Adamová: Do TOP 09 jsem vstoupila kvůli jejím hodnotám

Opoziční strany se na úterní schůzce domluvily, že svolají mimořádnou schůzi Sněmovny, na které chtějí hlasovat o nedůvěře vládě. Dost hlasů máte na svolání schůze, ale dost hlasů nemáte zatím k tomu, aby se vám podařilo vládu svrhnout. ČSSD dáváte čas do pátku. Věříte, že se něco stane?

Určitě bychom to nedělali, kdybychom to nepovažovali za zásadní věc. Myslím, že je důležité, aby každý poslanec musel vstát a říct: Ano, tuto vládu podporuji, nebo ne, tato vláda moji podporu nemá. A pokud už vstane s tím, že tuto podporu dává, tak v takovém momentě je samozřejmě spoluodpovědný za to, co se tady děje.

Za tu obrovskou mezinárodní ostudu, ke které dochází kvůli osobě Andreje Babiše, za to poškození zájmů České republiky, protože premiér je zodpovědný za vyjednávání ohledně financí, které nám jsou z Evropské unie. Ve chvíli, kdy je to podle Evropské komise člověk, který je v tak obrovském střetu zájmu, ve kterém on je, tak ta vyjednávací pozice je strašně slabá a pak to dopadá na všechny. Na všechny občany. A my tomu nechceme jen přihlížet. Těch možností, které máme, zas tak moc není, ale tato je tak zásadní, že to musíme udělat.

Neviděla bych to tak, že je to předem odsouzené k nezdaru. Už jen to, že se tu oddělí zrno od plev a ukáže se na ty, kteří přes všechna tato pochybení s vládou s Andrejem Babišem souhlasí. I to je důležitý signál pro voliče, pro občany, kdo vše je zodpovědný za tento stav.

A tím spouštěcím mechanismem a tou poslední pomyslnou kapkou v poháru, který přetekl, byly tedy právě ty, v poslední době diskutované auditní zprávy Evropské komise?

TOP 09 samozřejmě o střetu zájmů Andreje Babiše nepochybuje od samého začátku, co vstoupil do politiky. Pokud byl člověkem, který souběžně vlastní velkou část médií a velkou podnikatelskou sílu v České republice, tak se logicky do střetu zájmů dostával od samého počátku. Snažili jsme se to zmírnit zákony, které jsme v posledních letech přijímali. Na druhou stranu vývoj posledních dnů ukazuje, že byť tady tento zákon máme, tak tu ten střet zájmů zůstává stále veliký. Nemůžeme tu nic zlehčovat tím, že bychom si řekli, že se to může nějak přejít a že bychom si na to měli zvyknout. Poškozuje nás to nejen v zahraničí, ale poškozuje to i naši národní mentalitu, protože tu nesmí nastat stav, že co je dovoleno jednomu, to není dovolené druhému.

Za dobu, co se věnuji politice, nepamatuji, že by opoziční strany ve Sněmovně takto kooperovaly? Jaký je ten hlavní motor?

Myslím, že opoziční strany ukazují, že pokud jde opravdu o zásadní věci, tak dokážou spolupracovat, byť na řadu věcí máme názory různé. Tady je samozřejmě dobře, že máme shodu. Bylo by smutné, kdybychom se nebyli schopni na takovýchto elementárních věcech nacházet společnou řeč.

Demokratický blok byl schopný spolupracovat ve Sněmovně hned po volbách. Děje se tak opakovaně v tomto volebním období. Ukazuje se, že když je potřeba, tak umíme sednout za jednací stůl, ani se tam nepohádat a za krátkou chvíli vyjít se společným stanoviskem, které je pro nás všechny stejně závazné a stojíme si za ním všichni stejně.

Není ale chyba, že nepřicházíte i s nějakým plánem B, abyste nedopadli jako před 10 lety Jiří Paroubek (ČSSD), který sice svrhnul vládu Mirka Topolánka, ale nevěděl kam dál…

My od začátku říkáme, že vítěz voleb je jasný. Je to hnutí ANO.  Pokud by se ale chovalo jako každá demokratická strana, která má i schopnost nějaké sebereflexe, tak už by dávno přišla s jinou osobou na post premiéra, protože sama by nechtěla připustit to, co se děje. Nelze tedy vinit opozici, že by tu nebyly další varianty naplňovány. My na to alespoň poukazujeme a snažíme se vše pojmenovávat. Nesmíme ale také zároveň zapomenout, že tu jsou také další aktéři. To je pan prezident, který už mohl na samém začátku jmenovat premiérem někoho jiného a pověřit ho sestavením vlády. A je to také na koaličních stranách. My neříkáme, že se má celkově zrekonstruovat vláda, byť by to byla také možnost, ale říkáme, že by ANO mělo vyměnit premiéra.

Bohužel ale karty po volbách byly rozdány tak, že tu máme ještě i extrémistické strany – ať už napravo či nalevo, tedy SPD a KSČM, se kterými my bychom nikdy vládnout nemohli.

Na druhou stranu, ČSSD argumentuje logicky tím, že když odejde z vlády, tak se k moci, nebo alespoň k podílu na vládě může dostat právě SPD…

Nezastírejme, že už dnes je SPD skrytým partnerem této vlády. Podívejte se na některé výsledky hlasování, které tady ve Sněmovně jsou. Ta spolupráce je tam zcela patrná. Jen bohužel není tolik jasně vidět. Ale ukázalo se to už na samém začátku této Sněmovny, kdy byl zvolen místopředsedou pan (Tomio) Okamura. Nebo se podívejte na volby členů rad veřejnoprávních médií. Právě tam je často podpora pro kandidáty SPD. Takže ta spolupráce evidentně funguje jako na drátkách. SPD není opoziční stranou, ale je to strana, která je už částečně ve vládě, jen je to takové důmyslnější a je to takový skrytý koaliční partner. ČSSD se proto trochu alibisticky snaží najít výmluvu pro svůj postup, který úplně nechápu. Asi jim ale stále ještě nedošlo, že jim vládní spolupráce s Andrejem Babišem nepřináší užitek, jak to ukazují i výsledky voleb.

Vy opravdu věříte, že by sociální demokraté mohli hlasovat pro nedůvěru vládě?

My s ČSSD především mluvíme. Podívejte se ale například na některá prohlášení sociálních demokratů, která jsou na ně opravdu hodně silná, takto je ještě v poslední době neznáme. Ať už například kvůli volbě pana Semíta do rady ČTK od Jana Hamáčka, nebo od předsedy poslaneckého klubu Jana Chvojky, který říká, že bankovní daň buď bude, anebo ne a v tom případě nebudou pokračovat ve vládě. Uvidíme, jak moc si za těmito slovy stojí a jak moc je berou vážně, protože už několikrát jsme byli svědky, kdy to rozhodné ne něčemu se přetavilo, že to vlastně může být tak, jak si přeje koaliční partner.  

Pojďme k TOP 09 – té je letos 10 let. Deset let od té doby, co ji spolu založili Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek. Proč jste do ní vstoupila vy?

Já jsem do TOP 09 vstoupila v roce jejího založení, tedy ještě když byla malým dítětem. A vstupovala jsem do ní kvůli jejím myšlenkám a hodnotám a proto, že se jedná o stranu, která je silně antipopulistická a nesnižuje se k tomu, aby slibovala věci, které nemůže splnit, nebo které jsou nerealistické. A to trvá do teď.

Je to stále ta stejná TOPka, do které jste před 10 lety vstupovala?

Samozřejmě, že není, protože se vyvíjí. Stejně jako svět okolo nás. I my se vyvíjíme, a bylo by chybou ustrnout na místě.

Mám na mysli, zda je stejná hodnotově?

I to se částečně proměňuje, ale myslím si, že na základních hodnotách se stále jasně shodneme. Už jen ten název TOP je zkratka tří slov: Tradice – Odpovědnost - Prosperita a to stále držíme jako hodnotové priority a ty přizpůsobujeme, či obměňujeme podle toho, jak se svět kolem nás mění. Musíme umět reflektovat problémy dneška.

Jako první místopředsedkyně strany jste spokojená se směřováním, vývojem i volebními zisky?  Když se podíváme například na výsledky sněmovních voleb, tak mají stále klesající tendenci.

(V roce 2010: 16,7 % (870 tisíc hlasů) 2013: 12 % (600 tisíc hlasů) 2017: 5,3 % (270 tisíc hlasů)).

K tomu je nutné říct také kontext a ten zní: že ty první volby byly ve spolupráci s hnutím STAN, kdy jsme šli do voleb jako TOP 09 a Starostové. A ten poslední výsledek je už bez Starostů, kdy jsme šli samostatně. Což bylo rozhodnutí vedení, v němž jsem byla řadovou místopředsedkyní a kde mě mrzí, že k tomu došlo. Bohužel se to na tom výsledku velmi významně podepsalo. Kdybychom zůstali u prostého matematického součtu STAN a TOP 09, tak bychom stále měli dvouciferný výsledek. Proto si myslím, že je potřeba k tomu dalšímu našemu směřování přidat obnovu této spolupráce s hnutím STAN, která se ukázala velmi účinná a oceňována voliči. K tomu se snažím s naším předsedou Jiřím Pospíšilem směřovat. V Evropských volbách se ukázalo, že snaha našeho tandemu se osvědčila.

Měla by to být pouze spolupráce na bázi společné kandidátky, nebo by dalším krokem mělo být spojení pod jednu značku?

To, jakou formou to bude, je ještě otázka vyjednávání. Toho času, který do sněmovních voleb zbývá, je řada, záleží na představách našich a kolegů ze STANu. Jsem ale přesvědčená o tom, že ta spolupráce by měla být co nejtěsnější, ale chápu, že na dohodu jsou vždy potřeba dva a svou roli sehrají určitě kompromisy na obou stranách.

Bohužel my sami jako TOP 09 máme největší sílu v Praze. Od samého začátku jsme si asi nebyli schopni sami vybudovat regionální základnu a osobnosti v ní…

Což mimochodem v dvojrozhovoru pro Aktuálně.cz přiznávají i spoluzakladatelé TOP 09 Schwarzenberg s Kalouskem…

A já s nimi souhlasím. Je to velmi složitá věc, která se teď zpětně dohání. Ale od sněmovních voleb v roce 2017 k nám vstoupil rekordní počet nových členů – asi 600 lidí. Jsou to mladí lidé, kteří společně s námi mají chuť pracovat a prosazovat hodnoty a program TOP 09. Často jsou to noví členové i v menších obcích, takže nejsme určitě jen pražská strana, ale když se podíváte na volební mapu, tak samozřejmě úspěch máme ve větších městech a především pak v Praze.

Právě Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek, kteří oba stanuli v minulosti v čele TOP 09, teď nejsou příliš spokojení, kam vede vaši stranu současný předseda Jiří Pospíšil, znovu zvolený europoslanec. Karel Schwarzenberg pro Aktuálně.cz doslova řekl:  „Ale rodiče přece zažívají v životě často to, že jejich dítě proti nim rebeluje. To je normální, z toho nejsem uražený. Jak jsem říkal, já jsem dědek starý, ať mladí přicházejí s nápady. Ale ať ráčí přijít s něčím zajímavým,“ souhlasíte s čestným předsedou TOPky, že Jiří Pospíšil rebeluje a nepřichází s ničím zajímavým?

Myslím, že Jiří Pospíšil přišel s velmi zajímavými věcmi, co se týče právě spolupráce, kterou byl se STANEM schopen obnovit a vytvořit tak velkou kandidátku, na které byla spousta silných osobností. Voliči to dokázali ocenit, jinak by nám prchli k někomu jinému. Proto v tomto směru nemohu úplně souznít s tím, že to bylo rebelující dítě, které nepřichází s ničím.

Rok a půl po boku Jiřího Pospíšila vidím, jak diskuse s jednotlivými subjekty na kandidátce, a nejen tam, byla náročná, a jak jsme se postupně po tolika měsících byli schopni dopracovat k tomu, že jsme sestavili silnou kandidátku i v Praze při komunálních volbách a podařilo se nám dostat se opět do rady. Stejně tak máme podíl i na řadě osobností, které se dostaly i díky TOP 09 do Senátu. Myslím, že nejhorší, co může být, je, když mezi sebou bude bojovat celá řada malých subjektů, které si jsou často ale podobné a mají i podobný program.

Nejsem historik, ale když se podíváme do čtyřicátých let, tedy do doby po II. světové válce, tak si musíme všichni najít paralelu se současností.  Kdyby všechny strany demokratického spektra byly schopné spolupracovat a domluvit se proti komunistům, tak by tady třeba těch čtyřicet let totality také nemuselo být. Nebo by nemusela celá druhá část 20. století proběhnout tak, jak proběhla. To by nám mělo být určitým varováním.  Je sice hezké snít o silné obnově preferencí v samostatném projektu, ale ve své podstatě jsme je nikdy neměli, tak proč bychom je najednou mít měli. Je potřeba jezdit do regionů a diskutovat s lidmi, říkat jim čitelně o našich prioritách.

Jste ale opravdu čitelní? I při těch výjezdech do regionů, jak jsem si všiml, například Miroslav Kalousek jezdí sám.  Pak také s Karlem Schwarzenbergem čekal na výsledky eurovoleb v pražské kavárně, mimo volební štáb TOP 09. Na adresu Jiřího Pospíšila pak říká: „Já Jiřího Pospíšila respektuji, je to můj předseda, ale já chci předsedu, který je v České republice a řídí tu stranu sedm dní v týdnu.“ Přijde mi to, jako byste si i v rámci TOP 09 vzájemně okopávali kotníky. Tak předpokládám, že váš vzdělaný volič pozná, že ve straně velké souznění není. Jak má pak navíc poznat, kam směřuje?

Musím opravit v té vaší otázce jednu věc. A to, jak jste říkal, že si vzájemně okopáváme kotníky. Myslím, že to okopávání kotníků je jen z jedné strany. Ten chytrý volič, jak říkáte, si určitě sám dosadí, kdo to je, takže to nebudu dál rozvádět.

Jen k tomu řeknu, že mě to dost mrzí a přijde mi to nefér. V tomto směru vnímám celou řadu slov z té kritiky, která zazněla za naprosto mimo mísu, nebo neoprávněnou. A také jsem to interně tomu dotyčnému člověku několikrát řekla. Myslím, že interní řešení těchto věcí je něco normálního, výměna názorů a pohledů je správná, ale má to také zůstat za těmi zavřenými dveřmi. Takto to nepřináší snahu o konstruktivní hledání cesty, ale působí to na voliče, jako že si okopáváme kotníky. Určitě v tom ale hraje také svou roli to, že se blíží náš volební sněm a začínají různé debaty, které se mají ale vést interně, abychom nemátli voliče, zda víme, kam směřujeme.

Jste ve sporu s Miroslavem Kalouskem?

Já osobně s ním ve sporu nejsem. Nevidím důvod, proč být vyloženě ve sporu. Myslím, že je přirozené, že na některé věci máme jiný názor a pohled. Což nás, na rozdíl od některých jednonázorových hnutí odlišuje. Na druhou stranu nepovažuji za dobré si jakékoliv věci vzkazovat přes média, nebo sociální sítě.

Považujete tedy Miroslava Kalouska jako jakousi opozici uvnitř TOP 09 k současnému vedení strany?

Z těch jeho vyjádření se to tak samozřejmě jevit může, na druhou stranu, mám i tu zkušenost, že pak jsme schopni jít společně prezentovat celou řadu našich stanovisek třeba na tiskovou konferenci. Dovedu si představit, že by ta spolupráce mohla fungovat lépe, ale řekla bych, že i teď tak nějak funguje.

Proč je tedy spor mezi Miroslavem Kalouskem na jedné straně a Jiřím Pospíšilem na straně druhé?

Myslím, že je to pohledem na to, jak některé věci fungují a možná je to i tím, že prostě Jiří Pospíšil je úplně jiný člověk, než Miroslav Kalousek.

Předpokládám, že jste jako první místopředsedkyně TOP 09 byla u skládání evropské kandidátky, ke které Miroslav Kalousek po volbách na svůj twitterový účet napsal: „Mám velkou radost z toho, že voliči (na rozdíl od stranických orgánů) dávají přednost odborné kompetenci a pracovitosti.“ Komentoval tak úspěch Luďka Niedermayera, který nebyl jedničkou kandidátky a přeskákal preferenčními hlasy vašeho lídra a předsedu Jiřího Pospíšila.

Proč to Miroslav Kalousek neříkal před pěti lety, když ta situace byla obráceně a Jiří Pospíšil přeskákal Luďka Niedermayera? Ta kandidátka byla schválena přesvědčivou většinou. Jen málo hlasů bylo proti. Kandidátka uspěla a v tomto směru mě velice těší, že Luděk Niedermayer měl velice slušný výsledek. Myslím, že je to velice kompetentní člověk na svém místě. A i on sám po volbách tento fakt komentoval tak, že lidé nedávali kroužek jedničce kandidátky tak často, protože to považují za to, že on je automaticky zvolen a chtějí spíš z kandidátky podpořit ještě někoho jiného. Před pěti lety to byl tedy Pospíšil, teď to byl Niedermayer. Je zbytečné to teď nějak komentovat.

Sama jste zmínila, že vás na podzim čeká volební sněm TOP 09. Budete znovu kandidovat do vedení strany?

Jestli ano, tak záleží na tom, kdo další bude v tom týmu. Připouštím, že podle toho se budu rozhodovat. Rozhodně nechci opouštět rozjetou práci, takže bych ráda pokračovala.

A na post předsedy budete podporovat Jiřího Pospíšila?

Ano.

A koho dalšího byste si uměla představit ve vedení?

Myslím, že zrovna Luděk Niedermayer by měl být jeden z těch, který bude třeba jedním z místopředsedů. Myslím, že by mohl pomoci i z hlediska programových věcí. Máme ale i celou řadu, dnes ne třeba úplně známých jmen a hodně mladých, velmi pracovitých spolustraníků, kteří dělají dobrou práci v rámci regionů. Ty bych ráda podpořila, ale zatím jsem s nimi takto nemluvila, takže o tom nechci mluvit do médií.

Na předsedkyni si stále ještě netroufnete?

To není o tom, jestli bych si troufla, nebo ne. Ale mám tu prioritu stále ještě jinde. A myslím si, že není třeba měnit něco, co se osvědčilo, třeba ve volebních výsledcích, a co zafungovalo. Volební výsledky jsou pro mě jasnějším měřítkem, než volební průzkumy.

Když jste naposledy odmítla kandidaturu na předsedkyni TOP 09, tak jste mluvila především o tom, že byste se ráda pokusila založit rodinu a věnovat se především jí. Ten důvod je tedy stále stejný, proč nechcete být vy sama v čele strany?

Ano. To stále platí. Bohužel založení rodiny nefunguje lusknutím prstu, takže v tomto směru mám stále stejný cíl a doufám, že se to konečně už podaří.

Karel Schwarzenberg tvrdí, že už v příštích volbách nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny  - vy chcete mandát obhajovat ve volbách v roce 2021, pokud tedy budou v řádném termínu?

Je to poměrně za dlouhou dobu, ale stejně si myslím, že máme i určitou povinnost dotáhnout některé věci do konce a už nebýt opoziční stranou a naopak být tou stranou, která dá zemi do pořádku. Po těch letech, kdy stagnuje a bohužel v některých oblastech upadá, když ji tu řídí člověk, který více než zájmy České republiky sleduje zájmy své a svého nejbližšího okolí, kterému taktéž hrozí tepláky.

Takže chcete být po volbách členkou příští vlády?

Myslím, že každý politik, který kandiduje, by měl jako jednu z možností brát i toto. Ale na druhou stranu to nechci brát, že je to hlavní cíl, který mám. Dobrá práce se dá odvést i na půdě Sněmovny.