Půl roku poté, co mohou firmy dostat vyšší pokuty za nelegální zaměstnávání osob a zvýšila se intenzita kontrol na něj zaměřená, je ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek s výsledky spokojen. „Zvýšení postihů a intenzity kontrol přinášejí první ovoce, zaměstnavatelé jsou si vědomi tvrdých trestů, které hrozí,“ říká v rozhovoru pro HN.
Jak hodnotíte po půl roce nastavení systému kontrol proti nelegálnímu zaměstnávání a zvýšení pokut?
Jsem přesvědčen, že zpřísnění postupu proti nelegálnímu zaměstnávání, zvýšení postihů za nelegální zaměstnávání, výrazné zvýšení kontrol přináší svoje ovoce. Pokud se podíváte mezi běžné zaměstnavatele, prvním pozitivním důsledkem je, že jsou si všichni vědomi tvrdých postihů, které za nelegální zaměstnávání hrozí. Funguje tedy odstrašující účinek a dá se také očekávat, že se to projeví v praxi. Nejde o žádný boj proti švarcsystému, protože ten naše právní normy ani neznají. Nelegální zaměstnávání ochuzuje veřejné rozpočty, sociální systém, zdravotní systém, daňový systém. Na výpadky způsobené nelegálním zaměstnáváním se musí skládat ti poctiví. Navíc to poškozuje ekonomiku. Ti zaměstnavatelé, kteří postupují v souladu se zákonem, jsou konkurenčně znevýhodněni.
Ozývá se kritika, že postup inspektorů je v některých případech nepřiměřený.
Jsem rád za upozornění na každý případ nesprávné praxe při kontrolách nelegálního zaměstnávání. Nicméně, co jsme zatím přezkoumávali jednotlivé případy, neshledali jsme žádné nepřiměřené postupy.
Jedním z příkladů může být případ pana Sotony, jemuž hrozí půl milionu korun pokuta za to, že mu ve firmě bez nároku na odměnu pomáhali ve svém volném čase 80letí nemocní rodiče. To vám připadá v pořádku?
Proběhla tam řádná kontrola s určitým výsledkem, byla ukončena. Je možné využít opravný prostředek, je možné další řízení ve věci. Je snadné říci takto zjednodušeně, že někdo pomáhal ve firmě bez nároku na odměnu. Nelegální zaměstnávání ale právě většinou spočívá v tom, že někdo prohlásí, že tam jen tak vypomáhal nebo že se šel naučit klást dlažbu a podobně. Nelze to tedy zlehčovat tím, že někdo jen někomu zadarmo vypomáhal. Pokud někdo pracuje na pracovišti, odvádí práci a nemá k tomu smlouvu, pak nelegálně pracuje. Je třeba posoudit konkrétní případ. Prvoplánové vyjádření do médií, že chudáčci rodiče jen tak zadarmo pomáhali, je sice atraktivní, ale příliš to neodpovídá realitě, kterou my vidíme při kontrolách.
Zaznívá ale také kritika, že pravidla nejsou jasně nastavena, firmy tápou ve výkladu zákona. Chystáte kvůli tomu nějaké změny, upřesnění?
Změny, které platí od prvního ledna, měly právě za cíl zpřehlednit a ujasnit, kde je hranice mezi závislou prací a nelegálním zaměstnáváním. Pravidla jsou podle mě jasná, přehledná. Kdo si přečte ustanovení, shledá, že to vymezení je naprosto jednoznačné. Nicméně je samozřejmě možné diskutovat o dalších zpřesněních v závislosti na tom, jak to kdo vnímá a jaká je praxe. Co jsem se ale bavil se zástupci zaměstnavatelských svazů, nenabyl jsem dojmu, že by úprava byla pro někoho nesrozumitelná.
Poslanci ODS přišli s tím, že chtějí švarcsystém legalizovat, že by řešením problémů mohlo být snížení daňové a odvodové zátěže zaměstnanců.
Pokud někdo chce smazat rozdíl mezi závislou prací a samostatnou výdělečnou činností, pak je to extrémně liberální úvaha. Je to relevantní politický názor, ale ne můj politický názor. Co se týká daňového zatížení, pak s tím naprosto souhlasím. TOP 09 navrhovala, aby byla upravena dnešní disproporce, kdy celkové odvody osob samostatně výdělečně činných do veřejných rozpočtů jsou velmi blízké nule na rozdíl od zaměstnanců. Nicméně ODS na takové řešení nepřistoupila. Budu velmi rád, pokud se opět otevře diskuse o vyrovnanější zátěži těchto dvou skupin.
Jste tedy pro zvýšení zátěže OSVČ?
OSVČ odvedly v loňském roce na daních téměř nulu. Každý rozumný živnostník, a byl jsem dlouhá léta živnostníkem, ví, že prostředí, kde si můžete automaticky uplatnit paušální výdaje až ve výši osmdesáti procent příjmů u řemeslných živností a šedesáti procent u volných živností, je velmi příjemné. I pro mě to bylo velmi příjemné. Ale nemá to nic společného s ekonomickou realitou.
Zatížení zaměstnanců tedy snižovat neplánujete.
Hovořit v situaci, kdy je například důchodový účet v padesátimiliardovém deficitu, o snižování sociálního pojištění zaměstnanců, může jen ten, kdo je buď velmi nesoudný, nebo chce lehce získat populistické politické body.
Firmy kvůli přísnějším postihům švarcsystému mění často smlouvy, propouštějí zaměstnance. Nemůže tedy zpřísnění trestů zvýšit nezaměstnanost?
Naopak. Přísnější postihy nelegálního zaměstnávání společně s dalšími opatřeními jako veřejná služba nebo docházka nezaměstnaných na kontaktní místo veřejné správy vytvářejí tlak na přechod zaměstnanců z šedé ekonomiky do standardního pracovního poměru. Funguje odstrašující účinek vysokých pokut a dá se také očekávat, že se to projeví v praxi.
Hospodářské noviny, 26. 7. 2012, Rubrika: Byznys, str. 14
