Adamová: Směrem k lidu a zase zpátky

Zrušme Senát, vystupme z EU, Česká televize lže, jako když Rudé právo tisklo, paleta hesel českých populistů je velmi pestrá. Poptávka po jednoduchých řešeních se v české společnosti neobjevuje z čista jasna. Pouze zrcadlí širší problém. Obsah politiky, klíčový pro první dvě desetiletí naší země, totiž stále více ustupuje formě. Proč nesmíme těmto obecným „pravdám“ podléhat?

V jedné ze svých inspirativních knih napsal britský historik Tony Judt následující větu: „Demagogové říkají davům, co si mají myslet, a když k nim dolehne ozvěna jejich frází, troufale prohlašují, že jen vyjadřují názory veřejnosti.“ Po téměř deseti letech od vydání se tato slova stávají mrazivě charakteristickým symbolem doby, která zásadně mění podobu politiky nejenom u nás, ale také ve velké části vyspělého světa včetně našich nejbližších sousedů. Jsme tak mimo jiné svědky bezprecedentních útoků na samotnou existenci horní komory Parlamentu, na fungování bezpečnostních služeb či právě na samotný smysl veřejnoprávních médií. Tyto útoky nepřicházejí zvenku. Jsou docela viditelným příznakem nezodpovědnosti těch, kteří v honbě za voličskými hlasy říkají obecné pravdy s fungující emoční nadstavbou o selhání tradičních stran a politiků. 

Je fascinující, jakým způsobem se v posledních letech změnil český politický prostor. Obsah politiky, klíčový pro první dvě desetiletí naší země, stále více ustupuje ve prospěch formy politiky. Poptávka po jednoduchých řešeních se zde neobjevila sama o sobě. Stojí za ní pečlivě vykalkulovaná rétorika těch, kteří se vědomě rozhodli zvolit strategii bezobsažných frází plných emocí, strachu a nenávisti, jejichž realizace se však v důsledku může obrátit především proti těm, kteří na ně nejvíce slyší. Pomůže opravdu zrušení Senátu demokracii v této zemi, nebo pouze kumuluje ještě větší moc do rukou jednoho člověka či strany? Znamená veřejná dehonestace bezpečnostních služeb větší bezpečí pro české občany? Jsou útoky na Českou televizi včetně viditelné politizace systému nominování zástupců do Rady ČT zárukou její větší objektivity? A budou nám tato rozhodnutí vyhovovat i v době, až se námi volení zástupci ocitnou na druhé straně barikády? 

Různí populisté a demagogové jsou součástí politického systému téměř všude na světě. Jejich cílem není kultivace politiky na základě souboje idejí nebo obsahu, tak jako to dělají tzv. tradiční strany, proti kterým tolik bojují. Výše zmíněný citát Tonyho Judta jejich pravý cíl popisuje poměrně přesně. Přestože jsou tito lidé podle svých slov opravdovými zástupci lidu, právě oni lidmi pohrdají ze všeho nejvíce, oni pohrdají demokracií ze všeho nejvíce. Aktivně totiž podporují kroky, které cíleně podrývají institucionální systém země, a tím riskují ztrátu svobody nás všech. A dokud lidé při poslechu jejich pronikavých vět tak trochu nevyhrají sami nad sebou, bude tady stále velká část společnosti, která na to bude slyšet. V tom případě na to doplatíme my všichni. Může se totiž velmi brzy stát, že tyto účelové zkratky směrem k lidu znamenají nejjednodušší cestu, jak se od skutečného zájmu občanů co nejvíce vzdálit.