Besser: Církevní restituce s bonusem pro stát

Církevní restituce jsou odloženy, prozatím na další poslaneckou schůzi, se kterou se počítá od 18.září. Těžko říct, jestli je to odložení poslední. V Občanské demokratické straně se teď totiž objevují hlasy, které si přejí to či ono změnit, třeba v daních. Nepřijde dál požadavek na změnu právě v majetkovém srovnání s církvemi? Přistoupila by na to TOP 09 a jde vůbec o věcné požadavky nebo o odpor ODS proti ministru financí Miroslavu Kalouskovi? Můžete to v dnešním Hyde Parku rozebrat s někdejším ministrem kultury, s poslancem za TOP 09 Jiřím Besserem. Dobrý večer. Pane poslanče, dobrý večer, vítejte v Hyde Parku. Díky, že jste přišel.

Dobrý večer.

Ve sněmovně neprošel takzvaný stabilizační balíček, a tak se vláda rozhodla, že prozatím odloží zákon o vyrovnání s církvemi. Chtěla to strana LIDEM, která říká, že dokud nebude jasno, kde se na vyrovnání vezmou peníze, tak se žádné církevní restituce nemůžou schvalovat. Ten balíček nebo, přesněji řečeno, ten zákon nebo ono majetkové vyrovnání s církvemi ještě jako ministr kultury osobně vyjednával právě Jiří Besser.

/ Reportáž / Jiří BESSER, tehdejší ministr kultury /TOP 09/ /30. 9. 2011/

Je to velice výhodné pro stát. Církve velmi ustoupily.

Řekl ministr a podepsal se pod současný návrh vyrovnání. Během 30 let stát vyplatí 59 miliard korun zvýšených o inflaci a dá majetek v hodnotě asi 75 miliard. Pořád přitom není jasné, jaký majetek bude stát církvím vracet ani odhadovaný seznam není veřejný. Podle deníku Právo se ale katolická církev bude snažit získat i skoro všechny domy ve Vikářské ulici a kolem Jirského náměstí, tedy nemovitosti u svatovítského chrámu. Sociální demokraté varují, že by tak mohlo dojít k privatizaci části sídla českých králů. O samotnou katedrálu svatého Víta se stát s církví přetahoval u soudů 18 let. Církev ji vlastnila zhruba půl roku. Kardinál Miroslav Vlk kritizoval stát, že se o památku špatně staral. Velmi negativní reakci vyvolalo zavedení vstupného pro nevěřící, od února 2007 katedrálu opět vlastní stát a arcibiskup Dominik Duka se s prezidentem Václavem Klausem dohodl na ukončení sporů. Naopak dohoda není ani dalekohledem na dohled v ODS. 6 občanských demokratů včera odmítlo vládní stabilizační balíček a chce vyjednat změny. Neformální šéf šesti nehlasujících odpadlíků Petr Tluchoř navíc dnes vyzval Petra Nečase, aby se distancoval od, podle něj, estébáckých praktik. Nelíbí se mu podezření, že odmítnutím reformního balíčku se jen snaží odvést pozornost od vyšetřování půlmiliardové škody v kauze IZIP. Většina z nich je ale spojena s VZP nebo přímo s IZIPem. To platí i Borisovi Šťastném, který zákon ještě včera podpořil, i když se mu nelíbí. Podle něj to není neloajalita vůči Petru Nečasovi, ale vzdor vůči Miroslavu Kalouskovi. Nečasovi chce prý krýt záda jako místopředseda strany. Dnes vláda stejný zákon schválila znovu a spojila ho s hlasováním o důvěře. Poslanci mají rozhodnout do tří měsíců. Otevírá se tak prostor i pro nová jednání o církevních restitucích. K němu jsou vedle opozice ochotní i zástupci církví, kteří jsou prý připraveni hledat průchodnější model. Půjde ale do jednání i koalice?

/ Konec reportáže /

To je otázka, vlastně už teď mířící na Jiřího Bessera. Bude se znovu vyjednávat o církevních restitucích?

To mohu říct naprosto přesně. Vůbec se o církevních restitucích znova jednat nebude. Návrh zákona o majetkovém narovnání některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem je jednoznačně na stole, prošel i čtením ve sněmovně a sněmovna jej schválila. To, že ho vrátil, to, že vrátil ten náš návrh toho zákona Senát, se přece dalo očekávat. Senát vrací z politických důvodů všechny návrhy, které vlastně předkládá vláda a schvaluje sněmovna.

Dobrá, to je nějaká koaliční jistota, že do toho vyjednávání nepůjdete znovu nebo to je přání, ať už vaše osobní nebo klubu TOP 09?

Já jsem o tom naprosto přesvědčen, že tady cesta nevede zpět. Tady se koaliční strany dohodly.

Ale ten odpor je obrovský.

Obrovský odpor je především v médiích. Je to i o tom, že lidé si nenechají vysvětlit to, o co jde. Nechtějí vnímat ani tu ekonomickou výhodnost pro stát tohoto řešení a samozřejmě ty kritiky, které zaznívají na způsob toho zákona, jsou snadno zodpověditelné. Bohužel.

Ale i církve říkají, že by se mohlo začít jednat znovu, dokonce někteří duchovní přímo kritizují tento způsob. Zjednodušeně řečeno, že církve dostanou peníze, se kterými si možná ani nebudou vědět rady, ale duchovno se někam vytrácí, takže i církevní představitelé nechtějí, někteří samozřejmě, nechtějí tenhle zákon.

Ale já bych neřekl, že církevní představitelé. Církevní představitelé všichni ti zodpovědní, řekněme, ta církevní politická garnitura, která byla u těch vyjednávání, tak jednoznačně se podepsala pod tento návrh. Pod parametrové jaksi nastavení toho zákona, a to paragrafové už potom bylo na legislativě vlády, na legislativě sněmovny a na legislativě zákonodárců. To, že zaznívají některé hlasy stran církví od některých farářů nebo od některých církevních hodnostářů, těch nepřímo zodpovědných za toto řešení, to je běžné. Ve sněmovně také zaznívají hlasy proti tomuto způsobu řešení.

Když, kdyby z koalice někdo přišel s tím požadavkem, pojďme to vyjednávat znovu, vy nebudete souhlasit tedy?

Ale on nikdo nepřišel a já mám pocit, že ani nepřijde.

Kdyby přišel?

Proč bychom měli řešit něco kdyby? Je.

Ne, ptám se, kdyby ten požadavek byl na stole, půjde do toho TOP 09 znovu nebo řekne: "Ne, my to chceme jenom takhle."

Jednoznačně ne, protože skutečně ta ekonomická výhodnost, která byla jednoznačně prezentována i zástupcem NERVu, panem Schwarzem nedávno na tiskové konferenci, je nasnadě, bohužel, odpůrci tohoto způsobu řešení majetkového narovnání s církvemi ho nechtějí slyšet, nechtějí ho vnímat, nechávají hovořit lidi o tom, že jde o určitý dar, finanční kompenzace, ale v podstatě nikdo si to nechtěl nechat vysvětlit. Já, když jsem byl ministrem kultury a připravovali jsme tento návrh vůbec pro první čtení, požádal jsem kluby KSČM i sociální demokracie, přímo předsedu, pana Bohuslava Sobotku o to, jestli bych mohl na klubu vysvětlit to parametrové vyrovnání. KSČM by mi to umožnila a samozřejmě, že s tím nebude nikdy souhlasit, protože její členové mají zkrátka takový základní životní filozofický názor, že zkrátka ne a nic neudělali.

A ČSSD vás nepozvala.

A ČSSD mě ve finále vůbec na to jednání klubu nepřipustila, čili jaká diskuse? Čili diskuse potom o tom, jak je, může být pouze na půdě parlamentu a tam zaznívaly teda samozřejmě různé návrhy, ale především to byly ty návrhy těch starých způsobů řešení.

Uvidíme, dostaneme se k tmu možná ještě podrobněji, bude hodně záviset na tom, na co se ptáte, ptejte se Jiřího Bessera všemi cestami, všemi kontakty, které znáte nebo najdete na našem webu www.hydeparkct24.cz, tam jsou všechny pohromadě, vidíte plusy, minusy, připravené pro Jiřího Bessera, můžete přidělovat, stejně tak palce jednotlivým otázkám. V psané podobě otázky, na webu ta nejbližší, pane poslanče. Tady je, od Ondřeje: "Dobrý den, proč jste odpustili církvím daň z převodu? Zvyšujete DPH, ale velkoryse odpouštíte daně a motivujete k prodeji. Odpuštění daní budí dojem, že bylo do zákona prolobbováno zájmovými skupinami, které se chystají na církevní majetky." Proč jste odpustili daň z převodu nemovitostí?

Tak podívejte se, všechno vychází z té základní filozofie, že co bylo ukradeno, má být vráceno. Když někdo někomu něco ukradne a potom mu to vrátí, tak by ten dotyčný s tím měl mít plné právo hospodaření a ne mu to ještě zdanit. Tady se pořád říká, jak církve budou ty majetky prodávat, jak už jsou všichni připraveni na to to koupit. Já z pozice starosty Berouna, kde jsem působil 16 let vím, jak je velmi těžké s církví vůbec dohodnout i třeba pro smysluplný projekt společné zapojení církevního majetku. Co všechno musí být odsouhlaseno a schváleno, takže.

Dobrá, to je důvod, proč tam, proč mají církve.

Myslím si, že ty prodeje, o kterých se pořád hovoří.

Takovouhle daňovou výjimku? Vždyť, ať si hospodaří, ale když chtějí něco prodat, ať už chtějí, nebo nechtějí, tak ať jsou zdaněni jako ostatní.

Vracím se k té první základní premise. Co bylo ukradeno a je vráceno. Když potom ten člověk s tím nakládá, má to být daněno? Čili z toho jsme vyšli a tento návrh takhle byl předložen, projednán a v podstatě schválen.

No, každý, kdo nakládá se svým majetkem, někam ho převádí, tak je daněn, tak když církev svůj majetek někam bude chtít převést, jakoukoliv cestou, tak ať je zdaněna jako všichni ostatní podle zákona.

Měli, měli restituenti v 90. letech daňovou povinnost? Neměli. Čili pořád mluvíme o tom, aby to bylo stejné. Tak v tomto případě je to stejné.

Mluvíte o daňové povinnosti tím, že se převede majetek na restituenta, anebo o tom prvním prodeji potom.

Ne, o tom prvním prodeji. Přece ten první prodej také nebyl daněn.

Takže církve v tomto smyslu mají mít toto právo.

Ano. To není žádná motivace k prodeji, odpuštěním daní. Ten prodej skutečně nebude vůbec jednoduchý a nemyslím si, že v současné době je na trhu málo nemovitostí, které v podstatě se nehýbají, protože jaksi kapacita investorů i nápadů je vyčerpána.

Pojďme na web: "Katolická církev v dřívějších dobách napáchala nespočet zločinů, nemluvě o zabavování majetku nevinných lidí. Tyto křivdy však nebyly nikdy nepraveny. Kdyby katolická církev byla alespoň trošičku humánní, vzdá se všeho, nemyslíte?"

Mluvit takto ošklivě o katolické církvi, samozřejmě, že z historie všichni známe, z četby, z literatury to, že k takovým případům docházelo, ale na druhou stranu v těch samých knihách se dočteme, kolik zase církev udělala bohulibých činností, že lidé jí majetky odkazovali sami, dávali jí peníze dobrovolně. Plno věřících i nevěřících.

Ne, tak je otázka dobrovolně nebo nedobrovolně dávat jim ty majetky, byli k tomu přinuceni něčím, nebyli k tomu přinuceni hrozbou, že pánbůh sešle nějaké zlo a tak dále?

Takže potom, když se ve čtyřicátém osmém roce objevila.

Ne, počkejte, zůstaňme u těchto historických záležitostí, ať už byly dobré i špatné, neměla by to církev nějak víc reflektovat?

Prosím, nechte mě doříct ten osmačtyřicátej rok, čili tam byla, tam byla.

Dostaneme se k němu.

Církev natvrdo potrestána teda komplexně za všechno špatné i dobré, co udělala. A my také nenapravujeme všechny křivdy, které jí byly spáchány, ale jenom některé, protože ony všechny napravit, napravit v podstatě nejdou.

Neměla by církev, jak se tady náš divák či divačka ptá, více reflektovat i tu, i ty historické souvislosti, které byly jistě jak pozitivní, tak i negativní?

Víte, církev, církev udělala velmi, velmi vstřícné gesto vůči českému státu, právě v tom návrhu, který prošel třemi čteními ve sněmovně a těch gest v podstatě z ekonomického hlediska bylo, bylo několik. Vemte si jenom ten návrh, který v roce 2007 byl připraven tehdejší Topolánkovou vládou a v roce 2008 téměř prošel, prošel sněmovnou. Tak ten návrh náš v podstatě hovoří o minus 200 miliard pro církve. Takže jako já si myslím, že jsme docílili skutečně velkých ústupků u církví. Dále by se.

No, vládní koalice teď ráda říká, že jste dospěli ke stejným číslům, jako sociální demokraté ještě před Topolánkovou vládou, to znamená, že Topolánkova vláda připravila něco hodně nadhodnoceného, minimálně z toho pohledu tedy těchto dvou opozičních stran, tak kde je ten benefit nebo ten bonus, který církev dala do tohoto zákona?

Právě v tom, takhle, za Pavla Dostála se připravovaly určité návrhy, jak vyřešit církevní restituce. Když se člověk začte do těch politických i dějinných záležitostí, tak zjistí, že samozřejmě i vláda třeba Miloše Zemana chtěla řešit církevní vyrovnání, ale.

Ano, bavme se o tom celkovém majetku, který.

Ona ho nevyřešila, protože, ona ho.

Který, připusťme, že jste došli ke stejným číslům, já se ptám, kde je ten bonus té církve, vy jste zmínil pokles 200 miliard proti Topolánkově vládě, ale podle čísel sociální demokracie, před tím to vypadá, že Topolánkova vláda připravila něco nadneseného. Takže bonus se trochu ztrácí. Kde je bonus té církve, který zmiňujete, který přinesla do vámi připravovaného zákona.

Vláda, vláda sociální demokracie vůbec v podstatě o tom nezačala jednat, ta jenom avizovala, že by to tak nějak mělo být, ale její tehdejší premiér Miloš Zeman, dnešní kandidát na prezidentský úřad, tak prohlásil: "Když toto začneme řešit, tak je to naše politická smrt."

Pořád mi neříkáte, v čem ty církve jako ustoupily z něčeho.

Dále ty církve, ty církve požadovaly více. To znamená, vždycky, když se dohadujou dvě strany, tak je potřeba, aby našly nějaké souznění a zkrátka s tím.

O kolik více požadovaly, o kolik ustoupily?

S tím, s tím návrhem sociálnědemokratických vlád by nikdy nesouhlasily, protože to právě bylo velice málo a způsob, který byl připravován, tak byl pro církve naprosto nepřijatelný, protože nadále by byla nad jejich majetkem a tím pádem i nad jejich fungováním nepřiměřená kontrola, čili.

O kolik víc církve chtěly při tom, když jste vyjednávali vy?

Čili církve chtěly to, co bylo dojednáno za Topolánkovy vlády.

To požadovaly?

A my jsme vyjednali, no, samozřejmě, a ten bonus je to vyjednání, zaprvé, to bych prosil, to je velmi důležité si uvědomit, jednak podařilo se stabilizovat platy duchovních, to znamená, k 10. říjnu 2010, to je neměnné datum, mnohokrát zaznívá, proč jsou ty duchovní tak dobře placeni. Placeni berou v průměru 18 tisíc a z toho se vychází. Čili k 10. říjnu 2010, tato cifra byla stabilizována na jednu miliardu 445 milionů ročně, když předtím meziročně narůstala od šedesáti do osmdesáti milionů, to byl nezastavitelnej proces.

A to je součást teda součást těch bonusů taky.

To je určitě součást bonusů, protože například Topolánkova vláda v tom návrhu měla, že přechodné období, a to potom bych si dovolil vysvětlit, co je přechodné období, bude trvat 20 let a že mzdy duchovních budou ročně ponižovány od té sazbě o pět procent, ale zároveň nikde nebylo napsáno, že ta částka je stabilizována na určitém číslu a pokud platy duchovních vycházejí normálně z platů tarifních ve státní správě, tak by třeba mohl být šesti, sedmiprocentní meziroční nárůst v té době a při tom pětiprocentním poklesu by ještě furt se jim platilo víc.

To vlastně byl nárůst.

A teď my jsme dokázali domluvit to, že to nebude 20 let, že to bude jenom 17 let, že to je stabilizovaná. První.

3 roky se to nebude měnit.

První tři roky se to nebude měnit a potom to postupně půjde o pět procent dolů, což je úžasný už jenom pro tvorbu státního rozpočtu, protože všichni vědí, kolik si tam mají připravit. To dřív nikdo nevěděl, protože meziročně církve nahlásily další duchovní a ze zákona, který stále platí, jestli je dobrý, nebo špatný, ale platí zákon 218 z roku 1949, zkrátka ukládá povinnost státu toto dělat.

Dobrý večer. Voláte do Hyde Parku, Jiřího Bessera se můžete ptát. Kdopak a na copak?

divák

Dobrý večer. Tady Čížek. Já bych se chtěl. Pana Bessera zeptat, já bych se chtěl pana Bessera. Zeptat, jestli, jak to vlastně bude. Když se církvi dá 59 miliard, jestli církev tím ztrácí nebo se jaksi vzdává předem svého práva vymáhat soudně ty objekty, které si myslí, že by jí měly být vydány, ale úředník Pozemkového fondu například rozhodne, že vydány nebudou? To v podstatě znamená, že církev se jako vzdá nějakýho práva. To podle mě není možný. Oni se podle mě musej mít dál, jim zůstane právo soudně vymáhat to, co jim vydáno být má, jo, ale zároveň.

Rozumíme, pane Čížku.

divák

Jim zůstane 59 miliard, takže ono se teoreticky může stát, že vysoudí zpátky všechno, co jí bylo ukradeno, což je správně, ale ještě navíc jim zůstane těch 59 miliard.

Už za to bude mít peníze nějaké. Tak, pane Čížku, rozumíme. Tak, pane ministře, jak jste ošetřili, jestli jste ošetřili tuhle tu záležitost.

Ano, ošetřili a 59 miliard není žádný dar. 59 miliard je částka, kterou, za kterou v podstatě stát kupuje to, co užívá prokazatelně a nemůže vrátit. Takže za 31 miliard jsou to majetky, které jsou ve správě jednotlivých ministerstev, čili státu. Za 10 miliard jsou to majetky, které jsou ve správě obcí, které ty obce užívají a nemohou s nimi 20 let nijak nakládat a hospodařit, protože zkrátka je to ještě v tom nevyřešeném majetku. Za 5 miliard je tam jenom majetků krajských, čili když vezmeme krajské rozpočty, tak samozřejmě hejtmani sociálnědemokratičtí v tom objemu krajských rozpočtů nějakých 5 miliard majetku, tak si oni na podkladě svého politického přesvědčení zkrátka odepíšou. To je částka malá. 4 miliardy jsou vojenské újezdy, 8 miliard jsou majetky, které v průběhu těch dnes 23, 22, 23 let stát předal nebo vydal třetím osobám a je to nenapravitelné. To znamená, to všechno je v těch 59 miliardách a ta inflace je právě ten další bonus.

Dobře, než půjdeme k inflaci.

Pardon, promiňte, ale ptal jste se mě na bonus.

Ne, ne, ne, to je to, na co se pan Čížek ptal. Vy garantujete, že z toho, co jste teď tady vyjmenoval, ty majetky, které se nemůžou vrátit a za které církve dostanou ty peníze, že je nebudou moci soudně vymoci?

Když si někdo přečte dobře ten zákon, tak to tam vidí, že zkrátka nebude, protože zároveň tam církve se zavazují, co všechno nebudou dělat. To znamená, nebudou vznášet další nároky než to, co je dohodnuto, a to, co v tomhle tom soupisu za těch 59 miliard plus inflace a já teď skutečně si dovolím to dokončit.

Uzavřete nejdřív, prosím, tuhle tu otázku.

Protože to je ale, to je o tom. Zkrátka teď je to jenom inflace. Dřív to byl plus pevný úrok 4,86 na 60 let, čili ten bonus je ten, že šla církev a náboženské společnosti a skutečně jich je 17, tak šly na to, že se jedná pouze o inflaci.

Dobře, se ten nesplacený dluh se /nesrozumitelné/ o inflaci, ano.

A chtěl bych vidět, kdyby stát měl všechny tyhle ty nemovitosti, které potřebuje pro státní správu, pro samosprávy, teď najednou ze dne na den za 59 miliard někde pořídit. Žádná leasingová společnost nedá takovej úvěr, jako je inflace jenom.

Nicméně zpátky k tomu, /nesrozumitelné/, je to, co když to nějaká, někdo udělá z té církve? Dostane náhradu za něco, co nedostal zpátky z těch důvodů, které jsme vyjmenoval, zažaluje to u soudu a vyhraje?

Tak věřím, že budou platit a platí nadále zákony a že vymahatelnost legislativy v tomto zákonu bude taková, že samozřejmě nedostane ta církev tento majetek, je to v zákonu, čili neměl by být zákon porušen.

Čili je to podle vás ošetřeno, že tohle se stát nemůže.

Je to ošetřeno.

Web Jiřina Holubová: "Pane Bessere, je v zákoně o církvi pojistka, aby majetek nebyl převeden na zahraniční neprůhledné majitele jako IZIP?"

Víte, to je hezká otázka, ale myslím si, že v době globalizace je trochu překonaná.

Vy s tím nemáte problém, když majetek, který se vrátí, bude převeden vlastně kamkoliv?

Jsme, jsme členy Evropské unie, svět je.

Čili problém.

Svět je otevřený, svět není zavřený.

Problém to není pro vás, neřešili jste to v zákoně?

Myslím si, že to problém, myslím si, že to problém opravdu není.

A v zákoně se tahle věc neřeší?

V zákoně to není řešeno. Myslím si, že vůbec nakládání s majetkem zahraničních firem a zahraničních nebo cizích státních příslušníků tak řeší i jiná legislativa a ty zákony budou fungovat vedle sebe.

Magistr Vrána na webu: "Pokud budou církve dle vašeho zákona, církvi dle vašeho zákona vydány pozemky na Pražském hradě, je docela možné, že z hradu bude hotel s kasinem a prezident bude úřadovat na nádvoří v pojízdné maringotce. Jakou garanci nám dáte tentokrát, že to není možné?"

Tak garance, garance je nasnadě. Katedrála svatého Víta i s těmi dvěma přilehlými budovami byla vyjmuta z toho zákona, bylo to dohodnuto. Já ještě na své poslední misi do Vatikánu jsme toto projednávali se zástupci vlastně té papežské rady pro zahraničí. To znamená, aby nebyla tato otázka otevřena. Členem vládní komise byl kancléř, doktor Weigl. Který zastupoval zájmy vlastně Pražského hradu v otázkách církevních jak se říká restitucí, já to osobně nemám příliš rád. A není možné, aby s těmito budovami bylo jakkoli nakládáno. Ty jsou tam vyjmuty v tom zákoně. Samozřejmě, samozřejmě.

No, pojďme to trošku rozklíčovat. Co se týká, z toho zákona je vyjmuta katedrála a dvě budovy, díval jsem se do katastrálních map.

Dvě budovy, ale, v pořádku, já bych to dokončil.

Asi neplatí, že by prezident byl v nějaké maringotce na nádvoří, protože.

Prezident Masaryk také nebyl v maringotce na nádvoří, když v té době vlastnila církev ty.

Ta restituce se týká budov, budov ve Vikárské ulici, kolem katedrály.

Majetky.

Ta výhrada, která přichází například od Hradní stráže, jakmile to bude patřit soukromým osobám, tak bude strašně těžké hlídat sídlo prezidenta republiky, tedy Pražský hrad.

A tak Hradní stráž to mohla v podstatě prostřednictvím Správy Pražského hradu a kanceláře prezidenta republiky v připomínkovém řízení sdělit. Bylo toto vyjednáno a zkrátka Správa Pražského hradu a kancelář prezidenta republiky požadovaly pouze katedrálu svatého Víta a ty dvě přilehlé nemovitosti. Při jednání.

To je přímá žádost z kanceláře prezidenta republiky?

Přesně tak, větší, větší požadavek tam nebyl. Co se týká dalších budov, tam je některé společné vlastnictví, nájemní a podnájemní smlouvy mezi Správou Pražského hradu a mezi Arcibiskupstvím pražským a co vím od Arcibiskupství pražského a kardinála Dominika Duky, další požadavky nebudou a oba, oba subjekty, jak kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu, tak Arcibiskupství pražské chtějí žít v dobré symbióze, takže prezident Masaryk, i když majetky vlastnila církev, taky nebyl v maringotce na Pražském hradě.

Vy se tedy neobáváte, že ve Vikárské ulici a v těch přilehlých budovách k chrámu svatého Víta a Vojtěcha, že tam bude například kasino, hotely a tak dále?

Já si myslím, že by bylo dobré, aby.

Že bude privatizováno sídlo českých králů, jak říká opozice?

Bylo by, bylo by dobré, aby se nevytrhávaly z kontextu už platné zákony a například vyhlášky hlavního města Prahy, památkové péče a podobně.

Tvrdíte, že to tam nemůže vzniknout na Hradě vzhledem k jiným zákonům a vyhláškám?

Ne, nemůže, ale tvrdím, že to tam nevznikne a nemůže. Když budou dodržovány všechny platné zákony a vyhlášky, tak nemůže, včetně zákona o majetkovém narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Standa na webu: "Vážený pane ministře," exministře, bych doplnil, "zajímá mě a nejen mě, zda skutečně existují výčtové seznamy majetku, které církev požaduje vrátit. Někdo říká, že ano, druhý, že ne, nikdo je ale neviděl. Jsou snad tajné?" I o tom se v médiích psalo, že jsou tajné. "Tak jak je to ve skutečnosti? Budou zveřejněny?" Děkuje Standa za odpověď.

No, vidíte, tak všichni se bojí, abysme té církvi toho náhodou nevydali víc a přitom v podstatě, když zastánci přicházejí s výčtovým zákonem, tak co vlastně po nás chtějí? Všechno spočítejte, nechte za státní peníze zaměřit, přesně vypočítat, zaplaťte za to všem těm, kteří se v tomto byznysu pohybují řádově 300 milionů, to máme také spočítáno, dejte to do mašliček, odneste to církvím a řekněte: "O to si požádejte, my jsme povinni vám to vydat." Já neznám restituenta z 90. let, za kterým by přišel starosta, přednosta okresního úřadu nebo státní úředník z fondu národnímu majetku a řekl mu: "Hele, tady máš v mašličkách přesně zpracovaný, o co si máš požádat a my jsme povinný ti to vydat." Nikdo to neudělal. Čili tento postup já pokládám za naprosto, ten postup by byl naprosto nerovnostářský vůči restituentům v 90. letech. To, že to je o 20 let později, to nechávám stranou. Ale teď vám řeknu.

Není to přeci jenom rozdíl těch majetků nějaký tady?

Teď vám řeknu věc, která.

Cenový myslím.

Si myslím, že je veřejně sdělitelná, neohrozí celý ten proces a myslím si, že je potřeba, aby ji veřejnost slyšela. Existují, existuje státní seznam, respektive dva státní seznamy, které vládní komisi dodal tehdejší člen komise a ministr zemědělství Ivan Fuksa a ty zpracovaly Pozemkový fond České republiky a Lesy České republiky. To jsou ty povinné osoby, které podle zákona nebo podle toho návrhu zákona budou vydávat. Ty mají jeden seznam a druhej seznam. Samozřejmě my ten seznam máme. Proti tomu má církev, a to nebudu o tom hovořit, protože to je náš partner, ale v podstatě je to v tomto procesu protistrana pro stát, tak má taky nějaký seznam. Čili podle toho zákona se bude postupovat velmi jednoduchým způsobem. Církev jako oprávněná nebo církve jako oprávněné to o těch počtech těch církví, které jsou oprávněné, nejsou oprávněné a proč dostávají a nedostávají, to je na samostatné otázky, třeba nějaká přijde.

Takže zůstaňme u toho, církve jako oprávněné a pokračujte v té větě, prosím.

Čili církve jako oprávněné požádají toho povinného o pozemek. A pokud v tom seznamu na Pozemkovém fondu nebo na Lesích České republiky nebude to, o co církev žádá, tak jí to nemůže být podle toho zákona vydáno a ona bude muset dokladovat jiným způsobem, že to její je a že na to nárok má. Pak se samozřejmě zjistí při prvním jednání, že například je ten pozemek v těch už padesáti devíti odškodněných miliardách. Pokud ani s tím nebude spokojená.

Tak je nevydáte.

A pokud ani s tím nebude spokojená, tak se může ta oprávněná osoba, v tomto případě církev nebo náboženská společnost, domáhat u soudu a že těch soudů bude mnohem méně, než by se soudní cestou vracely všechny tyto majetky, jak rozhodl koneckonců velmi nedávno Ústavní soud, že církve mají možnost se domáhat svých práv u soudu, tak si myslím, že tato cesta je mnohem jednodušší, mnohem méně zatěžující státní aparát a samozřejmě i státní kasu, čili daně, daňových poplatníků, peníze daňových poplatníků.

Čili abychom to velmi zjednodušili. Když přijde, jak vy říkáte oprávněná osoba, to znamená církev nebo náboženská skupina.

No, to není, to je ze zákona se jmenuje oprávněná osoba, jo.

A tak dále, ano, samozřejmě, ten, když přijde a trefí se do seznamu Pozemkového fondu.

Které je v těch sedmdesáti pěti miliardách zároveň v číslech.

Které je v těch sedmdesáti pěti miliardách, když se trefí, tak bez problémů se to rychle vydá.

Pozemkového fondu nebo Lesů České republiky, tak by měl ten úředník postupovat tak, jak se postupovalo v 90.letech.

Vydá.

Plno měst, když ten oprávněný přišel, město vydalo. Pokud byla pochybnost, muselo se domáhat ten oprávněný u soudu.

Když bude pochybnost, tak se nejdřív zjistí, jestli náhodou za to stát neplatí v těch 59 miliardách.

Ano, samozřejmě, ano, samozřejmě.

A když ani to nebude pravda, tak pak je to záležitost soudu.

Ano, jasně.

Proč ten seznam tedy nezveřejníte, aby všichni věděli, co tedy vlastně stát má připraveno k tomu návratu? Doufáte, že to třeba nebude za celých 75 miliard?

Já myslel, že jsem to na začátku, já myslel, že jsem to na začátku té odpovědi docela logicky vysvětlil, protože když ten seznam jaksi někde zveřejníme, tak všichni ti různí šibalové, kteří obchodují s pozemky, tak si to vyhledají a poběží za tou církví a budou říkat: "Heleďte, o tohle požádejte, oni vám to musejí dát." Já si nemyslím, že to je věc tajná, ale je to věc, řekněme, neveřejná. Vědí to ty zodpovědné osoby, samozřejmě za jejich individuální chování nemůžeme nikdo ručit, ale ten zákon má kontrolní mechanismy, které umožní to, aby nebylo něco vydáno, co vydáno být nemá.

Na webu, Lukáš Šnajdr: "Pane Bessere, proč má být za majetek, který již nelze vydat, církvím vyplacena finanční náhrada odpovídající současné tržní hodnotě? Zatímco jiným restituentům byla počátkem 90. let vyplacena náhrada v cenách podle doby zabavení?"

To se vrací ta otázka těch cenových odhadů. Vycházíme skutečně z odborných náhledů dvou renomovaných firem, vycházíme i částečně z té dohody, která byla kdysi nadhozená a ta cifra těch 100 miliard Pavlem Dostálem, vycházíme z té cifry 134 miliard, která byla v podstatě smluvně nastavena podle těch průměrných cen, ale, prosím vás, těm restituentům to bylo vráceno před 23 lety. Já si myslím, že to nemůže být stejná částka finanční.

No, na to se, jestli dobře chápu Lukášovu otázku, tak tam ani tak úplně nemluví o číslech, ale o tom principu. Kdežto restituenti, zatímco restituenti v 90.letech dostávali náhrady v hodnotách z doby zabavení, tak vy pro církve počítáte hodnotu dnešní. Takhle se Lukáš ptá. Čili nikoli hodnotu z doby zabavení.

Podívejte, my počítáme skutečně cenu těch odhadů, které byly připraveny. Není to cena tržní.

Není?

Já si myslím, že v současné době vůbec na českém trhu je rozdíl mezi tržní cenou a třeba stavební nebo tou účetní hodnotou a je to v podstatě obrácený, než to bylo před x lety. Já musím říct, že těm církvím skutečně bude postupně s inflací vyplaceno 59 miliard a nedovedu si představit, že ten majetek, který byl právě dán do té skupiny těch 59 miliard, bychom měli ze dne na den skutečně vrátit. Je to prokazatelně církevní majetek, tam by žádný soud nemohl ani rozhodnout ve prospěch státu.

No, jde o to, jestli má hodnotu 59 miliard, jestli nemá hodnotu 45 miliard podle stavu v době zabavení nebo třeba 38.

Možná, možná, že ten majetek má ještě větší hodnotu než 59 miliard pro to, aby stát vůbec plnil úkol státní správy, samosprávy a například poskytoval sociální služby, zdravotní služby a určitě by se to jaksi dotklo i školství a vězeňské služby.

Dobře a proč je to tedy jakási politická dohoda a ne nějaké věcné, odborné posouzení, aby nevznikaly spekulace, který, kde odpůrci budou říkat: "Ten majetek má určitě menší hodnotu" a vy budete říkat, že může mít taky větší hodnotu a nikdo neví vlastně, jak to tedy je.

Je to ekonomicko-politická dohoda. Pořád se vychází z nějakých čísel, které zpracovali odborníci v oblasti ekonomie a je to určitá dohoda. Řešíme něco vlastně jakoby 22 letech, ono je to ale po 62 letech. Je to velmi složitý a myslím si, že tady se skutečně podařil najít pro české rozpočty dalších 50 let ideální konsensus.

Dobrý večer. Jste na telefonu Hyde Parku a můžete se ptát Jiřího Bessera. Už vás poslouchá? Kohopak?

divák

No, tady je Kurfirst, dobrý den.

Dobrý den, povídejte.

divák

Já mám dotaz takovýhle. Nechápu, proč pan Duka vůbec a katolická církev vůbec tak neuvěřitelným způsobem, bych řekl, po tom, co po staletí páchali křivdy, kde se dalo, rozkradli, co se dalo, upalovali lidi na hranicích, poprava českých pánů v Praze, to je další záležitost a jejich majetky zmizely po většinu také církvi do kapes a vždycky jim šlo o majetky, vždycky jim šlo o moc, vždycky jim šlo o nějaký vliv a prostě se snažili získat moc za každou cenu a je to dodnes. A proč by lidé, kteří nejsou věřící, měli ze svých daní platit katolické církvi nějaké peníze? To nechápu. Děkuju.

Děkujeme, pane Kurfirste. Proč by lidé, kteří nejsou věřící, měli z daní církvím něco platit?

Protože těch 62 let z majetku, který té církvi byl zabaven, tak zkrátka ho užívali, žili v něm a ten stát z toho měl výhody, ten stát, jestli před rokem 89 nebo po roce 89, zkrátka ten majetek byl zabaven. Byl zabaven neprávem a.

A ti lidé z toho ale asi tak stejně nic neměli, tak proč to teď mají z daní platit?

Proč myslíte, že z toho ti lidé, pane Takáči, nic neměli. Teď jsme se bavili o tom.

Tak co z toho měli?

Že v tom majetku za 59 miliard jsou nemocnice, školy, vězení a tak dále, to, co je potřeba k výkonu státní správy a fungování státu. To není pro daňového poplatníka potřebná, potřebná nemovitost? To není potřebný majetek?

Na web pojďme, kde se ptá pan Špatný: "V Německu si věřící platí daň pro církev. Kdo se k nim nechce hlásit, neplatí nic. Proč zde má platit 90 procent nevěřících hrstce rychle naskakujících prospěchářům církevníkům stovky miliard majetků a peněz? Absurdní to nepřipadá pouze zlodějům."

Tak to je pořád jeden a ten samej dotaz. Samozřejmě.

No, tak, úplně ne. Daňová asignace nebo církevní daň, kdo chce, platí, kdo nechce, neplatí. Principiálně jí nějaká cesta, že si na církve bude platit pouze ten, kdo chce. Nikdo jiný.

Je to pořád stejná otázka. Je to o tom, za sebraný majetek, který, žiju ve společnosti, která ho sebrala, tak to nechci vrátit, nechci nést ty následky. Chtěl jsem po tu dobu čerpat jenom požitky. A co se týká církevních daní, tak po celé Evropě jsou různé mechanismy. Například v Dánsku v každém kraji, v každé oblasti Dánska platí na církve od 20 do 80 procent z daní v tom, v té které oblasti. Samozřejmě si to určí ta místní samospráva nebo ta státní správa. Zkrátka v Německu je to nastaveno takhle. V Česku dosud platíme církve a znovu opakuji, od roku 1949 zákon 218, pořád stejně, máme udělat zákon, který bude horší, než který udělali než v roce 48 komunisté? Čili postupujeme podle něj. Ty další zákony, které v České republice vznikly, tak to jenom upravovaly, nikdy ho nikdo nezměnil a nikdy si nedovolí změnit, a proto budeme tedy pořád platit na církve a na duchovní hodnostáře onu 1,445 miliardy a každý rok to budeme povyšovat o inflaci. Z toho ty grafy, které byly jaksi nedávno zveřejněny, jasně ukazují tu úsporu v tomto řešení. Samozřejmě je to velmi složité lidem vysvětlovat, protože já taky nevím ve svých 55 letech, jestli za 30 let mě bude zajímat, že už teda v tom roce, kdy možná budu pobírat nějakej důchod, já věřím, že budu, proto si budu platit druhý pilíř důchodového pojištění.

Ne, ne, ne, jsme u církevních restitucí, pane poslanče.

Tak samozřejmě pokud tady budu, tak budu důchod pobírat a budu rád, že v té době už stát nebude muset platit církvím, čili ta doba, kdy církvím bylo ubližováno, je šedesátiletá a teď se s nimi máme za 30 let vyrovnat. Já si myslím, že to je úspěch politické garnitury, to, co se nám povedlo domluvit.

Bronislav Černý na Facebooku: "Katolík, duchovní a odpůrce nynějších restitucí Martin C. Putna říká, že nikde neviděl tak živý zájem o církev a tak sympatické lidské společenství jako ve Spojených státech, kde podpora církví funguje na principu dobrovolnosti. Proč to tedy nejde i u nás?"

Tak pořád vycházíme z platných zákonů té které země. Rád bych řekl, že.

Víte co, tady jde o ten princip.

V USA, v USA je tolik církví, že kdyby byly tady v takovém množství zastoupeny a platil tady ten zákon, který platí, tak nám na nic jiného nezbude, než budeme platit církevní a duchovní hodnostáře.

No, vidíte, pan Putna píše: "Když chtějí kostel, tak si ho musí zaplatit, když chtějí duchovního, tak si ho musejí zaplatit. Když chtějí cokoliv jiného, tak si ho musejí zaplatit," a pak jim to takhle funguje, jak je tady popsáno. Proč to tak nemůže být u nás?

Protože nemají zákon 218 z roku 1949, který tady byl přijat.

Tak zrušme zákon 218 z roku 49. To nejde?

Pane Takáči, to by si nedovolila ani novodobá komunistická strana. Byla by horší než ta v roce 48.

Čili to není cesta, abychom se dostali k tomu principu, který je tady popisován?

To není cesta, ale cesta majetkového narovnání s církvemi, a to tak, jak pojednává ten zákon, který se vrátil ze Senátu do sněmovny, tak v podstatě ruší ten zákon z roku 1949. To je ta velká cesta a je to jeden z hlavních bonusů té dohody.

Dobře, ale je v tom ta odpověď na tu otázku toho principu té úplné dobrovolnosti? Tady všichni rozumí tomu, že tady je nějaký zákon, ten z toho roku 1949, který něco nařizuje státu. Proti tomu v těch zemích, které tady byly jmenovány, stát na církve nedává, až na nějaké výjimky konkrétních projektů vůbec nic. Proč není cestou dostat se do stavu, kdy stát nedává vůbec nic s výjimkou některých konkrétních projektů?

Protože bychom museli zrušit bez náhrady ten zákon z roku 1949. O tom, jestli.

A to není cesta tedy.

To není cesta. My ho rušíme, ale rušíme ho.

Za nějakých podmínek, tomu rozumím.

Jako velký bonus za těchto velmi objektivních podmínek.

Ne, ta otázka míří k tomu, prosté zrušení toho zákona je pro vás nepřijatelné.

To, si myslím, že by mělo být nepřijatelné pro každého občana této země.

Web s další otázkou, Anička: "Dobrý večer, pane Bessere, v kostelích se během mší od návštěvníků vybírají do košíčku či pytlíčků peníze na kostel. Jak jsou poté zúřadovány? Jsou standardně ve farnosti zaúčtovány a jsou z nich odvedeny odpovídající daně?"

No, Aničko, odpověděl bych velice jednoduše. Když dávají lidé v kostele peníze do kasičky, tak tam dávají již zdaněné peníze. A protože v České republice existuje zákon o sbírkách, tak sbírky jako běžně, které jsou veřejné, tak schvaluje krajský úřad. Tady u farností a u církví je to trochu jinak, to je dáno zákonem a všechny peníze zůstávají na rozvoji té farnosti, čili je to příspěvek těch, kteří do toho kostela přijdou, ať jsou to farníci, nebo jenom návštěvníci a je to jejich vlastně dar, je to uzákoněno v naší zemi.

Web, Jiřina Holubová: "Pane Bessera, slyšela jsem, že duchovní berou 25 tisíc měsíčně, protože mají vysokoškolské vzdělání. Proč tedy přijímají peníze za křty, svatby, mše, pohřby a jiné služby, když je platí stát. Není to úplatkářství a trestný čin?"

Tak zaprvé neberou 25 tisíc měsíčně. Je to od nějakých 18 tisíc do 18800 a nějak v tomto, v tomto rozsahu. Tam je ještě zajímavé to, že jestli to je obyčejný farář, anebo, nebo skutečně duchovní té vyšší, vyšší třeba diecéze nebo té vyšší, řekněme, hodnosti, tak samozřejmě.

Ani u těch nejvyšších hodnostářů to nejde k těm 25 tisícům?

Oni, oni berou stejně, zkrátka stát je bere jeden jako druhý stejná průměrná mzda, a to právě je další věc, když dojde k majetkovému narovnání s církvemi, tak církve si budou moct nastavit svoje vlastní vlastně platební mechanismy. Budou moct rozlišit špatného faráře od dobrého. Teď v podstatě, teď v podstatě nemohou, teď jsou všichni v jedné, v jedné škatulce. Ještě tam byla podotázka.

Tam bylo, že když vybírají peníze za svatby, obřady a tak dále, jestli to není úplatkářství a trestný čin.

Když se někdo žení na městském úřadě mimo úřední hodiny, je za to stanoven také poplatek. Já si myslím, a ten úředník státní nebo samosprávný v tu chvíli vykonávající státní správu, tak je taky v pracovní době, čili já bych to neslučoval. Neslučoval bych mzdy a potom ty peníze, které jdou na tu farnost nebo na to prostředí tak, aby na ten pohřeb, křty, křtiny nebo na svatbu, aby to prostředí bylo snadno udržitelné.

Dobrý večer, jste na telefonu Hyde Parku a můžete se už ptát, kdopak se ptá.

divák

Tady je Martin z Prahy. Dobrý večer.

Martine, dobrý večer. Povídejte.

divák

Já bych měl dotaz na pana Bessera a chtěl bych se zeptat na následující věc. V roce 89 došlo k převratu režimu a pak jako jedna z prvních věcí se dělaly restituce, které byly míněny tak, a pokud se nepletu, tak dokonce definovány jako náprava pouze některých majetkových křivd. V rámci restitucí byl vrácen majetek fyzickým osobám, majetek právnických osob nebyl nikdy restituován, byly to naprosto největší majetky, kterým Česká republika, kterým Česká republika, tehdejší Československo disponovala. Já jsem viděl to vaše gesto, ale.

Já se velice omlouvám, ale já pána neslyším téměř.

Já když tak otázku připomenu, zatím jsme.

Jo, děkuji.

U popisu restitucí v 90.letech. Martine, zkuste, prosím, dosměřovat otázce.

divák

Ano, otázka, otázka zní takto. Když nebyl restituován majetek, majetek právnických osob a přece jen právnické osoby měly vlastní akcionáře a vlastní akcionáři byli lidé, kteří byli přímými podílníky na tom majetku, tak proč restituovat majetek církví? Když byli ošizeni občané České republiky o naprosto neuvěřitelné majetky, tak z jakého důvodu vracet majetky, které jsou poměrně velké svým rozsahem spolkům, církvím, prostě organizacím, nikoliv jednotlivým lidem, kteří byli k majetku v takovém stavu, v jakém byli akcionáři jednotlivých akciových společností.

Rozumíme, Martine. Martin se ptá, pane poslanče, proč se restituují církve, když v případě právnických osob, kde mnoho akcionářů přišlo o své majetky, žádné restituce nebyly.

Restituce byly, pouze se.

Právnických osob?

Pouze se některých, některých osob, třeba těch právnických jaksi nedotkly. Co se týká církví, církve.

Ano, to je podstata té Martinovy otázky.

Ale církve už v době, o které mluví pan Martin, tak církve v té době byly uvažovány, coby restituenti, že budou restituovány pouze to bylo neustále 22 let odkládáno.

Dobře. A proč tedy církve ano, když právnické osoby ne?

A proč tedy fyzické osoby před tím ano? Proč všechny spolky, proč ano? Proč se ptáme na toto.

Ne, ne, ne, teď jsme u otázky, proč církve jakožto společenství, když právnické osoby jako různá společenství ne? Proč to nezůstalo tedy třeba jenom u těch fyzických restitucí a dál už nic?

Je to pořád od toho roku 89 nebo 90, kdy v začátku 90. let ty restituční nároky byly vznášeny, tak je to o politickém konsensu a o dohodě. Čili současná garnitura řeší církevní náhrady, vyřešení církevních majetků. Pokud přijde další garnitura, která začne řešit teda a obnoví řešení restitucí právnických osob, prosím, já jenom říkám, že o právnických osobách tenkrát řeč ve smyslu odkladu nebyla, o církvích ano.

Honza z Plzně, na webu: "Dobrý večer. Proč jsou do finančního vyrovnání s církvemi zahrnuty i ty církve, kterým nikdy nic ukradeno nebylo, například Apoštolská církev zaregistrovaná v roce 89? Ono již neplatí to vámi neustále omílané, co bylo ukradeno, musí být vráceno?"

Tak na první pohled velice jednoduchý dotaz. Nebude na to tak jednoduchá odpověď, ale je na to odpověď přímo zákonná, protože v České republice mají podle zákona nárok na platy církevních hodnostářů a na provoz církví. Všechny církve, které na území České republiky působí 10 let a pokud požádají po této době o to, aby na ně byl, na ně byl aplikován ten zákon z roku 49, tak podle platných zákonů na to mají nárok. Čili Apoštolská církev, která byla zaregistrovaná v roce 1989, tak je právě mezi těmi církvemi, která žádný majetek restituovat nebude, ale je mezi těmi církvemi, které v podstatě budou, díky dohodě těch 17 církví a náboženských společností v podstatě jaksi odškodněna tím, že k majetkovému vyrovnání mezi státem a církvemi, které restituční nárok mají, bude z peněz, které obdrží, ty církve, které budou restituovat, bude v podstatě jaksi jí dáno po těch prvních 30 let možnost se na tý částce podílet. Za.

Čili to je nějaká vnitrocírkevní dohoda, že někdo dostane míň, aby Apoštolská církev mohla dostat víc? Zjednodušeně řečeno.

Ano, ano, a to je velmi, to je velmi důležité, ne, aby mohla dostat víc, aby vůbec něco dostala.

Ale někdo jiný dostane míń, je to tak?

Čili oni 17 let jako Apoštolská církev, která má nárok na platy duchovních, je budou dostávat v tom režimu podíl z miliardy 445 milionů první tři roky a potom postupně o pět procent méně v tom podílu, který dostávají. Další leta budou, a k tomu budou brát peníze od potom přepočtu od těch církví, které budou restituovat. Převážně to je římskokatolická církev a tam se povedl vlastně další, jak jste říkal, bonus na začátku, za toho prvního návrhu z roku 2007, 2008, tak tam bylo stanoveno to, že církev římskokatolická bude dávat 17 procent z těch svých zdrojů těm ostatním církvím. Teď, protože se majetku vrací více, tak i těch 17 procent se těm menším církvím a těm nerestituujícím nelíbilo, ale podařilo se dohodnout 20 procent, čili ta dohoda by neměla být skutečně narušená a.

Dlužno dodat, že Apoštolská církev určitou historii má, byť pod jiným názvem, ale to nebudeme.

A ještě si dovolím, dobře, ale ještě si dovolím doplnit jednu věc. Ono to taky málokdy zaznívá, ono totiž nejenom, že církev, která vznikla v roce 89 a v roce 1999, po 10 letech fungování jí vznikl nárok, tak teďka v roce 2013, 2014 by vznikl nárok některým dalším církvím, které v průběhu těch let, kdy se to neřešilo, se zaregistrovaly jako církve a musím říct, že.

Takže by přibývaly další a platilo by se více.

Neustále by další církve přibývaly a platy samozřejmě by narůstaly, částka.

Narůstaly. Pojďme za Pavlem na web: "Co je pravdy na tom, že strana TOP 09 a současná koalice vznikly pouze kvůli církevním restitucím, a tak je prosazují i za cenu eliminace možností znovuzvolení. Panu Kalouskovi je to jedno, ten se vždycky do nějaké strany dostane, ale co zbytek poslanců?"

Tak určitě strana TOP 09 nevznikla kvůli církevním restitucím. Rovněž tak hnutí Starostové a Nezávislí, na které se teda tazatel neptá, taky nevznikli kvůli církevním restitucím, i když samozřejmě tam by ten důvod nebyl jenom.

Čili neprosazujete za každou cenu bez ohledu na to, jestli vás zvolí znova.

Nebyl by to názor jenom zkrátka jakéhosi životního přesvědčení, životní filozofie. U Starostů je to i o tom, že vlastně tento zákon pomůže 550 obcím, aby nebylo bráněno jejich rozvoji, aby mohly užívat majetek, aby majetek, který je 20 let zablokovaný, mohl být zakomponován například do přípravy územního plánu a podobně, proto ta podpora třeba ze strany Svazu měst a obcí a dalších obecních seskupení, jako je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a sdružení místních samospráv.

Na webu Já: "Je neschopná Hanáková nastrčená od Kalouska stejně, jak byla nastrčená neschopná Parkanová? Parkanová podepsala Kalouskovi nákupy vojenské techniky a Hanáková mu podepíše restituce." Prosím komentář ke komentáři.

Tak víte co, já si nemyslím, že v této zemi, kde fungují demokratické principy a ve straně TOP 09 a Starostů a Nezávislých jednoznačně panují, že by byl kdokoli jakkoli nastrčen. Takže zodpovědnost je to vždy na tom ministrovi. Já se také nezříkám zodpovědnosti za to, který návrh zákona o majetkovém narovnání s církvemi byl předložen. Za mého působení prošel dvojím projednáváním v Legislativní radě vlády, kde zasedají renomovaní právní odborníci této země a já se nezříkám té zodpovědnosti za tento zákon. Pokud paní ministryně Hanáková nebo paní ministryně Parkanová by skákaly podle kohokoli, myslím si, že by špatně plnily svoji povinnost a myslím si, že jsou to svéprávné ministryně, svéprávné ženy nebo byla ministryně Parkanová svéprávnou ženou a myslím si, že to je příliš, příliš tvrdé označení toto. Ale samozřejmě ta situace, která je dnes a denně k vidění a jak se lidé mohou dočítat, tak samozřejmě tohle, tohle asi tak může na pána působit, ale já bych ho požádal, aby k těmto dámám byl trochu shovívavější.

To už je další otázka. Já jenom doplním, že paní ministryni Hanákovou jsme chtěli získat jak do Hyde Parku, tak do Interview ČT24, její asistenti nám říkali, že do našeho vysílání nepřijde. Na webu Marek: "Dobrý den, jak mi vysvětlíte, že vláda prosazuje církevní restituce, když víc jak dvě třetiny Čechů jsou proti? Nebylo by fér vypsat referendum?"

Tak, tady s tou otázkou se vypořádám trošku po svém. Víte, já skutečně si myslím, že když někdo je v systému zastupitelské demokracie zvolen, ať je to do samosprávného orgánu, kterým je obecní nebo krajské zastupitelstvo, nebo do zákonodárného sboru, ať je to parlament, nebo Senát, tak on dostává na určitou dobu mandát a ten mandát mu přináší jednak práva a jednak povinnosti a.

Přesto vás teď musím poprosit, stručně, referendum, nebylo by to lepší ho vypsat?

Čili, já jsem chtěl říct, že jsem zastánce jasné zastupitelské demokracie, čili nést si zodpovědnost jak za povinnosti, tak za ta práva a vypsat referendum pro cokoli, s tím skutečně nesouhlasím, to bychom museli změnit zastupitelskou demokracii a principy v této zemi úplně od základů.

Pane poslanče, tady je váš výsledek. Takhle hlasovali diváci, kteří se hlasovat rozhodli. 42 procent vám přidělilo minus, 58 procent vám přidělilo plus. Od nás poděkování za účast v Hyde Parku. Na shledanou.

Děkuji. Na shledanou.