Původní myšlenka zákona o protikomunistickém odboji byla morálně ocenit lidi, kteří se vzepřeli komunistickému režimu. Proč jste přidali peněžní ocenění? První i druhý odboj toto ocenění má, a jestli si jejich účastníci zaslouží finanční ocenění, tak proč by to neměl být i odboj třetí? Proč by ten měl být jen za odznáček? Ti lidé nesli následky své činnosti, projevilo se to i na jejich důchodech.
O jakou částku by mělo jít? Ještě se domlouvá, zda to bude jednorázové odškodnění, nebo jako příspěvek k důchodu. Ale mělo by to být srovnatelné s druhým odbojem, kde je 2500 korun měsíčně.
Kde na to státní rozpočet vezme? Kolik bude oceněných? To je otázka vymezení. Nelze směšovat nespravedlivě stíhané a ty, kteří se aktivně účastnili odboje či odporu. Tam je poměrně přesná definice dlouhodobosti, soustavnosti a významnosti těch činů. Navíc nespravedlivě stíhaní již byli odškodněni finančně dříve. Takže nepředpokládám, že by to byla široká skupina. Kvalifikovaný odhad nikdo neřekne, ale mělo by to být v tisícovkách lidí, nikoli deseti nebo statisících. Rozhodující bude proces přiznávání. A co bude posuzováno jako aktivní činnost. Zjednodušeně řečeno nestačilo podepsat jen petici. Ale být autorem této petice a rozšiřovat ji, to již bylo takovým činem. A to už nejsou stovky lidí, ale jednotlivci.
Takže budete rozlišovat několik kategorií účastníků odboje? Ne, bude jen kategorie těch, kteří se aktivně postavili proti režimu. Ti budou spadat do tohoto zákona. Bude tam vždy podmínka aktivní účasti.
Bude tato podmínka přesně definovaná? V původním znění směřovaly výtky právě k tomu, že vymezení pojmu aktivní účast je velice vágní. Definice budou upřesněny. A samozřejmě že bude důležitá i otázka konkrétního posuzování. Rozhodovat bude ministerstvo obrany, které si bude případ od případu moci vyžádat stanoviska odborných institucí. Tam, kde to bude zcela zřejmé, třeba u mluvčích Charty, to nebude třeba, ale budou případy, kdy si vyžádají stanovisko třeba Archívu bezpečnostních složek, nebo Ústavu pro studium totalitních režimů, případně i Ústavu pro soudobé dějiny, nebo i univerzitní pracoviště v jednotlivých regionech. Půjde především o případy, kde bude třeba vyloučit ty, kteří si ocenění nezaslouží.
Nebude to tedy jen ÚSTR, jehož stanovisko mělo původně být rozhodující? Nebude. Rozhodnutí bude na obraně. Podmínka souhlasu ÚSTR tam nebude.
To, že půjde o peníze, dává zákonu nový rozměr. Nebudou se někteří lidé cítit ukřivdění? Tento problém měl druhý odboj také. Tady je to ještě složitější, protože šlo o dlouhé období, formy odboje se měnily. To, že může dojít k diskusím, ale neznamená, že bychom rezignovali.
Jak posoudit „mimořádně záslužný čin“? Podle dvou posledních premiérů takovým činem bylo i působení skupiny bratrů Mašínů. Jsou občané, a to včetně prezidenta Václava Klause, kteří jejich činy nehodnotí jednoznačně, a velká část lidí si vůbec nemyslí, že jejich činy byly záslužné, myslí si, že to, co udělali, byla vražda. Tento případ je právě otázkou pro odborné stanovisko. Ale půjde spíše o jednotlivosti. Tento zákon není psaný pro Mašíny, jejichž případ je již i pro filozofické debaty. Ale diskuse o nich bude zřejmě nejviditelnější. Ten zákon směřuje k tisícovkám lidí, o kterých se nediskutuje.
Část koaličních poslanců volala po tzv. srážkové dani, kdy by bývalí komunističtí funkcionáři a příslušníci StB dostali na důchodech méně a takto získané prostředky by se daly právě účastníkům třetího odboje. Bude to v návrhu? Ne, toto bychom oddělili. My musíme nejprve dojít k pozitivnímu a pak teprve přejdeme k potrestání.
Nechcete tedy ohrozit případné schválení zákona o protikomunistickém odboji? Ano. Faktem ale je, že estébáci a politruci již o výsluhy přišli, ale esenbáci a pohraničníci jsou na tom finančně jako důchodci lépe než ti, kdo stáli na druhé straně „barikády“. Tuto nespravedlnost potřebujeme dorovnat.
Takže myšlenku neopouštíte. Bude to předmětem jiného návrhu zákona, který připravujete? Zatím se o něm pouze diskutuje.
Právo, 7. 5. 2011, Rubrika: Zpravodajství, str. 4
