Ministerstvo práce a sociálních věcí má dnes zveřejnit, kolik peněz by letos ještě mohli od státu dostat konkrétní poskytovatelé sociálních služeb. Neziskové organizace, které se starají o postižené seniory a další potřebné, už přitom několik měsíců bijí na poplach. Současnou situaci označují jako nejhorší za dlouhé roky. Desítkám sociálních služeb totiž hrozí konec. V krajním případě by se to dotklo tisíců potřebných lidí a stovek zaměstnanců neziskovek. Po telefonu teď zdravíme ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Pane ministře, dobrý den.
Dobré ráno.
Tak pojďme rovnou k číslům. Vy jste v prvním kole rozdělování dotací mezi neziskovky rozdělili dvě miliardy korun. Původně k tomu dalšímu rozdělování bývalo už jen 190 milionů. Na začátku dubna jste slíbil dalších 140. Ten slib dodržíte? Oznámíte dnes rozdělení celé té zbývající částky? To je nějakých 330 milionů.
Tak já jenom opravím tu úvodní informaci. Rozdělili jsme 6 miliard korun tak, jako v loňském roce. Ta částka se nijak nezměnila. Přesto my jsme minulý měsíc prošli velmi detailní diskuzi o tom, které sociální služby jsou v jakém stavu a ano, já jsem slíbil navýšení té částky k dofinancování. To znamená ta částka, která se vždycky rozděluje, ten zbytek. To znamená, zbývá 190 milionů korun. Tak k tomu jsem slíbil, že přidám ještě dalších 140 milionů korun. To se snad podaří a my dnes zveřejníme předběžné výsledky rozdělení právě těch dohromady 330 milionů korun.
A můžete říct, kde jste nakonec našel těch přislíbených 140 milionů navíc, dá se říct třeba, na úkor čeho to bude?
Tak mohu to říct a řeknu to docela rád. Nám se podařilo v rámci úspor provozních výdajů zejména v úsporách informačních technologií ušetřit o něco více, než bylo, byla ta plánovaná čísla, která jdou z vlády. To znamená ty předepsané úspory závislé na schváleném státním rozpočtu. A tu částku, která se nám podařila uspořit navíc, no tak tu teď můžeme využít na vlastně, přidat přidané peníze do dotací do sociálních služeb.
Tady je asi korektní říct, že těch 140 milionů navíc budou mít poskytovatelé sociálních služeb jisté teprve v okamžiku, kdy s tím využitím bude souhlasit vláda. Koneckonců, pokud jsem správně poslouchal, vy i jste mluvil zatím v kondicionálu. Tak můžete v tuto chvíli alespoň říct, zda to vládní ano bude víceméně formalita, nebo zda hrozí, že by vláda mohla říct ne?
Tak nerozhoduje o tom celá vláda. Toto je rozpočtové opatření, které svým charakterem přísluší souhlasu Ministerstva financí. Protože Ministerstvo financí musí udělat formálně to rozpočtové opatření. Nicméně vzhledem k tomu, že je to skutečně jenom přesun jedné položky do druhé uvnitř rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, tak já věřím, že k tomu dojde v nejbližších dnech.
V nejbližších dnech tedy už třeba tento týden, nebo do deseti dnů by mohlo být jasné, zda těch 140 milionů ano, či ne?
Tak doufám a předpokládám, že to bude nejpozději do poloviny května. My dnes skutečně zveřejníme na webovských stránkách to předběžné rozdělení na jednotlivé poskytovatele, jakmile budeme mít to oficiální rozhodnutí z Ministerstva financí, tak potom ty výsledky už nebudou předběžné, ale už budou konečné.
Máte i odhad, kdy by tedy neziskovky mohly všechny ty rozdělené peníze mít na svých účtech? Myslím na účtech těch úspěšných žadatelů.
Tak to i poté diskuzi, kterou jsme prošli při dvou kolech jednání s neziskovými organizacemi, tak to kupodivu není zase až tak úplně důležité, protože oni především potřebují vědět, jakou částku budou mít k dispozici do konce roku. Oni mají peníze, které se posílaly na konci března. To znamená, tam není problém ve financování teď v dubnu, v květnu. Jde jenom o tom, s jakými penězi mohou počítat v tom horizontu do konce letošního roku.
Dobře, ale přesto zřejmě i nějaký výhled potřebují v tom smyslu, kdy ty peníze budou fakticky k dispozici. Máte nějakou představu.
Samozřejmě, ale to je technická otázka. To je skutečně záležitost toho, že jakmile bude vydané to rozpočtové opatření, tak potom během několika týdnů jsme schopni ty peníze poslat. V každém případě to bude ještě v prvním pololetí a tam skutečně není problém v tom, že by, že by ty peníze byly potřeba v tuto chvíli akutně, protože samozřejmě každá organizace si musí plánovat tok peněz cash flow na celý rok. To znamená nejenom na první a druhé čtvrtletí.
Pane ministře, mezi kolik poskytovatelů sociálních služeb jste nakonec těch 330 milionů korun rozdělili a kolik z nich naopak odejde, řekněme, s nepořízenou?
Tak já jsem přislíbil, že vyhodnotíme všechny požadavky na dofinancování. To jsme také udělali. Těch poskytovatelů, kteří žádali peníze na dofinancování, bylo několik set, určitě přes 500. A my jsme skutečně velmi pečlivě vyhodnocovali jednotlivé argumenty, jednotlivé požadavky. Tam, kde byly ty požadavky vyčísleny, tak samozřejmě se s tím pracovalo lépe, protože když vám přijde nějaký konkrétní požadavek, tak to můžete posoudit. Pokud ty požadavky byly formulovány obecně, tak tam to posouzení muselo být, z naší strany vyhodnocení adekvátnosti toho požadavku. Ale tak, jak říkám, těch požadavků bylo několik set a my jsme naprostou většinu z nich, těch, které byly argumentačně odůvodněné, tak těm jsme vyhověli. Neříkám, že v plné míře, samozřejmě, že jsme vyhodnocovali to, do jaké míry je nezbytné to dofinancování, ale pokud se ptáte, na kolik žádostí jsme reagovali pozitivně, tak to byla většina těch žádostí.
Když jsme u těch čísel, tak pokud se nemýlím, tak ještě před měsícem neziskové organizace mluvily o tom, že k tomu, aby mohly udržet to penzum sociálních služeb, které poskytují, tak potřebují ještě nejméně 500 milionů korun navíc. Nakonec je to tedy 330 v tom součtu 190 a 140. Z čehož tedy jasně plyne, že některé ty služby každopádně skončí. Máte představu, jak velká část neziskových organizací i přesto, že jim přidáte víc, než se původně čekalo, nebo než jste nabízeli, tak bude muset skončit?
Tak já k tomu musím říct, byť to bude znít tvrdě, že neziskové organizace opravdu nejsou rozpočtové organizace. Prostě neziskový sektor je vždycky založen na tom, že získává peníze z různých zdrojů, nejenom od státu, ale také v příspěvku na péči, který klientům vyplácí stát, a tam jde 20 miliard korun ročně. Od krajů, od obcí, od sponzorů. To znamená, že ty neziskové organizace samozřejmě musí hledat financování i z jiných zdrojů, nejenom ze zdrojů státu. Stát financuje přibližně čtvrtinu z celkových těch potřeb financování přímo a další téměř polovinu prostřednictvím příspěvku na péči a tedy spolupodílejí se na tom klienti svými, svými platbami. A není možné říkat, že za všechno financování zodpovídá stát. To bychom potom mohli ten systém přetvořit na státní systém a nebyl by potřeba systém neziskových organizací. Ale je to prostě o rozhodnutí, co všechno jsme schopni ještě financovat. Tak, jak jsem řekl, do té oblasti jde přes 6 miliard korun ročně přímou formou a dalších 20 miliard korun formou příspěvku na péči. To jsou obrovská čísla, a není možné ta čísla navyšovat nekonečně.
Tady je otázka, jestli ale není taky zájem státu, aby neziskovky na tu činnost měly peníze, protože pak se vám zřejmě může stát, že ti potřební lidé budou bez péče a v konečném efektu se o ně bude muset postarat stát, což může vyjít dráž.
Ano, samozřejmě. Nicméně je potřeba taky vidět reálná čísla, jestli ještě před 7 lety do této oblasti šlo méně než 10 miliard korun a nyní jde do této oblasti přes 25 miliard korun, tak si myslím, že je potřeba také stát nohama na zemi.
Ještě poslední věc. Jak ten problém s financováním sociálních služeb, které poskytují neziskové organizace, řešit z dlouhodobého hlediska, právě aby se rok co rok neopakoval letošní scénář.
Tak my připravujeme spolupráci s Asociací krajů přechod, který už je dnes legislativně ukotven, který má nastat od 1. ledna 2014, kdy dotace sociálním službám budou rozdělovat jednotlivé kraje. My připravujeme vymezení takové, aby bylo jasné, že všechny kraje budou postupovat podle stejného schématu, že budou zajištěny ty základní služby, které zajištěny být mají, ale jinak si myslím, že je správnější, když dotace jednotlivým poskytovatelům budou rozdělovat kraje, protože jsou přece jenom té, té reálné situaci blíž.
Pane ministře, prosím, ve stručnosti. Nastavení toho poměru do budoucna. Dnes asi 20 procent potřebných financí jde od státu, 7 procent od krajů, 44 procent od klientů neziskovek. Tak to by se mělo nějak zásadně měnit?
Je mým přesvědčením, že k žádné zásadní změně těchto proporcí, které jste citoval, by dojít nemělo. Tím myslím, že by se to nemělo přeskupovat nijak, nijak generálně. Já si osobně myslím, že je potřeba více zrovnoměrnit ten tok peněz jednotlivých zdrojů financování, ale to moje přesvědčení je, řekl bych, v jednotkách procent. Určitě to není nějaká zásadní změna. To financování má být vícezdrojové a má být na jednotlivých neziskových organizacích, aby zvolili adekvátní způsob financování těch svých činností.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, děkujeme vám za rozhovor. Hezký den.
Děkuju za pozvání, pěkný den.
ČT24, 30. 4. 2012
