Drábek: Jsme poslední, kdo umisťuje malé děti do ústavů

Tak jak jsme říkali, velké diskuse vzbudil návrh ministra práce a sociálních věcí zrušit kojenecké ústavy, ty nahradit od roku 2014 pěstounskou péčí. Na jedné straně stojí argument, že dětí v ústavech je moc, na straně druhé zaznívají slova o nepřipravenosti, o nedostatku pěstounů.

Ministr Jaromír Drábek v našem studiu. Vítám vás, dobrý den.

Dobré ráno.

František zmínil i ty poměrně bouřlivé diskuse, nic to nezměnilo na vašem plánu, pane ministře? Všechno chcete spustit od toho roku 2014?

Tak je potřeba říct dvě krátké věty na úvod. Zaprvé my jsme poslední zemí ze střední Evropy, která ještě umisťuje malé děti do ústavních zařízení. To je potřeba říct naprosto jasně. Ve všech ostatních zemích, ať už se to týká Slovenska, třeba i Rumunska, tak už dávno zavedli to, že malé děti jdou prostě do náhradní rodinné péče, nikoli do ústavní péče. A druhá věta, kterou je k tomu potřeba říct, není to tak, že chceme nejprve zrušit kojenecké ústavy. Ne, my jsme jasně řekli chceme vytvořit podmínky pro to, aby děti mohly jít do normální rodiny, ne do ústavu, a potom ty ústavy budou zbytečné. Tedy nejedná se o žádný direktivní rušení ústavů, jde o to, aby ty děti prostě našly náhradní rodiče a aby ty ústavy nebyly potřeba.

A co se tedy bude dít začátkem roku 2014? To mluvíte o tom spuštění procesu, takže teprve se bude screenovat populace v tom smyslu, jestli jsou ty děti umístitelné, je zájem?

Ne, ten proces by měl být nastartován už v příštím roce. My máme dnes přibližně 3 tisíce pěstounů, potřebujeme jim dát zázemí, potřebujeme zlepšit jejich podmínky, potřebujeme rozšířit jejich kapacitu přibližně o 20 %, ale tak jak diváci určitě vnímají, 20% to není tak, že bychom chtěli něco zvyšovat na trojnásobek. To je prostě potřeba mírně upravit ten systém, tak aby byl pro ty děti přívětivější, tak aby byl mnohem průchodnější administrativně, protože dnes je skutečně byrokraticky velký problém se stát pěstounem. Ano, potřebujeme dát zázemí pěstounům a už od příštího roku bychom měli mít schopnost výrazně posílit tu kapacitu pro ty děti, které přicházejí, tak abychom jich co nejméně mohli umisťovat do kojeneckých ústavů.

Teď zhruba polovina dětí je v ústavech ze sociálních důvodů. Vy o tom dnes taky budete mluvit na setkání s novináři. Nebylo by lepší spíš napřít síly touhle cestou, aby tady vznikla jakási záchranná síť, aby se něco podobného vůbec nestalo?

Tak o to právě jde. My dnes se budeme radit s experty nejenom tady domácími, ale i ze zahraničí. Přesně to jsou ty podněty, které máme. Přibližně 45% dětí jde do kojeneckých ústavů jenom ze sociálních důvodů. To znamená, není tam žádný zdravotní handicap, je to prostě čistě záležitost ekonomická. Pomoci těm rodinám, případně najít náhradní rodinu, ale je zbytečné ty děti vytrhávat z rodinného prostředí  dávat je do nějakého ústavu, kde přes všechnu péči, já si vážím těch lidí, kteří tam pracují, ale přes všechnu péči prostě ten ústav nemůže nahradit to rodinné prostředí v té citové vazbě, v tom základním prostředí toho, co dítě potřebuje.

Tak to je v tuhle chvíli ale popis jenom situace. Tak já se ptám na to, co vlastně s tím hodláte dělat, protože tady vznikl ten plán jakoby v podstatě zrušit, byť ne teda říkáte direktivně kojenecké ústavy ...

Ale první krok k tomu právě je zlepšit podmínky pro pěstounskou péči. A to by mělo nastat od poloviny příštího roku, tak abychom skutečně ty děti mohli nasměrovat rovnou do pěstounských rodin, tak aby vůbec nemusely jít do ústavů ani na tu krátkou dobu ...

Vy jste mě možná špatně pochopil, já jsem to myslel spíš tak, aby se, aby ta situace těch rodin, které v tuhle chvíli mají ty problémy, tak aby vůbec nenastala, aby tam těch 50% nebylo.

Ano a to je součást těch kroků, které se dějí už od prvního ledna příštího roku, tak abychom posílili terénní sociální péči na obcích, aby obce měly víc peněz na tu terénní sociální práci, tak aby mohly pracovat přímo s těmi rodinami, tak abychom předcházeli tomu umisťování dětí jinam z té rodiny čistě ze sociálních důvodů. To je první opatření. Druhé opatření je, že když už je to umístění mimo tu přirozenou rodinu nutné, tak aby to bylo do náhradní rodiny, nikoli do ústavu.

To je jasné, ale když právě budeme chtít zabránit tomu, aby děti vůbec musely odcházet od svých vlastních biologických rodičů, zmínil jste teď tu linku sociálně psychologickou, ale také už jste mluvil o penězích, pane ministře, a přece to je známá věc, vy ty peníze nemáte na rozdávání a přitom právě více peněz by mnoha rodinám jistě velmi pomohlo. Jak to ale zařídit, jak to udělat, jaký systém vymyslet?

Tak samozřejmě, ale to je skutečně otázka toho, abychom ty peníze byli schopni nasměrovat k těm, kteří ty peníze skutečně potřebují. A tak jak od ledna děláme mnohem lepší cílení v tom objemu sociálních dávek, tak aby šly skutečně těm, na které je potřeba se zaměřit včetně té terénní práce, včetně té konkrétní práce s rodinami ze strany obcí, tak si myslím, že to je ten první krok, který je potřeba udělat a ty následné už jsem tady vyjmenoval.

Tak ono podle komentářů, kterými nás zásobují diváci Studia 6 třeba na Facebooku nebo na naší diskusi, tak to vypadá na pořádnou revoluci, nikoli na evoluci. Proč se nejde třeba cestou, já nevím, podpory Klokánků, SOS vesniček a podobně?

Tak to je přece jedna z alternativ, s kterou my počítáme ...

A dobrá nebo špatná?

Dobrá alternativa, s kterou my počítáme, a s Klokánky velmi úzce spolupracujeme. Klokánek je prostě jedna z těch alternativ, které jsou v takovém tom systému organizování pěstounských rodin. Je to nějaká nadstavba, ale velmi důležitá právě pro to, aby ty rodiny měly zázemí. To je to, o čem jsem mluvil. Prostě nejde tu pěstounskou rodinu vypustit do terénu a nechat ji úplně bezprizornou. My potřebujeme, aby ta pěstounská rodina měla oporu, aby měla možnost čerpat nějaké služby, aby měla možnost právě poradit se s psychologem například. A Klokánek je v tomhle tom ten způsob, který jde právě dopředu, který ukazuje, jakým způsobem organizovat právě to zázemí pro pěstounské rodiny.

Jaromír Drábek z TOP 09, ministr práce a sociálních věcí byl hostem Studia 6. Díky, že jste přišel.

Děkuji za pozvání, pěkný den.