Drábek: Cílem reforem je zodpovědné hospodaření s majetkem státu

Jan BUMBA, moderátor

Současná česká vláda bude pokračovat, jen když dokáže provést reformy. Kolikrát už jste to slyšeli? Na tom se aspoň verbálně shodují všechny strany rozklížené koalice, pod slovem reformy se většinou skrývají změny důchodového systému, zdravotnictví nebo daní. To slovo reformy se stalo jakýmsi zaklínadlem pro mnohé politiky. Víme, ale k čemu mají reformy směřovat, kdy už bude po reformách a jak to vlastně poznáme? Ekonom Karel Kříž ze společnosti Value Added napsal ve svém článku v Lidových novinách, že ti čeští reformátoři národ straší a demotivují. Před vysíláním jsem mluvil s ním a také s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Pana Kříže jsem se nejprve zeptal, zda to znamená, že nevěří ve smysluplnost vládních reformních záměrů.

Karel KŘÍŽ, ekonom ze společnosti Value Added

No, určitě věřím ve smysluplnost těch vládních návrhů, ale tvrdím, že vláda neustále zavaluje občanstvo negativními zprávami a není schopna ty reformy prodávat, to znamená, jestliže začátkem 90. let například každému bylo jasno, proč se ty reformy dělají, aby byly plné obchody, aby se mohlo efektivně pracovat, aby to, aby to všechno mělo smysl, aby se to hospodářství změnilo v takové, jako je na Západě, tak teďka dokonce i vzdělaný ekonom, když se ho zeptáte, tak vlastně pokrčí rameny a neví vlastně, proč by nějaká reforma důchodového systému nebo zdravotního systému měla být, respektive co dobrého přinese.

Jan BUMBA

A vy jako vzdělaný ekonom, pane Kříži, máte nějakou odpověď na otázku, k čemu ty reformy vlastně jsou?

Karel KŘÍŽ

Já jsem se tím textem snažil trochu vládu podotknout, aby změnila tu svojí rétoriku, aby si plnila svoje vlastní reformní úkoly, aby neodrazovala občany od pozitivní činnosti, protože zatím celá ta debata je o tom, že jsou nějaké dluhy a že ty dluhy je třeba nějak řešit, ale ve skutečnosti dluhy má stát a stále víc si je zvětšuje, kdežto podniky a občané těch dluhů tolik nemají a můžou se klidně, pokud zváží, že je to pro ně užitečné, tak se můžou klidně zadlužit o něco více, tak jako je to v naprosté většině západních zemí. Ty dluhy, které má náš stát, tak i ty dokonce jsou v mezinárodním srovnání poměrně nízké. A ty dluhy, které mají naši občané k tomu státu ještě, jsou zhruba na 40 procentech takových zemí, jako jsou Spojené státy nebo Velká Británie nebo Itálie a kdybychom to dali absolutním vyjádřením, tak by to bylo na hlavu, tak by to bylo možná 20 procent, jo.

Jan BUMBA

Pane ministře, než se dostaneme k otázce míry zadlužení a k dalším detailním věcem, tak nejprve ta základní otázka, k čemu ty reformy vlastně jsou?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/

Tak na tu základní otázku už částečně odpověděl pan Kříž. Reformy mají jeden jediný cíl - zodpovědné hospodaření s majetkem státu, tedy s majetkem všech občanů. To, že míra zadlužení České republiky je menší než jiné, než u jiných zemí, které s tím například mají akutní problémy, to je snad výhoda a je dobře, že ty reformní kroky děláme ještě ve stavu, kdy můžeme ten rozvoj veřejného dluhu zabrzdit. Co se týká důchodové reformy, tak tam zase přece smysl důchodové reformy je naprosto jasný, zajistí dlouhodobou stabilitu důchodového systému tak, aby i dnešní mladí lidé, kterým je dnes 25, 30, 35 let věděli, že až jednou budou muset ukončit svojí ekonomickou aktivitu, takže ten systém státní důchodový, že jim zajistí přiměřené příjmy.

Jan BUMBA

Jak, pane ministře, poznáme, že už je po reformách?

Jaromír DRÁBEK

Poznáme to celkem jednoduše, pokud se reformní kroky podaří uskutečnit v těch plánovaných termínech, tak za prvé zjistíme, že dluh České republiky jako státu už neroste, to znamená, dokážeme hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, tedy dokážeme, aby stát utrácel tolik, kolik jsou jeho příjmy. Za druhé, zjistíme, že náš důchodový systém je dlouhodobě stabilní a co se týká té třetí položky, která je z mého pohledu velmi důležitá, že státní sociální síť je zaměřená skutečně jenom na ty, kteří pomoc od státu, finanční pomoc od státu potřebují, to jsou takové tři základní položky, podle kterých si každý občan může vyhodnotit, na kolik jsme dostáli těm slibům, které jsme říkali voličům před parlamentními volbami v minulém roce.

Jan BUMBA

Pane Kříži, jsou toto cíle, které skutečně jsou úctyhodnými cíli reforem?

Karel KŘÍŽ

Tak jsou, ale on jim nikdo moc nerozumí, protože jsou to takové makroekonomické cíle, a nikdo si z toho běžného občanstva moc nevezme.

Jan BUMBA

Pane ministře, vraťme se, prosím, k tomu, o čem také hovořil pan Kříž, že to vypadá jakoby vláda neuměla nebo nedokázala ty reformy prodávat veřejnosti, jakoby, protože skutečně slyšíme z úst vládních představitelů často o nutnosti šetřit, ale popravdě řečeno, oni to pořád jakoby jsou takové špatné zprávy, teď musíme šetřit ještě tady, teď ještě tady, támhle na to nejsou peníze, nesouhlasíte, pane ministře, s tím, že hodně lidí může postrádat nějaké světlo na konci tunelu?

Jaromír DRÁBEK

Tak já určitě souhlasím s tím, že řada těch kroků, které vláda dělá, které vláda musí dělat, tak je nepopulárních, a my jsme to nějak neskrývali a nakonec TOP 09 byla tou stranou, která přišla na jaře loňského právě s tím způsobem komunikace směrem k občanům, že nebudeme lakovat věci narůžovo, že budeme říkat, jaký je skutečný stav veřejných financí a co je potřeba udělat, jaká opatření je udělat, ať už v sociální oblasti, ať už v důchodové oblasti, ať už v daňové oblasti. No, je potřeba stále dokola říkat, že my nejsme vládou, která bude slibovat, že příští rok se bude všem občanům dařit lépe a že budou mít o tolik a tolik peněz větší příjmy a že ...

Jan BUMBA

Tak, kdy se bude dařit lépe, když ne příští rok?

Jaromír DRÁBEK

... ne o tolik a tolik. Bude se dařit lépe z dlouhodobého hlediska, protože tak, jak jsem říkal, například v oblasti důchodové reformy cílem je, aby ten systém byl dlouhodobě stabilní v následujících desítkách let. Bude se lépe dařit těm, kterým je dnes 25, 30, 35 let až budou odcházet do důchodového věku, protože pokud bychom tu reformu neudělali, tak nevytvoříme podmínky pro to, aby měli dostatečné příjmy,  až jednou půjdou do důchodu, to znamená, je to přesně ten spor o to, jestli chceme krátkodobě rozhazovat peníze na neúčelnou spotřebu, anebo jestli se chceme chovat zodpovědně tak, abychom připravili dobrou budoucnost těm, kteří dnes jsou dětmi nebo kteří jsou mladými lidmi.

Jan BUMBA

V rámci zajištění té lepší budoucnosti, k tomu by se mohla vztahovat i další věta z článku pana Kříže, pane Kříži, vy jste tak napsal, že vláda by měla konečně udělat pořádek ve státním sektoru, kde se šetřit má a nešetří. Co přesně tím máte na mysli?

Karel KŘÍŽ

No, máme zde vládu, která chce vyrovnané finance už od roku 2006 a popravdě řečeno, tento rok byl deficit státního rozpočtu kolem 140 miliard, ten příští rok se tento deficit chystá ve výši 105 miliard, to znamená, že každý den se Česká republika zadluží nad to, co vybere na daních a tak podobně, 287 miliony korun, jo, každý den.

Jan BUMBA

To určitě, to určitě vědí i ministři této vlády.

Karel KŘÍŽ

A 10 tisíc korun na hlavu, takže vláda nešetří, ve skutečnosti se všechno projí, projí se to v důchodech, což je relativně v pořádku, samozřejmě důchodci musí dostávat důchody, ještě 2,3 milionu momentálně, nicméně je otázka, kolik těch důchodů, protože dohromady se vyplácí 3,1 milionu důchodů, jsou tam ještě vdovské, sirotčí a tak, je otázka, do jaké míry není ten systém zneužíván, potom tam je podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky a tak dále, k tomu připočtete za zaměstnance státu v před zaměstnaných institucí a vidíte, že stát vydává obrovské prostředky do celého tohoto sektoru, k tomu chce zvyšovat daně, vyšší DPH, co za to občanům dává, ti se akorát v tisku dozví, kde zase zmizelo 10 nebo 20 miliard a tak podobně, takže vzniká opravdu velice negativní atmosféra a stát místo toho, aby si tedy tyto problémy vyřešil, tak občany otravuje a nabádá je k tomu, aby si nepůjčovali peníze a to samé podniky, přitom právě tyto sektory v České republice jsou velice poddimenzované, je tam velká možnost pro občany, například brát si hypotéky a rozumně se zapojit do tohoto systému. V České republice například hypotéku má 20 procent obyvatelstva, v Německu je to přes 60 procent a tak dále, a tak podobně. Takže nestresovat obyvatelstvo, nestresovat podniky, ať hospodaří se svým a na svůj úkor nebo na svoje plus a starat se o to, aby si udělala pořádek ve veřejných financích.

Jan BUMBA

Pane ministře, když se zase vrátím k otázce, co za tento deficit stát občanům dává, a myslíte, že by bylo možné ještě rychleji snižovat deficit veřejných rozpočtů?

Jaromír DRÁBEK

Tak obvyklá je spíše kritika, že postupujeme příliš razantně a že to snižování výdajů států je příliš rychlé. Já musím říct konkrétní čísla, kterých vláda dosáhla za necelý rok své činnosti. Plánovaných schodek státního rozpočtu na minulý rok byl 5,2 procenta, skutečný je 4,7 procenta, a to si, prosím, přečtěme společně komentáře různých ekonomů v polovině minulého roku, kdy vláda nastupovala, kdy předpokládaný deficit byl ještě vyšší, než ten schválený. Na letošní rok se snížil objem mzdových prostředků ve státní správě o 10 procent, to je velmi významná úspora, která jednoznačně jde tím směrem zefektivnit činnost ve státní správě. Velmi výrazně se snížily provozní náklady státu. Já rozumím té kritice z čistě ekonomického pohledu, pokud si někdo myslí, že je možné postupovat ještě razantněji, já si myslím, že vláda zvolila velmi systémový a velmi správně rozfázovaný a načasovaný postup, který na jedné straně je sociálně únosný, ale na druhé straně přináší konkrétní výsledky.

Jan BUMBA

Myslí si ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. A naším hostem byl také ekonom společnosti Value Added Karel Kříž. Teď je 18 hodin 57,5 minuty. Takové byly Ozvěny dne.