Vážený pane premiére,
v minulosti jste v rámci svého pohrdání institucionální tradicí této země již několikrát zmínil, že je parlament obyčejná žvanírna. Příliš se tu mluví a vy nemáte čas makat. I kdyby zde bylo dnes hrobové ticho, jsme v těchto dnech svědky situace, kdy zaznívá hlas mnohem hlasitější, hlas, který ani vy nemůžete jen tak ignorovat a pohrdat jím. Hlas aktivní občanské společnosti.
Příčiny současného stavu, a koneckonců i naší snahy vyslovit této vládě nedůvěru, vidím především ve dvou faktorech. První z nich je založený na ekonomické výkonnosti a má poměrné malý poločas rozpadu, o to však je v současné době intenzivnější a více o něm mluvíte. Druhý je pak založen na morálních hodnotách, má dlouhodobější charakter a troufám si říct, že je pro budoucnost této země ještě důležitější.
Faktor první je velmi často zpodobněn do normalizačně materiálního vnímání současné společnosti, do vašeho manažerského vidění tohoto světa a do kultury, kde se jako jediný správný ideál české středostavovské domácnosti snažíte vštípit režim efektivního blahobytu, kde je více důležitý obsah spotřebního koše než to, jakými prostředky a za jakou cenu ho dosáhneme. Nutno však říct, že kromě plamenných rétorických cvičení se vám dlouhodobě nedaří naplňovat ani tento úkol. Ekonomika roste, stejně tak jako zadlužení země, což není přirozená přímá úměra v civilizované a vyspělé zemi.
A můžete zde klidně ukazovat vývojové grafy a statistické údaje vydané vašimi ministerstvy, při kterých s trochou štěstí nebudete popírat sám sebe a oficiální prohlášení jednotlivých úřadů vedených ministry za hnutí ANO. Pravda je však ta, že se vezete na vlně mimořádného ekonomického růstu, který je promarňován mimo jiné i velmi štědrými dary pro vaše hlavní voličské skupiny například ve formě slev na jízdném. Vše je ale za cenu kontinuálního zadlužování této země. Občas se v rámci volebního pragmatismu znovu snažíte oslovit skupiny, u kterých byste tolik chtěl uspět, například malé živnostníky. Sám ale cítíte, že se vám při apelu na tyto lidi vrací ozvěna vlastních frází.
Před několika lety jeden významný podnikatel na půdě VŠE řekl, že kdyby mu někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodí. Možná si na tu situaci vzpomenete, možná jste s ním v té době souhlasil. Anebo to je všechno ještě trošku jinak.
Mrhání ekonomického potenciálu této země a bezprecedentní nesoulad slibů s realitou bude mít zásadní dopad na celou společnost, nejenom na ty, kteří proti vám dnes po celé České republice protestují, ale rovněž na ty, kteří vás podporují. Možná paradoxně na ně. Další vláda, na kterou již velmi pravděpodobně dopadne nezvratný pohyb ekonomického cyklu, totiž bude muset řešit rozpočtové diletantství premiéra, který je schopen udělat naprosto cokoliv jenom proto, aby následoval kompas veřejného mínění a měnící se trajektorii a potřeby svého voličského jádra. I kdyby to znamenalo zahodit budoucnost další generace, těch dětí, kterým v roce 2013 sliboval, že se za něj jednou nebudou stydět. Zkuste se jich zeptat dnes, jak se vám to daří a zda se opravdu nestydí. Pokud máte tu odvahu.
Druhý faktor, způsobující (nejen) naši nespokojenost s vámi jako s premiérem, je akceptování a co hůř, podpora morální devastace a dehonestace hodnot, na kterých je postavena tato země. Hodnoty, které nepřinesl pouze rok 1989, ale které definovala už masarykovská první republika. A to je hlavní důvod, proč jsou desítky, stovky míst v České republice obsypány davy demonstrantů, kteří v současné chvíli nevznášejí až tak velké požadavky. Chtějí pouze slušnost, čest a dodržování ducha spravedlnosti, který není přežitkem dnešní doby, ale znakem každé vyspělé společnosti.
Obavy z účelových změn na resortu spravedlnosti, společně s tisíckrát popřenými, řekla bych až zakřičenými problémy v premiérském křesle, přispívají k atmosféře značného rozladění u těch, kteří podobné papalášské manýry nejsou ochotni trpět. Věty typu „Nikdy neodstúpim. Nikdy. Nech si to všetci zapamatajú“ nejsou ničím jiným než pohrdáním základních mravních principů spojených s vysokou ústavní funkcí. Nejsou ničím jiným než pohrdáním lidmi.
Byl jste to koneckonců vy, kdo strmě vystoupal před šesti lety až k vládnímu angažmá pomocí emotivních vět o skoncování toho Palerma, které vám bylo soupeřem při volební kampani, ale zároveň vám roky předtím poskytlo nezbytnou oporu při budování agro impéria. Tehdejší kritika směřovaná ke zneužívání moci a systému, který po více než 20 letech nesporně zklamal velkou část společnosti, byla v mnohém oprávněná a správně načasovaná. Hnutí samozvaných profíků v bílých košilích nabízející nepolitickou a manažerskou alternativu všem zklamaným se postupně vybarvilo v něco, co je reálným nebezpečím pro tuto zemi. Nebezpečím ekonomickým, politickým a morálním. Nebezpečím, které si nejenom na ulicích uvědomuje čím dál víc lidí.
Stal jste se symbolem aroganci moci, symbolem nesplněných slibů, symbolem ignorace hodnot této země. Můžete si udělat tisíce fotek na sociálních sítích s doprovodným komentářem ve stylu familiérního oslovování vašich fanoušků a voličů, můžete se vyfotit s černým vlčákem a postěžovat si jak to zrovna máte těžké, můžete pokračovat ve svém čaulidismu... ale tahle virtuální realita nic nezmění na tom, že se nedokážete postavit jedinému z těch čtvrt milionů lidí demonstrujícím na Letné a s upřímností ve tváři mu do očí říct, že to s touto zemí myslíte dobře. Protože nemyslíte. A ti lidé to ví.
Ve svém boji za silné Česko se zeptejte na Evropské radě svých kolegů z ostatních zemí, jak se dívají na titulní strany světových deníků, kde je hlas nesouhlasu se současnými poměry ztělesněn ve fotky zaplněné letenské pláně. Fotky z největší demonstrace od roku 1989. Určitě se tomu spolu zasmějete, padnou slova o kampani, účelovce a lidech, kteří vám nerozumí. Slova o komplotu, nenávistných médiích a zkorumpovaných neziskovkách. Slova o tom, že se proti vám spiknuly tradiční strany, Evropská komise i auditoři. Přijďte nám pak říct, jak jste v této diskuzi a ve svém boji za silné Česko dopadl.
Osobně mám za to, že ani vás celá tato situace nijak netěší. Nejenom že děláte ostudu sobě, děláte ji i naší zemi. Nejste úspěšný a velký státník, kterého miluje celá společnost, jak byste si určitě přál. Jste oligarcha vlastnící mediální a ekonomické impérium, využívající exekutivní moc k prosazování a ochraně svých zájmů. Nejste tu pro lidi, ale lidé jsou tu pro vás. A tak si vás historie taky zapamatuje. Udělejte službu této zemi a odstupte, než se do ní zapíšete ještě horším způsobem.
Markéta Pekarová Adamová, první místopředsedkyně TOP 09
