V neděli 1. dubna se po několika desítkách let radikálně změnil vztah lékař/pacient a také jejich práva a povinnosti. Začala platit jedna část reformy českého zdravotnictví z dílny ministra Leoše Hegera z TOP 09.
Zdravotnictví se k 1. dubnu dočkalo největší změny za posledních pětačtyřicet let. Původní zákon o podmínkách poskytování péče nahrazují tři nové. V této části reformy ministra Leoše Hegera (TOP 09) nejde ani tak o peníze, jako o práva a povinnosti pacientů i lékařů. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších novinek.
Lidé mají poprvé oficiálně právo na to, aby si zvolili jakoukoli nemocnici nebo ordinaci. V Česku neexistuje žádná spádovost. Do pražských nemocnic - největšího Motola nebo vyhlášené Nemocnice Na Homolce - tak může každý, bez ohledu na bydliště. Výjimkou, kdy může zařízení pacienta odmítnout, je kapacita.
Když chce pacient konzultovat svůj zdravotní stav nebo výsledky vyšetření s více než jedním lékařem, tak může. Jeho původní doktor má povinnost předat k tomu veškerou potřebnou dokumentaci.
Pacient má právo na to, aby byl ještě před ošetřením seznámen s tím, kolik péče stojí a jakým způsobem je hrazena. Dopředu tak musí vědět, jestli jde vše na účet pojišťovny, nebo zda bude doplácet ze svého a kolik. Ceník musí být vyvěšen na viditelném místě. Stejně tak i seznam výkonů, k nimž je potřeba písemný pacientův souhlas.
Pacient má právo v nemocnici využívat všechny asistenční služby, které potřebuje. Nevidomý si tak s sebou může vzít vodicího psa, sluchově postižený zase tlumočníka. Lidé mají rovněž právo ve zdravotnických zařízeních přijímat duchovní či jiné návštěvy.
Pacienti mají možnost odmítnout informace o svém zdravotním stavu. Lékařům však mohou rovněž zakázat, aby je šířili dále - například k jejich nejbližším.
Lidé mohou sepsat přání pro případ, že budou ve stavu, kdy nebudou moci rozhodovat. Text se stane součástí zdravotnické dokumentace a může být kdykoli změněn, platit však bude jen pět let. Přání však mají své hranice: nesmí například vést k eutanazii, což je podle českých zákonodárců i odpojení od přístrojů.
Lidé mají právo na to, aby byli při léčbě ve zdravotnickém zařízení spolu se svými dětmi. Nemocnice jim to musí umožnit.
Pacient má vedle řady práv také jednu novou povinnost: musí dodržovat navržený léčebný režim. Pokud bude pravidla opakovaně porušovat, může jej lékař dokonce odmítnout.
Dříve než začne lékař s jakýmkoli zákrokem, musí pacientovi popsat jeho zdravotní stav i navrženou léčbu a zároveň mu dát prostor na to, aby se vyptal na všechno, čemu nerozumí. Právě v komunikaci přitom dnes někteří doktoři selhávají nejvíce. České lékařské komoře kvůli tomu od pacientů chodí vůbec nejvíce stížností.
Pokud je možné jednu nemoc léčit více způsoby, lékař pacienta musí seznámit se všemi. Třebaže některé léky jsou dražší než jiné a nemocnice se pak o peníze musí složitě dohadovat se zdravotními pojišťovnami. Příkladem je nákladná biologická léčba, kterou potřebují třeba pacienti s roztroušenou sklerózou. Zatajit ji však lékaři nebudou smět.
Lékaři nesmí předepisovat antibiotika častěji, než je nutné. Zákon jim to zakazuje kvůli tomu, aby u pacientů neposilovali rezistenci vůči těmto lékům.
Lékaři mohou nadále používat k omezení pohybu pacientů kritizovaná síťová lůžka. Zákon o zdravotních službách je povoluje, stejně tak jako ochranné kabátky nebo uklidňující léky.
U závažných zákroků u dětí musí lékař komunikovat s oběma rodiči, nejen s jedním z nich. Jde třeba o transplantaci, amputaci končetin nebo cokoli dalšího s dlouhodobým negativním efektem. Lékařům však vadí, že je nejasný výklad toho, který zákrok do definice spadá a který ne. Například u očkování podle ministerských právníků stačí souhlas jednoho rodiče.
Sledovat se v nemocnicích bude také dodržování bezpečnosti a kvality péče. Na základě těchto dat mají koncem roku vzniknout první oficiální žebříčky největších českých nemocnic.
Dětské domovy budou nově vybírat za neopatřené děti příspěvky. Rodiče od nich budou osvobozeni jen v případě existenčního minima. Opatření je má přimět ke spolupráci a dostat děti rychleji zpět domů nebo případně do náhradních rodin.
Novinky se týkají také záchranné služby. Ta bude nově muset k pacientovi přijet do dvaceti minut. Mluvilo se i o kratším limitu, ale pro to v Česku není dostatek výjezdových stanovišť a zároveň by hrozilo, že některé posádky budou málo zkušené. Například v horských oblastech by totiž měly málo výjezdů.
Zákony zavádí pro nemocnice a lékaře přísné pokuty. Pokud nedodrží své povinnosti, mohou zaplatit až milion korun.
iHNED.cz, 1. 4. 2012, rubrika: zpravy.ihned.cz
