Drábek: Senioři kartu na výplaty důchodů přivítají

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem

13. 2. 2012

Byl v těch několika minulých týdnech okamžik, kdy jste zvažoval, zda nabídnout premiérovi rezignaci?

Kroky, které provádím, mají vést k větší efektivnosti sociálního systému. A trvám na tom, že jen na jeho provozních nákladech ušetříme miliardu korun ročně. Proto nevidím jediný důvod, abych zvažoval odchod z funkce.

Takže jste nedostal podobně jako ministr školství Josef Dobeš od premiéra nebo od své strany nůž na krk, že k nějakému datu musíte všechny problémy na úřadech práce odstranit?

V TOP 09 cítím velkou podporu a vládu pravidelně informuji o postupu prací, spojených se startem sociální reformy. Když se na to podíváte zvenčí, z pohledu klienta, pak všechny zákonné lhůty dodržujeme. Všechny lednové dávky byly vyplaceny v termínu, zahájili jsme výplatu podpor v nezaměstnanosti a od pondělí začneme vyplácet příspěvek na mobilitu.

Asi jste si ale i vy představoval, že vaše sociální reforma odstartuje jinak než lednovým průšvihem na úřadech práce, že?

Jakým průšvihem? Podařilo se spojit tři podstatné kroky: výrazné změny v legislativě, přechod šestnácti set pracovníků z obcí na úřady práce a start nového informačního systému. Rozhodnutí spojit tyto tři věci k 1. lednu bylo vážné a riskantní, ale dělal jsem ho s plným vědomím. A ani kumulace těchto faktorů nezabránila tomu, že jsme neměli jediný den zavřeno a dávky byly nakonec vyplaceny ve standardním termínu. To je obrovský úspěch.

Po celý leden to ale vypadalo na totální kolaps úřadů práce. Nemyslíte, že to znevěrohodnilo celou vládu, když právě 1. leden 2012 byl oním magickým datem startu jejích reforem?

Vždycky je jednodušší strčit hlavu do písku a nedělat nic. A každá změna se dá jednoduše kritizovat. Analýzy, že je potřeba sjednotit výplatu nepojistných dávek na úřadech práce, tu byly už za ministra Špidly. Před deseti lety mu levicová vláda uložila, aby sjednocení připravil, ale tehdy k tomu nikdo neměl odvahu. Začalo to až před čtyřmi lety za ministra Nečase a já na to jen navazuji. Samozřejmě že pro pracovníky, kteří byli zvyklí dávky administrovat v určitém systému a teď to mají dělat v jiném systému, který má objektivně řadu nedostatků, je to obtížné, ale je to standardní problém, který při zavádění tak složitého systému musí nastat vždy. Je ale pravda, že nemusel nastat v takovém rozsahu.

Záběry, jak charita a Armáda spásy vydávají lidem potravinové balíčky, aby bez dávek vůbec přežili, ale připomínaly reportáž z nějaké země třetího světa.

Ano, tu působivou televizní reportáž z azylového domu v Havířově jsem také viděl. Nicméně když jsme prověřili jednotlivé případy těch prezentovaných žadatelek o dávky, ve všech jsme zjistili, že dávky byly buď vyplaceny, nebylo o ně vůbec požádáno anebo byly vyplaceny na adresu trvalého bydliště, protože žadatelka nenahlásila změnu adresy. Ani v jediném případě nebylo shledáno pochybení úřadu práce.

To říkáte v posledních týdnech o všech popsaných případech lidí bez dávek, že je to jen mediální fikce. Opravdu si myslíte, že se tu média spojila s opozicí, s úmyslem společně vám pokazit start vaší reformy?

Ne, nejsem příznivcem sofistikovaných konspiračních teorií. Ale je velmi jednoduché a přitažlivé ukázat nějakou vyhrocenou situaci a nejít už do detailu, nakolik je to oprávněné. My jsme třeba řešili podobný případ v azylovém domě v Brně - a to velmi jednoduše. Kde to bylo potřeba, byla přiznána okamžitá pomoc v hmotné nouzi, která se vyplácí v hotovosti na místě. Tedy řada případů by šla řešit standardním způsobem, bez zbytečného humbuku.

Vy sám jste se byl někde podívat na přepážce úřadu práce?

Já jsem mnoho úřadů práce navštívil loni. Teď během ledna jsem se snažil spíše řešit aktuální problémy, nicméně z předchozího působení mám dost kontaktů na pracovníky úřadů práce po celé republice, takže jsem byl o situaci informován dostatečně.

Proč se vůbec na nový systém výplaty dávek muselo přejít hned se startem sociální reformy, když tento systém zjevně nebyl dostatečně vyzkoušen?

My jsme samozřejmě mohli k 1. lednu jen udělat inovaci těch původních systémů na nové legislativní podmínky a až poté začít přecházet na nový systém, ale stálo by nás to o půl miliardy víc. Mým zadáním bylo, aby platba za informační systémy byla snížena na polovinu - a toho určitě dosáhneme, bez ohledu na to, že bude třeba uvolnit nějaké prostředky na platbu za přesčasy a za odměny těch pracovníků úřadů práce, kteří opravdu byli v lednu extrémně vytíženi.

Víte už tedy, kolik s novým systémem ušetříte?

Za poslední čtyři roky úhrada původnímu dodavateli, firmě OKsystem, rok od roku narůstala, v roce 2011 dosáhla částky téměř půl miliardy korun. Naším cílem je s novým dodavatelem, firmou Fujitsu, ušetřit letos 200 milionů a příští rok 300 milionů korun.

A kolik vyplatíte za přesčasy pracovníků na úřadech práce?

Vzhledem k položkám, o nichž se tu bavíme, jsou to ne zanedbatelné, ale rozhodně okrajové výdaje. Pokud to mohu odhadnout, bude to v řádu jednotek milionů korun.

V desítkách případů došlo k tomu, že člověk dostal svou dávku několikrát. A podle vašeho ministerstva tím tito lidé mají svou dávku předplacenu na další měsíce. Co když jde o lidi, kteří neumějí hospodařit na měsíce dopředu, peníze hned utratili a přivede je to do obtížné situace?

Škodu způsobenou duplicitní výplatou budeme vymáhat po dodavateli informačního systému, o to mu zaplatíme méně za leden. A pokud nastane situace, jakou naznačujete, jsme připraveni využít institutu okamžité pomoci v hmotné nouzi, to není problém.

Koncem loňského roku jste vyplatil svému prvnímu náměstkovi Vladimíru Šiškovi, odpovědnému za start sociální reformy, půlroční odměnu ve výši 625 tisíc korun. Bylo to adekvátní z pohledu problémů, které nastaly hned poté?

Byly to odměny za druhé pololetí roku 2011, tedy za splnění cíle, který je neopakovatelný: byla dokončena práce na důchodové reformě, balík 18 zákonů sociální reformy a rozsáhlá novela zákoníku práce o třech stech položkách. To je v historii ČR neopakovatelný souhrn legislativních předloh, které byly schváleny během jednoho pololetí. Za to ty odměny byly zcela adekvátní.

Za toto pololetí pan Šiška odměny také dostane?

Na to se mě zeptejte 30. června. To přece 9. února nemohu odhadovat.

Narážíme na to, jestli náměstek Šiška místo odměny neměl spíše dostat vyhazov.

Základní cíl, tedy dodržet všechny zákonné lhůty pro výplatu dávek, byl splněn. U dalšího cíle, ušetřit polovinu nákladů na informační systém, což je zadání manažersky velmi náročné, zatím také nic nenasvědčuje tomu, že by nebyl dodržen. Tím netvrdím, že všechno proběhlo správně a nebyly potíže.

A tyto potíže odnesl jen odvolaný ředitel IT odboru na vašem ministerstvu. Je to dost vysoká hlava na to, že se chaos na úřadech práce řešil ve vládě i v parlamentu?

Každá věc má svou úroveň odpovědnosti. Když informatici úřadu práce zveřejnili stížnost, že s nimi nikdo nekomunikuje a poslední poradu měli před rokem, kdo jiný by za to měl odpovídat než odbor IT?

Je principiálně správné, když si ministr vezme za náměstka svého bývalého spolupodílníka ve společné firmě? Nebyl tohle důvod, proč jste pana Šišku podržel?

S panem Šiškou spolupracuji od roku 2004. Dělal mi tajemníka Hospodářské komory v době, kdy já byl jejím prezidentem, a dělal mi výkonného ředitele Mezinárodní obchodní komory v době, kdy já byl jejím předsedou. Že jsme na základě usnesení výkonné rady Mezinárodní obchodní komory v roce 2009 založili firmu, která byla provozní firmou této komory, to nemá nic společného s nějakými obchodními vazbami mě a mého náměstka. Na ministerstvo jsem si ho vzal, protože se na něj mohu maximálně spolehnout.

Jsou pro vás problémy na úřadech práce poučením pro další kroky? Budete opatrnější třeba při zavádění sKarty, jejímž prostřednictvím se mají od poloviny letošního roku vyplácet všechny sociální dávky?

Každá zkušenost je poučením, nicméně taková kumulace jednotlivých faktorů jako nyní 1. ledna 2012 tu nenastane -troufám si říct - desítky let. Co se týče sKarty, tam je situace mnohem jednodušší, protože ta je jen jakýmsi bonusem: dá uživatelům větší komfort a zefektivní vyplácení dávek.

Takže start v polovině roku v žádném případě neposouváte?

K tomu není důvod a náběh bude postupný, takže je to situace značně odlišná od toho, kdy musíte něco spustit k 1. lednu a 2. ledna to musí fungovat.

Když se začalo mluvit o sKartě poprvé, řekl jste, že se na ni jednou budou vyplácet i důchody. Poté co to odmítl premiér Nečas, jste opatrnější. Mohla by tedy sKarta jednou sloužit i pro výplatu důchodů?

Nejdříve za sebou musíme mít zhruba několikaměsíční provoz sKarty při výplatě nepojistných sociálních dávek, aby se ukázalo, že to je krok ke zvýšení komfortu příjemce. Potom se nám důchodci budou sami rádi hlásit, že tu kartu chtějí také.

Budou k sKartě nějaké alternativy?

Ona to je alternativa i u těch nepojistných dávek, kde si budete moci sami vybrat způsob manipulace s dávkou, ať už u bankomatu, nebo na dálku z počítače. Třeba tak prostý úkon jako změna účtu pro výplatu důchodů trvá dnes přes poštu tři měsíce, přes sKartu ale změna proběhne okamžitě. Ovšem je třeba počkat půl roku, než si lidé na práci s kartou zvyknou.

Bude i dále možná donáška penze přímo do domu?

Stejně jako je dnes možné nechat si domů donášet nepojistné sociální dávky, je to možné i u důchodů - a ta možnost tu bude vždycky.

Nezvážíte ani platnost novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, která má od poloviny roku začít postupně přemísťovat děti z ústavů do pěstounských rodin? Tady také spousta lidí upozorňuje na to, že to je nepřipravené a chybějí pěstouni.

Na tuto novelu čeká spousta lidí už několik let. S tím není dobré otálet, i když jestli to začne platit od června, října nebo ledna následujícího roku, není tak podstatné. Dnes už systém pěstounských rodin běží, máme jich kolem tisíce a tu kapacitu potřebujeme zvýšit o 15 až 20 procent, to není žádný nepřekonatelný problém. Potřebujeme ale pro ně lepší ohodnocení a podpůrné služby, aby v tom pěstouni nezůstali sami.

Ombudsman kritizuje novou povinnost pro nezaměstnané: hlásit se několikrát týdně na poštách. Někteří nezaměstnaní mají problém dostavit se v pevně stanovený termín třeba z důvodu péče o malé děti. Řešíte tyto námitky?

Tomuto argumentu příliš nerozumím, protože když někdo hledá zaměstnání, pak hledá příležitost, aby měl kam každý den docházet do práce. A jestli někdo nemůže dvakrát týdně přijít splnit svoji ohlašovací povinnost na úřad práce nebo na poštu, tak tím v podstatě říká, že do toho zaměstnání nastoupit nemůže.

Ale třeba nezaměstnaná matka na podpoře si nemůže dovolit dát dítě do školky, nebo dokonce shánět soukromé hlídání. A pak má problém jezdit třeba do města na poštu.

Nicméně dlouhodobý uchazeč o zaměstnání je také povinen přijmout veřejnou službu. Jenom chci ukázat, že pokud někdo chce být zařazen do kategorie uchazeč o zaměstnání s těmi všemi výhodami, které z toho vyplývají, tak tím říká: Hledám práci a mám dostatek volného času na to, abych tu práci vykonával.

Další terčem ombudsmanovy kritiky jsou náklady, které nezaměstnaným lidem povinným hlášením se na poště vznikají. U některých delších dojezdových vzdáleností to prý dělá až dva tisíce měsíčně.

To je podle mě velmi přehnané číslo. Nemyslím si, že při osmi cestách za měsíc na nejbližší poštu se dá projezdit dva tisíce korun. Pokud by ale ty náklady skutečně ohrožovaly hospodaření nějakého člověka, může si zažádat o okamžitou pomoc v hmotné nouzi.

Jinými slovy: abych měl nárok na jednu dávku, musím si zažádat o další.

Jde o stěžejní věc v pohledu na to, co to obnáší, být uchazečem o zaměstnání. Nikde přece není psáno, že ten člověk zajde jednou dvakrát za měsíc na úřad práce a tím má splněno - a ostatní spoluobčané ho platí. To je to, co chci změnit. Pokud je někdo uchazeč o zaměstnání, pak s plnou vážností hledá práci a s tím i souvisí výkon veřejné služby. Pokud nemůže práci najít, pak alespoň veřejnou službou část peněz svým spoluobčanům, kteří se na něj skládají, vrátí.

Veřejné práce jsou podle zákona povinné už po dvou měsících nezaměstnanosti. Jste přesvědčen o tom, že už po dvou měsících na podpoře žije nezaměstnaný, který předtím třeba i několik desítek let řádně odváděl sociální pojištění, na úkor ostatních?

Hranice dvou měsíců tam je z toho důvodu, že v některých případech se s podporou v nezaměstnanosti spekuluje. Přednedávnem sem měl na stole případ člověka z Brna, který sedmý rok za sebou byl půl roku nezaměstnaný a půl roku pracoval. Proto také existuje metodický pokyn, kde úřady práce vyzývají k veřejné službě ty, kteří jsou nezaměstnaní déle než rok, anebo ty, kteří jsou nezaměstnaní déle než rok za poslední tři roky.

Co říkáte na návrh svého stranického kolegy, ministra zdravotnictví Leoše Hegera, sloučit v rámci úspor vaše dva resorty?

Nejdříve jsem se tomu smál, bral jsem to jako žert. Pak jsem zjistil, že to bylo z polohy žertu přesunuto do reálných úvah -a to pro mě není. Kdyby k něčemu takovému mělo dojít, určitě by se to nemohlo týkat jenom resortu zdravotnictví a práce, byly by nutné větší přesuny pravomocí mezi resorty. Je relevantní názor, o který se pan ministr Heger opřel, že zdravotnický a sociální systém jsou poměrně pevně provázány, to je pravda. Ale potom je otázka, co třeba s politikou zaměstnanosti nebo vyplácením důchodů.

Máte za sebou start sociální reformy. Co váš resort čeká teď?

Po půl roce začneme analyzovat sociální reformu, čeká nás velmi důležité téma novely zákona o sociálně právní ochraně dětí a v neposlední řadě něco, čemu já říkám formulářové čištění. Musíme se pustit do toho, jestli skutečně všechny formuláře musí mít všechny kolonky, jestli pro posouzení té či oné žádosti skutečně jsou potřeba všechna ta potvrzení, musíme nastavit co nejrychlejší způsob předávání informací mezi jednotlivými systémy státní správy tak, aby neobíhal občan úřady, ale občana obíhala data. A to já vidím v následujícím roce jako nejdůležitější úkoly.

Před volbami jste říkal, že jste odmítl koupit domů myčku, protože rád myjete nádobí. Stíhal jste to i teď v lednu v chaosu kolem úřadů práce, nebo se vám nádobí začalo doma hromadit?

Vzhledem k tomu, že se domů dostanu jen na víkendy - a to ještě ne vždycky, byl jsem už nucen myčku koupit. Ale o víkendech ji nezapínám.

Iva Vokurková, Miroslav Korecký

Týden, 13. 2. 2012, Rubrika: Rozhovor týdne, str. 20

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme