Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Invalidním důchodcům a mladým pracovníkům bez praxe, kteří pobírají minimální mzdu, by se výdělek od příštího roku už nemusel krátit. Ministerstvo práce navrhuje omezení nejnižších výdělků zrušit. Vyplývá to z chystaného nařízení, které dnes bude projednávat vláda.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No, a my jsme teď ve spojení s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Pane ministře, dobré ráno.
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Dobré ráno.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Není to zrušení omezení krácení minimální mzdy přece jenom velký risk, když vezmeme v potaz, že firmy to přijde na nějakých 225 milionů korun ročně na nákladech včetně odvodů. Nehrozí, že firmy přestanou zaměstnávat právě třeba invalidní lidi?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak já bych spíše místo slova krácení řekl, že ta minimální mzda se sjednocuje. Jde o to, že v současné době pro mladistvé zaměstnance, pro také osoby zdravotně postižené je možné dát nižší mzdu, než je ta obecně stanovená minimální mzda. Ale vzhledem k tomu, že na případ právě o zdravotně postižené občany, o kterých byla řeč v tom úvodním příspěvku, tak existuje systém dotací na pracovní místo, které právě vyrovnávají tu nižší možnou výkonnost, tak není žádný důvod pro to, aby kromě toho ještě duplicitně k tomu byla povolena nižší mzda, než je obecně stanovená minimální mzda.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dobře, pane ministře, ale v podkladech, které k tomu návrhu samotné ministerstvo práce a sociálních věcí podle agenturních informací přikládá, uvádíte, že by některé firmy mohly přestat zaměstnávat invalidní lidi, anebo mladistvé, že by je mohly začít propouštět.
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Ano, to riziko tady je a my na něj férově upozorňujeme v podkladech pro jednání vlády. Nicméně je to naprosto jednoznačný požadavek Národní rady osob se zdravotním postižením, aby minimální mzda i pro osoby se zdravotním postižením byla na stejné úrovni, jako je minimální mzda pro všechny ostatní zaměstnance. A tady i podle mého názoru, pokud je takový požadavek, tak je vhodné mu vyhovět, protože minimální mzda má nastavovat nějakou zaručenou úroveň výdělku při základní manuální nekvalifikované, neodborné práci. A tato minimální mzda by měla být pro všechny stejná.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Co na to říkají zaměstnavatelé, ti by měli tedy podle údajů, které máme, vydat kolem 166 milionů korun navíc, odvody pak 225,5 milionu korun. Nebude to pro menší a střední firmy, které zaměstnávají lidi, likvidační?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak jak jsem říkal, tak existuje systém dotací na pracovní místo, který byl od nového roku sjednocen. Předtím jsme měli dva způsoby dotací, jednak na chráněné pracovní místo a na chráněnou pracovní dílnu. A od 1. ledna letošního roku je ten systém jednotný. To znamená, tady je jednoduchý a jasný nástroj na to, aby tam, kde ten zaměstnanec, protože má nějaké zdravotní postižení, tak pokud ten zaměstnanec má nižší produktivitu práce, než běžný zaměstnanec, tak právě pro potom dotuje stát, ten rozdíl mezi, mezi standardní úrovní práce a tím sníženým požadavkem. Tedy ten problém je vyřešen ze strany dotace státu a nemusí být paralelně řešen tím, že takovému zaměstnanci je vyplácena nižší mzda, než je ta běžná úroveň.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Plánujete v této souvislosti nějaké zesílení těch státních podpor, zaměstnávání lidí s handicapem?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak jak už jsem říkal, ten nový systém funguje od 1. ledna letošního roku. Návrh na sjednocení minimální mzdy byl předložen vládě už v loňském roce právě v souvislosti s tou změnou systému od 1. ledna. Tenkrát vláda ten balík, který se týkal minimální mzdy, neschválila zejména proto, že se tam navrhovalo celkové zvýšení úrovně minimální mzdy, proto jsem ty dva pohledy oddělil a předkládám zvlášť právě to sjednocení minimální mzdy pro všechny zaměstnance bez ohledu na věk, bez ohledu na praxi, bez ohledu na zdravotní pojištění.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Na lék na zvýšení minimální mzdy se zeptáme také, například Českomoravská konfederace odborových svazů na jednání tripartity požadovala, aby se navýšila minimální mzda o 15 procent, tedy na 9200 korun. S jakým navýšením a v jakém horizontu počítá ministerstvo?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak jak jsem řekl, v tuto chvíli se ten materiál předkládaný vládě zabývá pouze sjednocením výše minimální mzdy. My jsme vloni na tripartitě přislíbili, že se budeme otázkou výše minimální mzdy zabývat po vyhodnocení čísel za první pololetí letošního roku. To je skutečně záležitost, která má být projednávána na tripartitě, především je to záležitost jednání mezi odbory a zaměstnavateli. Nicméně je pravda, že v tuto chvíli, kdy odbory se vrcholného jednání tripartity neúčastní, tak já příliš nevidím možnost, jak se seriózně touto záležitostí zabývat.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No, na druhou stranu, pane ministře, ten požadavek odborů znáte a zřejmě asi sami můžete mít nějakou představu, do jaké míry to zvýšení minimální mzdy je možné. Tak když vyjdeme z té představy, kterou jistě máte. Je reálné, že by se minimální mzda zvedla ještě třeba v letošním roce nebo od nového roku?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Já to v tuto chvíli nechci příliš komentovat, to je skutečně záležitostí především vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli na základě těch argumentů v loňském roce, kdy odbory měly nějaké argumenty pro zvýšení minimální mzdy, zaměstnavatelé také předložili nějaké svoje postoje. Tak já jsem tenkrát navrhl vládě zvýšení minimální mzdy o 5 procent na 8400 korun. Nicméně vláda toto navýšení minimální mzdy neschválilo a právě s tím, že není jasný ekonomický vývoj v České republice a že se k tomuto tématu vrátíme v polovině letošního roku.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A je pravděpodobné, že to navrhnete znovu?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
No, pro mě je zásadní právě ta argumentace odborů a zaměstnavatelů a to je právě tripartita, která má vlastně toto jednání umožnit. A pokud v tuto chvíli odbory nechodí na jednání tripartity, tak je velmi těžké tuto argumentaci seriózně vést.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Já se omlouvám, promiňte, ono to působí trošku alibisticky. Ptám se proto znovu, vy sám za sebe, aniž byste to projednal s odbory, navrhnete nebo předpokládáte, že navrhnete zvýšení minimální mzdy právě s ohledem na růst DPH, s ohledem na to, že výdaje lidí jsou vyšší a vyšší?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
V tuto chvíli k tomu nevidím žádný závažný důvod, protože jednání o minimální mzdě je především vždy jednáním mezi odbory a zaměstnavateli. Ve většině zemí je to tak, že pokud se odbory se zaměstnavateli na něčem dohodnou, tak vláda potom tu dohodu stvrdí. Ve chvíli, kdy není platforma, kde by mohlo vést k té dohodě, tak si myslím, že vláda nemá sama od sebe pískat to, jestli odbory nebo jestli zaměstnavatelé mají dojít k nějaké shodě, nebo ne, když se jedna ze stran nechce takového jednání účastnit. Toto je skutečně výsostná záležitost odborů, aby navrhovaly a usilovaly o zvyšování minimální mzdy. A pokud naše odbory mají jiné priority, no, tak je potřeba to respektovat. Nicméně minimální mzda je skutečně především o dohodě mezi zaměstnavateli a odbory.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Odboráři se také odvolávají na Evropskou sociální chartu, podle níž má minimální mzda dosahovat 68 procent průměrné mzdy. Těch 8 tisíc, jak vy jste říkal, možná 8400 korun, to je něco kolem 35 procent průměrné mzdy v Česku. Na kolik je ta Evropská sociální charta pro českou vládu závazná?
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Tak to jsou doporučení, která vycházejí ze zkušeností, které jsou celosvětové. Každý stát si formu minimální mzdy a výši minimální mzdy, zda je to zákonem stanoveno či je to, zda je to záležitost kolektivních smluv nebo vyšších kolektivních smluv, si stanoví sám. V řadě zemí vůbec není stanovena žádná minimální mzda. Už jenom z toho je vidět, že je to skutečně doporučení, které si každý stát aplikuje podle vlastních podmínek.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak tolik ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkujeme.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Díky, na shledanou, hezký den.
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
Děkuji za pozvání, pěkný den.
ČT 24, 13. 6. 2012, 05:59
