Konec nakupování alkoholu za dávky hmotné nouze, povinné veřejné služby pro nezaměstnané nebo sjednocení dávek pro zdravotně postižené. Razantní změny, s nimiž přišel v rámci sociální reformy ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), mají pomoci zabránit napjatým situacím, jako je nyní na Šluknovsku, či uvolnit pracovníkům ruce od zbytečného papírování.
* Sněmovnou minulý týden prošla sociální reforma. Asi nejdiskutovanější změnou je povinnost nezaměstnaných přijmout veřejnou službu.
V Evropské unii jsme zemí s druhou nejnižší mírou chudoby - náš systém tedy skutečně umí pomoci těm, kdo se ocitnou v nouzi. Nemotivuje ale k tomu, aby se z něj lidé vlastním přičiněním snažili dostat. Od 1. ledna by proto mělo začít platit 20 hodin veřejné služby týdně pro ty, kdo pomoc státu využívají. Je to obrana proti tomu, aby se život financovaný státem stal celoživotní volbou.
* Proč má ale nezaměstnaný veřejnou službu vykonávat už po dvou měsících, kdy je na úřadu práce?
Je to doba, kterou člověk potřebuje k vyrovnání se situací, že nemá zaměstnání - například přizpůsobí své výdaje. Jde tedy o lhůtu, kdy ještě není třeba zatěžovat ho tím, aby chodil na veřejnou službu.
* Do dvou měsíců ale téměř není možné si zaměstnání najít…
O tom také nikdo nemluví. Veřejná služba je standardní způsob, jak žít běžným životem, který má nějaký rytmus. To ukazuje současný problém na Šluknovsku. Vyrůstá totiž generace mladých, která nikdy neviděla své rodiče pracovat, a neví, co to běžný pracovní rytmus je. To je úkolem veřejné služby - dát najevo, že pracovat je normální. Pokud člověk nemá možnost získat místo na volném pracovním trhu, měl by přijmout nabídku od státu, kde na půl úvazku pomůže svým spoluobčanům v úpravě životního prostředí. Oponenti to staví tak, že trestáme lidi, kteří nemají práci. Tak to není - pracovat je přece normální.
* A když přijde o práci vědec, který se třeba zabýval výzkumem rakoviny? Měl by jít také zametat?
Nezaměstnanost mezi absolventy vysokých škol je nízká a většinou si seženou práci brzy. Z vlastní zkušenosti člověka s dvěma tituly však musím říci: Co je špatného na tom, že když nemohu sehnat práci ve svém oboru, půjdu dělat jinou? Nerozumím argumentům, že vědec, který nemá zaměstnání, bude považovat manuální práci za podřadnou. Každý z nás si při studiu na střední a vysoké škole přivydělával na brigádách. To přece není podřadné.
* Veřejné služby ale asi nevyjdou na všechny uchazeče. Podle čeho se bude vybírat, komu se nabídnou?
Předně budou nasměrovány k dlouhodobě nezaměstnanýma pak k lidem, u nichž je riziko zneužívání systému -například při podezření na práci načerno. Podporu mají mít ti, kdo se bez ní neobejdou. Rozhodně to není nějaký nadstandard, který dostane každý, kdo na to má žaludek.
* Má tento nově zaváděný systém obdobu v zemích Evropské unie?
V řadě států funguje právě to, že pokud někdo chce pomoc od státu, musí se zapojit do aktivit. Sami občané mi píší, že když to jde ve Švýcarsku, proč ne u nás. Už před volbami průzkumy ukázaly, že pro lidi v Ústeckém kraji je hned po nezaměstnanosti největším problémem zneužívání sociálního systému. Situace na Šluknovsku dokazuje 20 let zavírání očí před tím, že sociální systém je třeba nastavit i v motivaci k práci.
* Nebojíte se nárůstu kriminality v případě, že lidem v problematických oblastech seberete dávky poté, co odmítnou veřejnou službu?
Nebojíme. Zde přichází ta pravá sociální práce, která se u nás léta zanedbávala. S lidmi je třeba pracovat a motivovat je, aby nastoupili do zaměstnání. Když zjistíme, že se některá rodina skutečně dostává do nepřekonatelné nouze, je možné jí účelově vyplatit nějaké peníze a pak sledovat, jak byly použity.
* Takže terénních sociálních pracovníků přibude?
Byli bychom rádi, ale nepodaří senámto z měsíce na měsíc. Chceme, aby sociální pracovníci, kteří jsou dnes zavaleni rozsáhlou a často formální agendou, mohli tento čas využít na práci s rodinami, které pomoc potřebují.
* Podle odborářů se ale sjednocením dávek na úřady práce vzdálí sociální služby lidem.
Dnes klienta obsluhují na úřadech tři různí lidé. Nemají tedy komplexní informace. Nehraje roli, zda je úředník zaměstnancem obce nebo přímo státu. Důležité je, že bude i nadále v obci a získá přehled o člověku a jeho pracovní dráze jako celku.
* Začne také platit nový zákoník práce. Jaké budou hlavní změny, které se dotknou uchazečů o práci?
Snažíme se, aby byli zaměstnavatelé více motivováni k tvorbě dlouhodobých pracovních míst. Nebudou už ale mít povinnost volné místo hlásit. Dnes to často dělají jen kvůli povinnosti, i když už mají budoucího zaměstnance vyhlédnutého. Pak zbytečně zatěžují sebe, úředníka i uchazeče. Úřady práce se také budou moci obrátit na agenturu, která se o některé uchazeče postará. Další změnou je, že kdo odejde ze zaměstnání zprostředkovaného úřadem do půl roku od nástupu, nebude se pak moci znovu zaregistrovat jako uchazeč.
* Budou nějak motivováni úředníci, aby se uchazečům snažili práci najít?
Snažíme se o lepší vyhodnocení jejich práce. Teď řešíme, jak nastavit motivační systém, aby co nejlépe odrážel pracovní schopnosti, nasazení a výsledky.
* Pracovní úřady budou mít také na starosti všechny dávky pro postižené. Ty se nově sjednotí do dvou. Zůstane objem vyplácených peněz stejný?
Bude vyšší. Dosud jsme měli osm dávek, které se v řadě případů překrývaly. Nyní bude pravidelná dávka na mobilitu a jednorázový příspěvek - například na pořízení a úpravu motorového vozidla nebo na bezbariérový byt. Uspoří se prostředky na administrativě, takže budeme moci zvýšit peníze, které jdou k postiženým. Musíme ale rozlišit celkové prostředky a jednotlivé případy. Individuálně může dojít jak ke zvýšení, tak ke snížení toho, co člověk dostane. Rozdělení by však mělo být spravedlivější.
* Bude nový systém posuzování zdravotního postižení. V čem se liší od stávajícího?
Dnešní škála má 36 úkonů a tabulku s 230 položkami, které jsou formalizované a neumožňují individuální posouzení - je tam pouze možnost ano/ne. Často se dostanete do hraničních stavů, kdy vše závisí jen na tom, k čemu se posuzovatel přiklonil. Nově bude hodnoceno deset oblastí, jako je orientace, schopnost se postarat o sebe nebo o domácnost. Dnes posudková služba musí každého posoudit třikrát pro různé účely. Nově bude jeden posudek.
* Teď se objevily případy autistů, kteří přišli o invalidní důchod. Jde o jednu ze sporných diagnóz?
Ano, to je jedna z diagnóz velmi obtížných na posouzení. Pokud se máte u autisty v 230 položkách rozhodnout ano/ne, je tato nemoc specifická tím, že postižený zvládne vlastně všechno, ale není schopen se o ničem svéprávně rozhodnout.
* Co by podle vás mohlo našemu sociálnímu systému pomoci, ale zatím se nepodařilo prosadit?
Připravujeme další část sociálních reforem. Ty se zaměří na děti - pěstounskou péči, diskutované převedení kojeneckých ústavů do individuální péče nebo intenzivnější sociální práci s rodinami. Je to i záležitost péče o malé děti a sladění pracovních a rodinných aktivit. Ktomu už jsme nyní udělali první krok, chceme ale postupovat dál a rozšířit nabídku předškolních zařízení - jít cestou dětských skupin, firemních školek, vzájemné rodičovské výpomoci. To jsou věci, které nás čekají v příštím roce a platit by měly od 1. ledna 2013.
14. 9. 2011, Deník, Strana 14
