Přestože Česko od svého vstupu do EU v roce 2004 stále patří mezi čisté příjemce finančních dotací a Češi dosud hlavně čerpají výhody, které členství přináší, řadí se mezi největší unijní škarohlídy. „Češi jsou už dlouho pod tlakem veřejného euroskepticismu zaznívajícího z politických kruhů už od prvního mandátu prezidenta Václava Klause,“ vidí příčinu Christian K. Lassen, který se podílel na nedávném výzkumu think-tanku Europeum o postoji středoevropských států k unii. Jak navíc ukázal i kvíz HN mezi členy sněmovního výboru pro evropské záležitosti, kritika politiků mířící na unii často vychází z neznalosti jejího fungování a její skutečné agendy.
Změnit to chce nová sněmovní platforma, se kterou přišla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Ti, kteří chtějí vystoupení z unie nebo unii jen za všechno možné napadají a kritizují, jsou slyšet hodně,“ vysvětluje důvody, proč se rozhodla oslovit poslance napříč sněmovními partajemi vyjma SPD a KSČM. „Chybí tu hlasy, které o unii mluví pravdivě, a ne demagogicky,“ dodává Pekarová.
Se záměrem vytvořit jakýsi nadstranický klub zabývající se evropskou agendou slaví u kolegů podle informací HN úspěch. Účast některého ze svých zákonodárců přislíbila většina oslovených stran.
A zapojí se i oslovení poslanci z vládního hnutí ANO. „Proevropské strany o pozitivech EU pro Česko informují málo nebo špatně. Naopak euroskeptické strany neustále bombardují občany s neúplnými nebo zcela nesmyslnými informacemi. A my se pak pouze bráníme a dáváme do pořádku škody. Na pozitivní osvětu nezbývá čas,“ oceňuje iniciativu Pekarové člen evropského výboru za ANO Jaroslav Bžoch, který se hodlá zapojit.
Hlavním přínosem platformy mají být veřejné akce na půdě sněmovny. „Je potřeba více vysvětlovat, co jsou nařízení a směrnice a jaký dopad na Česko budou mít. Důležité je, abychom je přesně formulovali a nestrašili lidi nesmysly,“ říká Bžoch. Podobné cíle vidí i další z „panelistů“, pirát Mikuláš Peksa: „Musíme vybrat to podstatné, co se ztrácí mezi řádky v té takzvané bruselštině, a předat to ostatním lidem, kteří nemají čas se tím prokousávat.“ Témata prvních seminářů pro veřejnost by se podle Pekarové mohla týkat třeba rozpočtu unie, bezpečnosti či období, kdy pro Česko skončí možnost čerpání bruselských dotací. „Je potřeba, aby se stát i lidé dopředu připravili na to, kterých odvětví se to bude týkat,“ navrhuje jednu z možných agend, které by platforma mohla začít řešit. První setkání všech zhruba patnácti členů chce Pekarová svolat už na příští týden.
Veronika Neprašová
Zdroj: Hospodářské noviny, 8. 3. 2018
