umožnění předdůchodu začalo platit až od 1. ledna 2014, tak aby už rok předtím, tedy od začátku příštího roku si lidé mohli střádat v rámci, řekněme, nějakého toho zaměstnaneckého fondu na ony předdůchody. Je to reálná varianta z vašeho pohledu?
Jaromír DRÁBEK
Tak v tuto chvíli probíhají odborná jednání nejenom na úrovni tripartity, ale také odborná jednání v expertní skupině mezi vládními stranami a Českou stranou sociálně demokratickou, takže ta jednání probíhají paralelně vlastně jakoby na dvou frontách. A já musím říct, že ta jednání s odbory a se zaměstnavateli jsou v tomto ohledu velmi korektní a myslím si, že velmi brzy dojdeme je společnému výsledku. Nechci teď předjímat řešení v jednotlivostech, ale v každém případě tak, jak se zatím ta jednání vyvíjejí, tak si myslím, že brzy dojdeme ke společnému výsledku.
Jolka KRÁSNÁ
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, děkujeme za váš čas, děkujeme za informace, za rozhovor, na shledanou.
Jaromír DRÁBEK
Děkuji za pozvání, pěkný den.
ČT 24, 16. 8. 2011
