Drábek: Politické krize nevnímám, raději pracuji

Co dělá obvykle ministr Drábek o půlnoci v sobotu?

Obvykle spí. Jen výjimečně je vzhůru. Já jsem spíše ranní typ, jak já říkám, jsem spíše elektrárenský typ. Dříve vstávám a úměrně tomu chodím dřív spát. Samozřejmě, někdy se stane, že v sobotu je nějaký ples a podobně, čili neplatí to stoprocentně, že ze soboty na neděli o půlnoci spím.

Čili spaní si ordinujete i na “všední“ půlnoci?

To platí stoprocentně. Obvykle vstávám mezi šestou a sedmou hodinou.

Čili práci si nenosíte domů?

Vzhledem k tomu, že nejsem z Prahy, nemám si kam nosit práci domů. Práci si vozím domů na víkendy, to ano, ale ve všední dny buď pracuji nebo spím.

Jak se změnil váš život s nástupem na ministerský post?

Hodně v tom smyslu opravdu extrémního časového vytížení. V běžném dni se volný čas dá počítat spíše na minuty. O to více se snažím využít víkendy s rodinou v Jablonci nad Nisou.

V poslední době jste terčem médií, neradí vám právě rodina vykašlat se na to?

Ten psychický tlak útoků a různých nepravdivých nařčení je pro mě nepříjemný. Stejně tak to určitě cítí i členové mojí rodiny. Nicméně po třiadvaceti letech manželství si myslím, že jak moje manželka, tak moje už plnoleté děti mě posuzují podle toho, jak mě znají a ne podle toho, jak o mně píše ten který deník.

V pátek vás stínový oponent Zdeněk Škromach opětovně vyzval k odstoupení. Systém výplaty dávek prý nefunguje a vy jste slíbil v takovém případě rezignovat...

Já to považuji za charakteristické. Kdyby to pan Škromach neudělal, tak bych spíše přemýšlel, jak to, že to neudělal. A já po několikáté - řekl bych, že to přesahuje desítku - zopakuji: Ano, pokud by se masivně nedodržovaly lhůty výplaty dávek, tak v takovém případě bych zvažoval rezignaci. Nic takového se nestalo ani v lednu, ani v únoru, ani v březnu a zatím ani v dubnu, tedy nemám k rezignaci žádný důvod. Nicméně rozumím tomu, že stínový ministr práce musí svého nestínového kolegu atakovat při každé vhodné příležitosti.

Nicméně pan Škromach tvrdí, že výplata v termínech probíhá jen díky starému, ne díky vašemu novému kolabujícímu systému...

To je úplný nesmysl. Za prvé, to takzvané jednotné výplatní místo je úplně nová záležitost. To znamená, že všechny dávky, ten proces vlastní výplaty, je realizován jednotným výplatním místem na České správě sociálního zabezpečení, a to je úplná novinka. Do konce roku jsme měli dvě výplatní místa - na Úřadu práce a na České správě sociálního zabezpečení. Už z toho je jasné, že o starém systému nemůže být řeč a navíc je tu významná úspora. Co se týká jednotlivých agend, tak státní sociální podpora běží od původního dodavatele, nicméně třeba dávky v hmotné nouzi běží ve zcela nové agendové aplikaci. Tam je to tak, že od ledna se změnilo životní minimum, změnily se podmínky pro výplaty jednotlivých dávek, tak prostě nebylo ani možné je vyplácet nadále z těch starých agendových aplikací. A postupný přechod ze starého systému na nový je u podpor v nezaměstnanosti. Ty, které byly přiznány do konce roku 2011, jsou vypláceny ze starých aplikací, a ty přiznané od počátku roku 2012 jsou vypláceny z nových aplikací. No u dávek zdravotně postiženým došlo k úplné restrukturalizaci, tak jako u dávek v hmotné nouzi a tam ani žádné staré agendy neexistovaly, čili kompletně jedou v novém systému.

Čili nejsou žádné problémy?

Ale jistě, že i problémy jsou. Ta operace je srovnatelná, jako když nějaká velká banka přechází na nějaký nový informační systém. Zeptejte se tam a potvrdí vám, že záměna informačních systémů není možná udělat stoprocentně bez problémů. Ano, můžeme polemizovat, na kolik lze konkrétním věcem předejít a podobně, takové odborné diskuze jsou důležité, ale mediální přestřelky jednotlivých politiků nejsou obrazem opravdového stavu.

V průběhu poslední vládní krize vás nebylo příliš vidět...

Takových krizí jsme za rok a tři čtvrtě zažili tolik, že já jsem - dá se říci - významně otupělý. Já se prostě snažím každý týden na ministerstvu využít k tomu, abychom věci, které máme, posunuli dál. Kdybychom každý týden sledovali, zda je nějaká turbulence na politické scéně, tak to bychom se nikam nedostali. Takto jsme za rok a tři čtvrtě dokázali prosadit důchodovou reformu, prosadit sociální reformu, zreorganizovat Úřad práce, ušetřit stovky milionů korun našim občanům... A pokud budu mít možnost to dělat ještě několik týdnů, tak postoupíme například v prosazování pěstounské péče, v dalších krocích, potřebných k elektronizaci výplaty dávek prostřednictvím elektronické karty. Čili já si myslím, že je třeba pracovat, než se zabývat nějakou politickou turbulencí.

Ekonomická krize - snižujete valorizaci důchodů. Opravdu se “záchrana“ ekonomiky neobejde bez obětí důchodců?

Pro ministra sociálních věcí je tohle téma vždycky velmi nepříjemné a velmi obtížné. Nicméně ekonomická realita je taková. Myslím, že se stačí rozhlédnout po jiných státech v Evropě, jak to dělají například v Německu nebo ve Švédsku. A já bych opravdu nechtěl, abychom tím, že neuděláme včas potřebné kroky, došly do stavu, kdy budeme muset důchody snižovat. Čili aby se důchody zvyšovaly pomaleji považuji za menší zlo, za méně špatné řešení, než abychom se za pár let dostali do stavu, kdy po zvyšování důchodů dosavadním tempem, budeme muset jako v jiných zemích udělat skok a důchody snížit o deset dvacet procent.

Vláda mluví o snížení valorizací jako o dočasném řešení v horizontu tří let, lze slíbit dočasnost tří let?

To bohužel nelze dohlédnout. To opatření je dnes koncipováno jako tříleté. Nicméně říkat dnes predikci vývoje ekonomiky, jak na tom bude za dva tři čtyři roky, by bylo věštění z křišťálové koule. To bude úkol až pro následující politickou generaci po příštích parlamentních volbách.