Chalánková: Českým občanům by pomohl zákon o diplomatické ochraně

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek se tento týden nechal slyšet, že pomoc občanům, kteří se ocitnou v zahraničí v nouzi, je nedílnou součástí práce našich zastupitelských úřadů a každý občan se na to může spolehnout. Není to bohužel úplně pravda. 

Ptám se veřejně pana ministra, proč v březnu tohoto roku nepodpořil v Poslanecké sněmovně můj návrh začlenit do zákona o zahraniční službě paragraf, který by zmocnil vládu k přípravě zákona o diplomatické ochraně. Takový zákon by dal pomoci českým občanům v zahraničí řád a zajistil by, aby pomoc českého státu byla poskytována podle jasných pravidel a bez vnějších vlivů a politikaření. Ze všech sněmovních stran tento návrh podpořila pouze TOP 09. 

Diplomatickou ochranu občanů státu v zahraničí považuji za nedílnou součást zahraniční služby. Zatím tomu tak fakticky není, protože Česká republika a její právní řád s poskytováním diplomatické ochrany svým občanům vůbec nepočítají. Jsem si vědoma, že se jedná o klasický institut mezinárodního práva, který se dosud opírá výhradně o mezinárodní obyčej. Nicméně existuje již návrh článků o diplomatické ochraně připravený Komisí OSN pro mezinárodní právo, tedy institucí těšící se obrovskému mezinárodnímu respektu. 

Jednoduše řečeno, ze sporu českého občana s jiným státem by se stal mezistátní spor řešený podle mezinárodního práva. 
Pokud je mi známo, ministerstvo zahraničních věcí takovou úpravu dlouhodobě zvažuje, žádný ministr ale neměl odvahu přijít s konkrétním návrhem. A to je škoda. Absence zákona ztěžuje pomoc státu českým osobám v cizině. Neexistují pravidla, jak o diplomatickou ochranu žádat, kde o ni žádat a za jakých podmínek. Případů, kdy čeští občané v cizině potřebují pomoc, přitom přibývá. 

Zatím platí, že pomoc českého státu je nenároková a musí se o ni prosit nebo na ni musí tlačit média. Chce-li někdo konkrétní příklad, může se jednou zeptat, jak český stát pomáhal v aktuální věci paní Michalákové. Oč jde, zveřejňovat nesmím a nebudu, protože – jak známo – za medializaci Norové za tichého přihlížení českého státu trestají 
Snad jen mohu říci, že rodina už ani nežádá, ale zoufale prosí. Chci věřit, že díky dobré vůli všech zúčastněných a ochotě podniknout třeba i nestandardní kroky bude pro tentokrát pomoc českého státu účinná. Do budoucna by ale měla mít jasná pravidla.