Drábek: Podnikal jsem, tak nejsem nepopsaný list

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem

11. 2. 2012

Co se změnilo prvního ledna v sociálním zákonodárství?

Šlo nám jednak o větší komfort pro ty, kteří pobírají pomoc od státu, jednak o to, aby pomoc šla těm skutečně potřebným. Současně chceme maximálně zlevnit provoz celého systému. Takže od prvního ledna se mění možnost vybírání rodičovského příspěvku, zároveň jsme zrušili podmínku celodenní péče o dítě u dětí nad dva roky, aby matky mohly jít na částečné úvazky. Zdravotně postiženým jsme nepřehledný systém dávek zhustili do dvou dávek. Atd. A zefektivnění systému? Dřív různé dávky přiznávaly různé úřady – pověřené obce, obce s rozšířenou působností, úřady práce – takže jsme je všechny procesně sloučili na úřady práce. To je jedna velká úspora. Druhé velké úspory chci dosáhnout v obsluze informačních systémů.

Tam to zatím vypadá, jako kdybyste draze nakoupil problém.

Jenže tady sedmnáct osmnáct let fungoval systém jednoho monopolního dodavatele. A u monopolního dodavatele, kterému nedýchá na záda konkurence, náklady většinou zbytečně rostou. V posledních čtyřech letech náklady pořád mírně rostly. Já je chci snížit na polovinu. A protože se výrazně měnila legislativa, tak jsem obě věci spojil, což je samozřejmě velmi náročné spojení. Pokud bychom to ale nedělali najednou, stálo by nás to podle mého soudu minimálně o půl miliardy víc.

Jak se vám podaří stáhnout náklady informačního systému?

Zásadní změna je v tom, že od ledna se snažíme platit pouze za provoz. Neplatíme nic za vytvoření systému, jen za to, že běží. Cloud.

Co je to cloud?

Pronájem výpočetního prostoru. Nepořizuji si software, ale koupím si k němu licenci a pak si ho spravuji sám. Prostě si pronajmu výpočetní prostor včetně softwaru a hardwaru a platím jen za využívání prostoru. Nemusím se tedy pořád starat o nákupy a opravy. Už letos tak chceme uspořit 200 milionů.

To je ve státním rozpočtu kapička.

Každá kapička dobrá. Sloučením organizační struktury úřadů práce jsme ušetřili 200 milionů ročně. Převedením agendy z obecních úřadů na jedno místo jsme ušetřili tři čtvrtě miliardy ročně. Opuštěním jednoho monopolního dodavatele informačních systémů ušetříme letos 200 a od příštího roku 300 milionů. To není tak, že mávnutím kouzelného proutku ušetříte najednou pět miliard. Třeba někomu úspora miliardy přijde zbytečná. Mně ne.

Neplatíte za relativně drobnou úsporu příliš vysokou politickou cenu?

Já nejsem typ, který strká hlavu do písku. Už asi deset let máme k dispozici analýzy, že systém přenesení působnosti státní správy k výplatě peněz státu není správný. Dosud obce vlastně předávaly peníze od státu. Já obce nechci šmahem házet do jednoho pytle, ale když se podíváme na problémy s vyplácením dávek do ubytoven, kde se udělalo kolečko, protože ubytovnu vlastní buď obec, nebo nějaký spřátelený subjekt, tak za jednu místnost se tam platí deset dvacet tisíc... Typický příklad toho, jak se utrácí, když to nejde z vlastního rozpočtu. Chci tím říct, že pokud vidím prostor, kde se dají ušetřit státní peníze, tak do toho jdu. Když vidím sedmnáct let trvající monopol jedné firmy a vím, že takové prostředí je nezdravé, tak do toho jdu. Termín politické náklady moc rád nemám.

A nepořídili jste za nižší částku mnohem nižší kvalitu? Dopis informatiků úřadů práce obsahuje dlouhý výčet slabin nového softwaru.

Samozřejmě že když se nějaký systém opečovává sedmnáct let a proti němu se postaví nový systém vytvářený z nuly, tak první měsíce poskytuje menší kvalitu. Ale nemyslím si, že by to mělo být natrvalo, do několika měsíců dosáhneme podobné kvality za polovinu peněz. Jsou to porodní bolesti, ale dlouhodobě se naprosto vyplatí.

Čím si tedy ten poprask vysvětlujete?

Tím, že pokud si odmyslíme úspory, ta změna nikomu nevyhovuje. Mě úspory zajímají. Jistěže někdy ta kritika byla oprávněná, ale řada zaručených zpráv se nezakládala na pravdě. Například zprávy, jak se zavírají pobočky úřadů práce. Nestalo se, že by byla zavřena jediná pobočka. Nebo příběhy o ženách s dětmi v azylových domech, jak nedostaly dávky a musely se na ně dělat sbírky potravin... Konkrétní příklady jsme prověřovali a můžu doložit, že ženy buď dávky dostaly, nebo o ně neměly zažádáno, nebo je dostaly na své trvalé bydliště, protože nenahlásily, že se přestěhovaly do azylového domu. To jsou emotivní příběhy. Dementi už tak emotivně nezní, takže nebudí takovou pozornost.

Co jste myslel slovy, že ty útoky byly zčásti umělé?

Politickému soupeři se vždycky hodí, když může zaútočit. To je normální.

Myslíte, že autory dopisu informatiků ponoukla opozice?

Všimněte si, že dopis informatiků není podepsán ani datován, což je zvláštní už na první pohled. Řada informací v dopise odpovídá skutečnosti v době, kdy byly psané, tedy v druhé dekádě ledna. Řada z nich už se mezitím řešila. A tak polovina tvrzení vyplývá z neinformovanosti, což je chyba odboru informatiky u nás na ministerstvu, a proto jsme také provedli personální změnu.

Vytýká se vám, že nový systém vyvádí citlivé údaje zhruba poloviny obyvatelstva z databází vašeho ministerstva na soukromé servery.

Jenže ono je to přesně obráceně! Do konce minulého roku byla ta data na serveru společnosti OK system, kdežto dnes jsou ta data principiálně na dvou místech – ve Státní tiskárně cenin a na serveru ČD Telematiky, který je taktéž využíván jako datové fondy státního podniku pro ukládání státních dat. Výtka, že ukládáme údaje občanů na soukromé servery. je naprosto lichá.

Patří k subdodavatelům aplikací i Vítkovice IT Solution.

Ti dělají modul zaměstnanosti.

Mají Vítkovice spojitost s vaší bývalou firmou IDTAX?

Nemají. Ta spojitost je hodně umělá. Já jsem v roce 2009 zakládal společnost IDTAX jako provozní společnost Mezinárodní obchodní komory na projekt elektronických účtenek. Vstoupil jsem tam proto, aby bylo jasné, že to je záležitost komory, jejíž české pobočce jsem tehdy dělal předsedu. Po půl roce jsem z firmy odešel a obchodní podíl prodal přesně za stejnou cenu, za jakou jsem ho získal. Ani koruna ztráty, ani koruna výdělku.

Čí to byl nápad?

Vzešlo to z diskuse, komora je docela zajímavé neformální prostředí. Ale já za tím nápadem dodnes stojím, elektronické účtenky mají velkou budoucnost.

K čemu vlastně elektronické účtenky slouží?

Je to zjednodušení a podnikatelům to může výrazně zlevnit účetnictví. Jakmile jde něco elektronicky, bez jakýchkoliv problémů to vnesete do účetnictví. Normální účtenky musí někdo přepsat, validovat atd. Příklad: přijdete k pumpě a místo papírové účtenky vám ji pumpa odešle elektronicky do vašeho datového úložiště, kde si ji jenom stáhnete do účetnictví. Nemůžete ji ztratit, nemusíte se starat, jestli jste ji nezapomněl předat účetní a jestli ji ona nalepila na ten správný papír. Všechna tahle rizika obejdete jediným krokem, díky kartě s čárovým kódem vám účtenka rovnou naběhne u vaší firmy.

Už to někde ve světě funguje?

Ty systémy se rozbíhají. Za půl roku, co jsem v IDTAX byl, jsme stačili prokázat, že takový systém je možný a naprosto praktický. Vyzkoušeli jsme si to na vlastní kůži v kavárně provozované naší komorou. A pokud vím od mých nástupců, tak asi rok po mém odchodu z firmy se komora rozhodla prodat IDTAX holdingu Vítkovice, jednomu z významných členů a svého času i významnému sponzorovi komory. Řekli si, že bude lepší, aby to rozvíjel silný partner jako komerční aktivitu.

Vítkovice, a. s., má anonymního vlastníka...

Ano, ale většinovým vlastníkem je nějaký Jan Světlík. Máme v republice jen velmi málo takhle úspěšných podnikatelů. Jestli já se rozhodnu jít do politiky s vědomím, že se v ní často hází špína, je to moje svobodné rozhodnutí. Ale zatahovat do toho dlouhodobě úspěšné firmy, to mě mrzí.

Pan Šiška svou většinu ve firmě IDTAX před rokem prodal Vítkovicím. Jste si jist, že ve Vítkovicích nedrží žádnou akcii?

Jsem si jist, ale doložit to nemůžu. A nevidím ani konstrukci, jak by ji měl získat.

Jaký je to rozdíl oproti případu exministra dopravy Aleše Řebíčka, který před nástupem do vlády prodal svůj podíl ve Viamontu?

Podívejte se do účetní závěrky firmy IDTAX, která dělala jeden projekt, ukázala v praxi, že funguje, a pak ho předala někomu jinému, aby v tom pokračoval. Ta firma nikdy nezískala státní zakázku, nikdy neoperovala v miliardách. Nesmyslné srovnání.

Ale až se zavedou sociální karty, tak by nějaké zakázky být mohly.

No ale to by určitě nezaváděla ta firma, protože ta byla zaměřena na komerční sektor.

Elektronické účtenky plánujete používat u takzvaných sockaret. Není v tom střet zájmů?

Byl by, kdybychom si na ministerstvu od této firmy takovou službu objednali. K ničemu takovému ani nedošlo, ani nepředpokládám, že by mělo dojít.

Je tu jiná společnost, která by nabízela elektronické účtenky?

Nevím. Myslím si, že je. To jde vytvořit i na zakázku, vypíšete zakázku a každá slušná softwarová firma vám to je schopná nabídnout. To není patentovaná záležitost.

Co když se do konkurzu přihlásí Vítkovice?

To si nemyslím. A po té mediální masáži určitě ne.

Vznikl tu dojem, že jste v soukromém sektoru vytvořili nabídku a v politice obstaráváte poptávku.

Tomu rozumím, nicméně stejným způsobem by si někdo mohl říct, že když jsem několik let řídil firmu, která se zabývala jadernou bezpečností, můžu vytvářet zakázky v oblasti já nevím energetiky. Člověk, který přichází do politiky po dvaceti letech v komerční sféře, prostě není nepopsaný list. To byste musel chtít, aby do politiky nastupovali lidé hned ze školy, bez zkušenosti z praktického života. To ať si vybere volič.

Před rokem náměstek Vladimír Šiška předkládal návrh sociální reformy a v něm i elektronické účtenky. Přitom ještě měl firmu na výrobu elektronických účtenek, takže aspoň on v přímém střetu zájmů byl.

Elektronická karta, kterou chceme zavést a máme na ni smlouvu s Českou spořitelnou od června, znamená, že se budou dávky vyplácet elektronicky.

Z této tzv. sockarty ale nepoznáte, za co dávkaři utráceli peníze, dokud nemáte elektronické účtenky.

Ano – a tohle dělá ministerstvo financí.

Dobře, ale tím jste ještě nevyvrátil střet zájmů vašeho náměstka.

Jaký střet zájmů? Pan Šiška se mnou pracuje od roku 2004 a už na Hospodářské komoře jsme se oba věnovali například elektronické fakturaci. Buď chcete člověka, který je nepopsaný list a, pardon, ničemu nerozumí, anebo člověka, který má představu, jak ty systémy zefektivnit.

Nebylo by pro pověst vlády bojující proti korupci lepší, kdyby ty změny ve výplatě dávek zaváděl někdo jiný než vy s vaším soukromým know-how? Jednu chvíli jste měl jít na dopravu, ale Kalousek vás chtěl na ministerstvu práce.

To se musíte zeptat vyjednavačů, jak to tehdy bylo. Podle mého je dobře, že TOP 09 převzala odpovědnost za všechna tři rozhodující reformní ministerstva. Podívejte, já jsem asi vychovaný v trochu jiném prostředí. Já jsem se dvacet let pohyboval v komerční sféře, když jsem řídil svoji firmu a viděl jsem, že je možné někde ušetřit, tak jsem to prostě udělal. A po téhle dvacetileté zkušenosti se přece po příchodu na ministerstvo nezačnu chovat jinak. Jestli koaliční partneři, nebo třeba dokonce moje vlastní strana začnou tvrdit, že tím vznikají velké politické náklady, no tak ať to jde dělat někdo jiný. Já si po dvaceti letech v komerční sféře fakt nepotřebuju přihrávat ze státního. A myslím, že náměstek Šiška je na tom stejně.

Karel Schwarzenberg na vás svého času ukazoval, jak rostete i politicky. Plánujete další kariéru v TOP 09?

Ne. Já jsem šel do politiky z pozice zapřisáhlého nestraníka ve chvíli, kdy už pro mě celková situace tady byla tak nepřijatelná, že jsem ji chtěl aktivně ovlivnit. V letech 2008, 2009 tu byla nulová odvaha cokoliv řešit, pohnout s hospodařením státu. Dneska za sebou výsledek mám – důchodová a sociální reforma, schválené základy zdravotnické reformy, to je za rok a půl dost, ne? Dnes bych z politiky klidně odejít mohl. Jestli teď, nebo za dva roky, je věcí mojí strany.

Daniel Kaiser

Lidové noviny, 11. 2. 2011, Rubrika: Rozhovor, str. 11

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme