Česká republika je nezpochybnitelně hodnotově, kulturně, historicky a ekonomicky ukotvena v Evropské unii. Vážíme si stabilního geopolitického prostoru, který se dokázal vypořádat s řadou krizí, které v minulosti končily válečnými konflikty. Cítíme zodpovědnost za to, že tato hodnota bude i nadále zachována.
Reagujeme na bezprecedentní rizika a změny. Prokázali jsme, že se jako Unie dokážeme semknout a postavit se tváří v tvář napadení Ukrajiny Ruskou federací. Stabilitou EU neotřásl ani tolik diskutovaný BREXIT, který do jisté míry připomněl členům Unie hodnotu členství v EU. Věříme, že společně dokážeme čelit i novým hrozbám, jako jsou hybridní a dezinformační válka či zhoršování životního prostředí a změny klimatu.
Není náhoda, že ve většině členských zemí EU podpora občanů evropskému projektu stoupá. Je nepochybné, že Evropa v současnosti prožívá ve svých dějinách naprosto výjimečné období míru a prosperity.
Starostové a nezávislí (STAN) a TOP 09 a podporující strany a hnutí se plně hlásí k hodnotám demokracie, právního státu, základních práv, myšlenkové otevřenosti, svobody projevu včetně svobody médií, humanistické etiky a zásady rovnosti mužů, žen a příležitostí. Chceme přispět k tomu, aby Česká republika měla ve světě zajištěné důstojné a respektované místo. Jen pevná opora v euro-atlantickém spojenectví zajistí mírovou a svobodnou budoucnost naší země. Chceme nést svůj podíl na zajištění pevnosti tohoto spojenectví a našeho ukotvení v něm.
Někteří naši vrcholní politici bohužel svými slovy nebo činy poškozují obraz naší země v EU. Někdy to může znamenat i snížení či ztrátu vlivu na rozhodování v EU. Chceme, aby naše země byla v Evropě opět vnímána jako důvěryhodný a seriózní partner. Nabízíme občanům volbu pravicového proevropského programu a kandidátů s nezpochybnitelnou odborností.
Základním předpokladem pro zajištění bezpečnosti obyvatel Evropské unie je fungování schengenského prostoru. Poslanci TOP 09 a STAN při svých hlasováních o evropském rozpočtu vždy podpořili navyšování výdajů na zabezpečení vnějších hranic EU, posílení rozpočtu agentur Frontex a EASO, a dále podporují směřování více zdrojů na efektivní zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti EU.
Naši podporu mají i civilní a vojenské mise, které jsou v souladu s mezinárodním právem a které sledují mimo jiné i cíl stabilizovat země, odkud přicházejí uprchlíci. Samozřejmostí je prohloubení spolupráce zemí EU v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti (obchod s lidmi, narkotiky, zneužívání dětí, závažná hospodářská kriminalita, nelegální zaměstnávání cizinců až po moderní otrokářství).
Stojíme na principech právního státu, které poskytují občanům EU i těm, kteří legálně přicházejí do EU, patřičnou ochranu, ale také jasnou povinnost respektovat platné právo a pravidla. Jsme pro silnou společnou politiku zajišťující navracení občanů třetích zemí, kteří nemají právo v Unii pobývat, stejně jako pro poskytování mezinárodní ochrany – azylu či tzv. doplňkové ochrany – těm, kteří jsou ve svých zemích pronásledováni nebo prchají před válečnými konflikty.
Dlouhodobě hovoříme o potřebě evropské obranné strategie a nutnosti rozvíjet společnou bezpečnostní a obrannou politiku EU. Nejednoznačnost přístupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa k závazkům USA v rámci NATO znamená potřebu silnějšího evropského pilíře NATO a převzetí většího dílu odpovědnosti za zajištění vlastní bezpečnosti.
Bezpečnost ale není jen otázka armády či policie. I v oblasti energetické či kybernetické bezpečnosti mohou být velká rizika, kterým musíme umět čelit stejně jako najít efektivnější způsoby boje proti fake news a jiným hybridním hrozbám pro jednotu evropské společnosti.
Bohatství a stabilita naší země jsou neoddělitelně spjaty s prosperitou a stabilitou ostatních zemí Unie. Proto budeme prosazovat jednoznačná pravidla rozpočtové odpovědnosti členských států a taktéž pravidla pro jejich vynucování. Nechceme, aby občané a firmy byly zatěžovány nadměrnou a neodůvodněnou regulací.
Připojení k tzv. fiskálnímu paktu vnímáme jako přihlášení se k principu rozpočtové odpovědnosti a rozpočtově odpovědnému chování jak dovnitř naší země, tak i jako signál vůči našim partnerům v Unii. Změny, které v Unii v této oblasti proběhly, vítáme jako krok správným směrem a budeme požadovat, aby všechny členské země vydaná doporučení náležitě promítaly do svých rozpočtových a hospodářských politik.
Jedním z cílů EU je udržitelný ekonomický růst. Nadměrná regulace ze strany Unie i na národní úrovni včetně tzv. goldplatingu (nadbytečné zpřísňování unijních pravidel) naopak růst podvazují, a proto proti nim budeme bojovat.
Je chybou, že Unie připustila vznik nerovnoprávného a nevýhodného postavení ve vztahu k některým obchodním partnerům, zejména k Číně. Jsme jednoznačně pro rozšiřování obchodních a investičních dohod Unie s dalšími zeměmi, které představují příležitost i pro naše firmy, ale musíme razantněji vyžadovat jejich vyváženost. Jednání s Čínou o takovéto dohodě je pro to vhodná příležitost, kterou nesmíme promarnit.
Podporujeme snahu Unie nastavit pravidla pro novou digitální ekonomiku včetně omezení role oligopolů, zabránění zneužívání postavení dominantních firem či férového zdanění těchto firem v Evropě.
Naši podporu má mnohem důslednější přístup Unie k třetím zemím. Ten současný vykazuje systémové nedostatky v boji proti praní špinavých peněz či finančním a daňovým podvodům. V politice ochrany hospodářské soutěže musí být EU garantem férových podmínek a rozhodně zamezovat mnohdy vynalézavým postupům velkých nadnárodních firem vedoucím k pokřivování či uzavírání trhu, na což obvykle doplácejí malé a střední podniky i spotřebitelé.
Akceptujeme dnešní politický konsensus, že by rozpočet EU neměl významně přesáhnout 1 % HDP členských států. Zásadní je přidaná hodnota, kterou rozpočet vytváří. Ve středobodu našich rozpočtových zájmů stojí zajištění bezpečí pro Evropany a jejich kvality života (prioritu mají prorůstové investiční projekty v oblasti infrastruktury, životního prostředí, vzdělání, výzkumu a inovací) a nesouhlasíme s negativními zásahy do kohezní kapitoly s výjimkou zohlednění dopadů brexitu.
Rostoucí podíl nových účastníků trhu – Fintech – vnímáme jako příležitost pro zvýšení konkurence a lepší služby klientům. Klient by měl mít dostatek informací o produktech a jejich poskytovatelích, proto jsme pro zvýšení transparentnosti finančního sektoru.
Euro považujeme za úspěšný projekt budování společné Evropy a krok, který napomáhá rozvoji společného trhu. Současně věříme, že přijetí eura by pro naši ekonomiku bylo přínosem.
Společnými jmenovateli řady environmentálních problémů a největšími výzvami naší doby jsou změna klimatu, ztráta biodiverzity a znečištění životního prostředí odpady a chemickými polutanty. Evropská příroda a krajina si zasluhují prioritní ochranu a nesmí se stát obětí zemědělských, průmyslových či těžebních zájmů. Je třeba se jasně přihlásit k odpovědnosti za naši planetu a za to, abychom ji našim dětem předali v nezhoršeném stavu. Chceme, aby EU byla světovým lídrem v oblasti nových technologií, které s sebou přinesou ekonomickou efektivitu, šetrnost k životnímu prostředí a nová pracovní místa. A budeme usilovat o to, aby při tom významnou roli hrály i české firmy.
Za správnou cestu ve vývoji společné zemědělské politiky považujeme tzv. greening – „ozelenění“. Je nutné reagovat na stěžejní problémy v podmínkách ČR (povodně, ochrana půdního fondu, podíl plodin na orné půdě) a dbát na dodržování správných osevních postupů, na zavádění větší pestrosti pěstovaných plodin a na zabránění eroze půdy a zlepšování jejích odtokových vlastností.
Voda, vzduch a půda jsou nezastupitelné přírodní zdroje, které musíme chránit a v zacházení s nimi musíme v evropském prostoru vyžadovat stejné standardy. Evropské dotace chceme směřovat především do udržitelných technologií a inovací. Podporujeme novou evropskou odpadovou legislativu s cílem vytvářet cirkulární modely užití výrobků a obalů (oběhová ekonomika).
EU se musí zaměřit díky svému mezinárodními vlivu na zpřísnění pravidel pro námořní dopravu a jí produkované znečištění. U letecké dopravy i s ohledem na její podíl na znečišťování ovzduší je nutné posílit vědecký výzkum technologických inovací a jednoznačně zvýhodnit transevropské dopravní koridory vč. stavby nových vysokorychlostních železnic před leteckou dopravou (např. cesta rychlovlakem cca 3,5 h je konkurenceschopná k letu 1,5 h).
Základním předpokladem úspěšného rozvoje vysokého školství a vědeckého výzkumu je mezinárodní spolupráce. Svobodný pohyb znalostí ani mobilita vědeckých pracovníků stále nejsou samozřejmostí. Budeme hledat cesty k prohloubení studijní mobility a k propojení národních vzdělávacích systémů, například formou co nejširšího uznávání studijních výsledků dosažených v rámci programu Erasmus+ a dalšího rozvoje evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA) založeného na srovnatelnosti a vzájemném uznávání akademické kvalifikace podle boloňského systému (bakalář, magistr, doktor).
Plně podporujeme tzv. Evropskou strategii pro mládež, u níž je však nutné vyhodnotit konkrétní cíle strategie, transparentnost financování a návaznost na existující (dotační) programy. Vztah mladé generace k EU považujeme za určující pro budoucnost společné Evropy a evropského projektu. Každý evropský středoškolák by měl mít právo (nikoli povinnost) prožít určitý čas na škole v jiném členském státě. Pokud jde o vysokoškolskou úroveň vzdělání, hlásíme se k myšlence, aby se součástí každého vysokoškolského studia stal jednosemestrální pobyt v zahraničí.
Podpoříme zavádění chytrých řešení na úrovni obcí, měst, regionů i států, která přinesou zkvalitnění služeb občanům. Budeme prosazovat inovativní řešení v sociální oblasti, jako jsou sdílená péče o děti a seniory v domácnostech, komunitní poskytování služeb, sociální podniky atd. Navážeme na dosud učiněné kroky ve vytváření jednotného digitálního trhu a podpoříme další opatření vedoucí k odstranění zeměpisného blokování v souvislosti s dostupností služeb online při pohybu uvnitř EU.
Jsme pro Evropu dodržující princip subsidiarity (tedy řešení problémů tam, kde to jde nejefektivněji, často na úrovni měst, obcí, krajů, regionů, jindy na úrovni států či Unie jako celku) a pro Evropu solidární, která pomáhá například chudším regionům se zvýšením kvality života jejich obyvatel.
Systém čerpání dotací musí být transparentní a předvídatelný pro potenciální žadatele a čerpání prostředků EU musí být rovnoměrné v průběhu celého programového období s cílem stabilizovat, nikoliv křivit trh a ekonomický cyklus. Je nutné vytvořit objektivní a jednotný systém výběru projektů. Podpořili jsme již při přijímání nové legislativy zásadní redukci administrativy při čerpání eurofondů a jejich flexibilitu. Jsme přesvědčeni, že rozpočtová podpora méně výkonných oblastí pomáhá stimulovat jejich rozvoj a přibližování k rozvinutějším regionům EU, což je zájmem celé Unie.
Princip transparentnosti v čerpání dotací musí zahrnovat i důsledné uplatňování zákazu střetu zájmů, který má sloužit k ochraně finančních zájmů EU a řádnému čerpání zajišťujícímu, že se evropské zdroje, které jsou přirozeně omezené, dostanou skutečně k těm, jimž jsou určeny.
Cílem podpory EU by vedle veřejného sektoru měly být zejména regiony, obce a města, dále pak mikropodniky, malé a střední podniky a neziskový sektor. Podpora větších firem musím být vyhrazena jen na výjimečné projekty veřejného zájmu v oblasti ekologie a vědy a výzkumu.
V zájmu účinného propojení dotačně štědré společné zemědělské politiky s politikou ochrany životního prostředí jsme pro postupné zastropování přímých zemědělských plateb tak, aby nepřispívaly ke zvyšování ekonomické síly velkopodnikatelů a zemědělsko-industriálních skupin a k přímému či nepřímému vytlačování drobných zemědělců a rodinných zemědělských farem z trhu. V této souvislosti požadujeme, aby vyplácení přímých plateb bylo podmíněno transparentními a účinnými kroky příjemců ve vztahu k řádné péči o půdu a krajinu, a jejich neplnění pak znamenalo krácení dotací pro příjemce.
S podporou kvality zemědělské produkce úzce souvisí i ochrana tradičních regionálních výrobků, jejichž složení obsahuje i místní a specifické suroviny, ochrana spotřebitele včetně potírání praxe dvojí kvality potravin i ostatních výrobků, bezpečnost potravin, kterou chceme dále posilovat bez vytváření zbytečné zátěže pro podnikání v EU. Budeme také zkoumat možnosti důraznějšího zakročení proti stále vynalézavějším praktikám tzv. šmejdů.
V prosazování ochrany lidských práv musíme být zásadoví, a to i s ohledem na naši vlastní historickou zkušenost. Projevujme solidaritu s těmi, kteří žijí v chudobě nebo pod jhem autoritářských a totalitních režimů. Naše pomoc s obhajobou lidských práv nám v důsledku zajistí naše nejbližší spojence. Budeme prosazovat podporu nevládních neziskových organizací i jednotlivých aktivistů, kteří jsou v opozici vůči autoritářským a totalitním režimům. Z prosazování ochrany lidských práv ve všech částech světa nebudeme slevovat ani v zájmu získání ekonomických výhod, které by mlčení o porušování lidských práv mohlo někdy přinášet. Hodláme podpořit opatření proti diskriminaci na základě věku, etnického či sociálního původu, náboženství, sexuální orientace a genderové identity. Požadujeme celoevropskou právní úpravu v oblasti ochrany osob odhalujících informace ve veřejném zájmu (tzv. whistleblowerů). Odmítáme rovněž automatické generování dat za účelem rozdělení lidí do rizikových skupin.
Jednoznačně podporujeme silnější zajištění vnější evropské hranice, například posílením kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže tak, aby mohla efektivněji potlačovat pašeráky a obchodníky s lidmi. Zajištění bezpečnosti obyvatel EU a nalezení společného řešení v oblasti migrace je základním předpokladem dalšího úspěšného fungování schengenského prostoru.
Jsme pro odpovědnou a účinnou politiku ochrany klimatu, tedy pro nastavení přísných emisních limitů látek znečišťujících ovzduší i těch přispívajících k nebezpečnému oteplování planety. Víme, že tento problém Evropa nevyřeší sama, budeme proto podporovat a spoluutvářet světovou koalici pro boj s tímto nebezpečím. Vidíme v ní současně příležitost k rozvoji nízkoemisních a bezemisních technologií, a tedy k adaptaci průmyslu na vyšší nároky v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí. Věříme, že není nutné stavět ochranu životního prostředí a průmysl proti sobě.
Snižování emisí vypouštěných do ovzduší vnímáme jako další ze základních priorit, které je třeba řešit na úrovni EU. Toho chceme dosáhnout zejména cestou podpory nízkoemisních a bezemisních technologií. Chceme na evropské úrovni prosazovat dodržování Pařížské klimatické dohody, která vstoupila v platnost v listopadu 2016 a ratifikovalo ji více než 180 zemí světa. Představuje zatím jediné mezinárodně dojednané závazky velké většiny států v oblasti ochrany klimatu. Evropská komise ve svém návrhu víceletého finančního rámce (dlouholetý unijní rozpočet) počítá s navýšením prostředků na ochranu klimatu a životního prostředí.
Jsme pro pokračování protiruských sankcí EU a pro jejich zpřísnění po vzoru USA. Domníváme se, že sankce jsou adekvátní odpovědí na bezprecedentní porušení mezinárodního práva ze strany Ruska anexí Krymu a vojenskou i politickou intervencí na východě Ukrajiny. Putinovské Rusko rozumí jedině síle a EU, která disponuje nezanedbatelnou obchodní a finanční silou, nesmí váhat tuto sílu použít.
Jsme zastánci silné strategie EU v boji proti dezinformačním kampaním, ať už přichází odkudkoliv. V nedávné minulosti jsme byli svědky dezinformačních kampaní Ruska a tzv. Islámského státu a přibývá náznaků, že tohoto nástroje využívá i Čína. Strategie EU musí zahrnovat vybudování silných technických a analytických kapacit schopných dezinformační kampaň rozpoznat v jejím zárodku a neutralizovat ji za použití informačních a technických prostředků. Tyto kapacity EU by měly vhodně doplňovat existující kapacity členských států a plnit vůči nim koordinační roli. K dosažení účinnosti boje proti dezinformačním kampaním je také důležité nastavit pravidla úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami členských států.
Naším hlavním cílem v oblasti kvality potravin je dosáhnout zpřesnění a posílení kontrolních mechanismů založených na celoevropské databázi o nebezpečných výrobcích a potravinách. Dále se pak chceme věnovat problematice potravin klamavě označovaných jako potraviny pocházející ze zvířat chovaných ve venkovních podmínkách, zatímco ve skutečnosti pocházejí z průmyslových velkochovů. Rovněž je pro nás nepřijatelná dvojí kvalita potravin, která navíc porušuje už současné evropské právo, bohužel nedostatečně vymáhané. Budeme proto požadovat jeho zpřesnění a důsledné vymáhání. Dále budeme prosazovat širší ochranu spotřebitelů na online trhu.
V rámci celoevropského boje proti korupci je třeba nastavit lepší ochranu veřejných financí před korupčními vlivy. Za tímto účelem proto podporujeme vytvoření finanční zpravodajské jednotky v rámci evropské policejní agentury Europol a prohloubení spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními finančními a policejními orgány členských států.
Řada států stále využívá různých výjimek k ochraně svého trhu a také unijní právo je nedostatečné například v odvětví energetiky, služeb či digitálního trhu. Cílem jednotného digitálního trhu je zajistit lepší přístup k digitálním službám a produktům pro podniky a spotřebitele v celé EU. Proto je nutné pokračovat ve snaze o zajištění rovného přístupu k digitálním službám v EU. Postupné kroky už EU dělá v posledních letech, ať jde o zrušení roamingu nebo jiných překážek. V oblasti jednotného digitálního trhu začalo například loni platit nařízení o zákazu zeměpisného blokování, které se zaměřuje na neodůvodněné praktiky při online prodeji.
Energetická politika navenek by měla být založena na diverzifikaci zdrojů a dodávek energie, a tedy energetické nezávislosti EU tak, aby EU nebyla v případě krize vydíratelná jedním dominantním dodavatelem energie. Podporujeme proto budování kapacit na dovoz a zpracování zkapalnělého plynu tak, aby byl konkurenceschopný s tradičními dodávkami ropy a zemního plynu často pocházejícími z oblastí s nestabilními nebo nepřátelskými režimy. Energetická politika dovnitř by měla být ve znamení fungujícího trhu s elektřinou a plynem, který bude v konečném důsledku znamenat nižší ceny pro koncového spotřebitele, podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie a v případě, že se tak stát rozhodne, i respektovat bezpečnou výrobu energie z jádra.
Zemědělství má plnit své dvě tradiční role – produkci potravin a péči o krajinu. Prosazujeme, aby energetická produkce neohrožovala tyto dva hlavní cíle evropské zemědělské politiky, aby nebyly narušovány produkcí obnovitelných zdrojů první generace s nízkou udržitelností. Naším cílem je zejména to, aby se těžištěm společné zemědělské politiky EU stala především péče o krajinu, půdu a zadržování vody v krajině. Podpoříme agrotechnické postupy, které zabrání další erozi a snižování kvality půd, a také budeme usilovat o to, aby se navracela část organické složky do půdy a zabránilo se tak další degradaci. Pozornost chceme věnovat také vyšší ochraně zvířat v EU, ať už těch hospodářských, nebo domácích mazlíčků. Chtěli bychom také podpořit místní zemědělce v produkci kvalitních potravin, a omezit tak dopady dovozu potravin na životní prostředí. Podporujeme postupné zastropování plateb zemědělcům s přiměřenou délkou přechodného období pro adaptaci s cílem nasměrovat přímé platby těm, kteří na venkově skutečně žijí a hospodaří a svou prací přispívají k jeho trvale udržitelnému rozvoji. Aby se stal venkov životaschopnou alternativou života ve městech, musí se mít možnost opřít o rozvinutou dopravu, vysokorychlostní internet a dostupné veřejné služby.
Jsme pro silnou EU tam, kde její činnost přináší přidanou hodnotu v porovnání s činností členských států včetně silného institucionálního zázemí, které je nezbytné pro zajištění efektivního rozhodovaní. Jsme pro posílení pravomocí EU v oblastech, kde pravomoci státu naráží na své limity. Příkladem je boj proti daňovým únikům a obcházení daňové povinnosti a společná zahraniční a bezpečnostní politika, kde je EU na rozdíl od ekonomiky a obchodu na světové scéně stále trpaslíkem, a nemůže tedy dostatečně účinně prosazovat své zájmy. V některých případech každodenního života (některé aspekty společné zemědělské politiky, potravinové legislativy či legislativy týkající se podmínek na pracovišti a sladění rodinného a pracovního života) by EU naopak mohla přenechat rozhodování státům, regionům či obcím, tedy úrovním, které mají k občanům, a tedy jejich každodennímu životu, blíže. Obecně jsme zastánci principu, že EU by měla dělat někde více, někde méně, ale lépe.
Zásadní výzvu nového volebního období pro nás představuje pokračování v práci na odstraňování přetrvávajících nedostatků evropské integrace, jako jsou překážky vnitřního trhu a výjimky, které neodůvodněně zvýhodňují či naopak poškozují ekonomické subjekty. Naše společná a silná podpora myšlenky evropské integrace neznamená, že se na EU díváme „růžovými brýlemi“. K EU přistupujeme tak, že je to i náš projekt, za který cítíme spoluodpovědnost a k němuž se hrdě a otevřeně hlásíme. Současně vnímáme jeho křehkost a zranitelnost proti vnitřním a vnějším hrozbám. Ke zvýšení odolnosti EU vůči těmto hrozbám i jako adaptace na nové politické a ekonomické podmínky by měla sloužit reforma EU, kterou podporujeme a v níž spatřujeme i příležitost, jak učinit EU atraktivnější a důvěryhodnější pro občany. EU však nesmí slevit ze svých nároků na dodržování základních hodnot EU, včetně principů právního státu a její činnost se musí vždy opírat o pravomoci dané zakládacími smlouvami a princip subsidiarity. Budeme trvat na tom, aby každý proces vedoucí ke vzniku nové regulace byl plně transparentní a aby mu předcházelo důsledné a komplexní posouzení vlivu na životní prostředí, férové tržní prostředí a práva a svobody jednotlivce.
Za účelem ochrany demokratického procesu a transparentního rozhodování požadujeme zveřejňování vlivu zájmových skupin a lobbistů na politická rozhodnutí a stanovení sankcí pro ty, kdo porušují tato pravidla transparentnosti. Chceme, aby činnost unijních orgánů i české vlády jednající jménem státu podléhala maximální demokratické kontrole. Podpoříme proto aktivnější roli příslušných výborů pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, a tím i důslednější kontrolu tvorby evropských norem v našem Parlamentu. Zájmy ČR jsou zastupovány v Evropském parlamentu, Evropské komisi, Radě i Evropské radě, a budeme proto hledat vhodné způsoby komunikace a koordinace mezi českými zástupci v těchto institucích tak, aby prosazování českých zájmů bylo co nejúčinnější a bylo co nejlépe zasazeno do kontextu zájmů evropských.
Budeme prosazovat přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťujícímu možnost účasti ČR na summitech eurozóny. Vlastní vstup do eurozóny chceme načasovat na okamžik, kdy na něj budou náš stát i veřejnost po všech stránkách připraveni. Chceme proto veřejnost přesvědčit o výhodnosti přechodu na euro zejména z hlediska struktury naší ekonomiky navázané na eurozónu a z hlediska omezení transakčních nákladů, které jsou nevýhodné zejména pro exportně orientované firmy, ale také pro všechny, kteří cestují pracovně nebo tráví dovolenou v zahraničí. Přechodem na euro, který je po technické stránce přepočtem cen, úspor, dluhů či mezd určeným zafixovaným kurzem, se vytvoří předpoklady pro to, aby naše ekonomika více prosperovala a životní úroveň postupně vzrostla.
Podporujeme proces rozšiřování EU o další evropské země za předpokladu splnění všech předvstupních podmínek, tak jako jsme je museli splnit i my před naším vstupem v roce 2004. Zejména je naším střednědobým strategickým cílem rozšíření EU o státy západního Balkánu, které by vedlo i ke stabilizaci tohoto regionu důležitého z hlediska evropské bezpečnosti i umožňujícího efektivní kontrolu v případě budoucího opakování migrační krize. Znepokojuje nás nedemokratický vývoj v Turecku, který bohužel vzdaluje Turecko od EU.
V posledních letech se úroveň nezaměstnanosti dostává na historické minimum a podniky marně hledají pracovníky. Více flexibilních a částečných úvazků by mělo v této situaci pomoci. Naše členství v EU má pozitivní vliv na investice zahraničních firem a tím pádem i na vytváření nových pracovních míst. Je třeba přispívat k vytváření pracovních příležitostí i na venkově, a to ve všech oblastech. Venkov se však musí mít možnost opřít o rozvinutou dopravní infrastrukturu, dostupnost vysokorychlostního internetu a veřejných služeb, na něž musí být zaměřeny i evropské fondy. Snížení nezaměstnanosti napomůže další investice do programů podpory mobility studentů a pracujících ve formě například stáží a praxe ve firmách. To je spjato rovněž s nutností motivovat podniky a firmy, aby nabízely studentům a absolventům stáže a pracovní místa, což by měla zajistit správně nastavená a fungující Evropská strategie pro mládež.
Evropská unie musí poskytovat dostatečnou ochranu proti nekalé soutěži ze zemí mimo EU, jako je dumping, vývozní podpory atd. V těchto zemích totiž velmi často platí nesrovnatelně nižší standardy sociální ochrany, ochrany zaměstnanců a ochrany životního prostředí, a proto mohou výrobky dovážené do EU nabízet za výrazně nižší cenu. Stejně tak považujeme za porušování férové hospodářské soutěže, když nenárokové dotace směřují do velkých podniků a holdingů namísto do malých a středních podniků. Netransparentní kritéria pro přidělování podpory nahrávají silným hráčům a vytváří prostor pro korupci.
Evropská unie by měla aktivněji vystupovat proti daňovým podvodům a obcházení daňové povinnosti. Součástí tohoto přístupu musí být i boj proti daňovým rájům. Podpoříme přijetí evropské legislativy zajišťující spravedlivé zdanění nadnárodních korporací podle místa, v němž byl vytvořen zisk, i přísnější legislativu proti praní špinavých peněz. Podle odhadů se každý rok ztrácí v EU jeden bilion eur kvůli daňovým podvodům a únikům. V daňových rájích pak podle dostupných údajů sídlí na 12 000 českých firem.
Evropské prostředky musí podpořit digitalizaci včetně digitalizace katalogů a dokumentů ve veřejných knihovnách, což naplňuje zásadu přístupu ke kulturním statkům. Výstavba celoevropské digitální infrastruktury a chytrých sítí a rozvoj vysokorychlostního internetu coby dálnice 21. století, kde Česká republika bohužel v současnosti selhává, má pro nás zásadní prioritu. Podpoříme celoevropskou elektronizaci veřejné správy (e-government). Digitalizace přináší nová revoluční řešení napomáhající zajištění kvalitních služeb ve městech i na venkově, zejména v oblastech zdravotnictví, maloobchodu, dopravy, školství, energetiky nebo odpadového hospodářství. Je také nositelem inovací a výrazným prostředkem pro podporu podnikání, včetně malého a středního podnikání na venkově.
Podpora EU směrem k multimodální dopravě za účelem snížení emisní, a tedy zátěže pro životní prostředí, fakticky znamená přesun významné části objemu osobní i nákladní dopravy ze silnic na železnice. Je třeba rovněž usilovat o zvýšení podílu čisté elektrické energie v dopravě, jelikož dopravu v současné době tvoří z 97 % ropná paliva a jejich náhražky. Významným cílem rozvoje železniční, silniční i vodní transevropské dopravní sítě je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů z dopravy o 60 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Hodláme nadále podporovat z evropských zdrojů elektromobilitu a inteligentní dopravní systémy a řešení. Veřejná doprava musí stát ve středobodu evropského zájmu, protože zlepšuje plynulost dopravy a snižuje emise. Veřejná doprava musí být pohodlná, cenově dostupná a časově srovnatelná s cestováním automobilem.
Prioritou řešení migrační krize je pro nás nalezení společného evropského řešení a důsledné dodržování zákonů. Podporujeme proto společnou důslednou ochranu evropských hranic za pomoci Společné pohraniční a pobřežní stráže i Schengenského informačního systému, důsledné navracení těch, kteří nezískají mezinárodní ochranu a pobývají v schengenském prostoru nelegálně, i boj s pašeráky lidí do Evropy. Ztotožňujeme se také s nezbytností finanční a humanitární pomoci evropským zemím, které čelí přílivu migrantů, i zemím původu těchto migrantů podmíněnou spoluprací při přijímání svých občanů navracených z EU. Musíme dostupnými prostředky usilovat o to, aby v zemích, které jsou zdrojem migrace do EU, panovaly důstojné podmínky pro život a aby tedy tamní obyvatelé nebyli motivováni podnikat riskantní nelegální cestu do EU.
Jsme toho názoru, že v EU bychom měli přijímat pouze legální migranty, tj. oprávněné žadatele o azyl a migranty s platným povolením k pobytu, a ostatní migranty, tedy ekonomické migranty bez povolení k pobytu, by měla EU rychle vracet do zemí původu, a vysílat tak jasný signál, že v EU je místo pouze pro legální migraci. Jsme také zastánci řešení příčin migrace v zemích původu, to znamená dobře mířit ekonomickou pomoc tak, aby tamní obyvatelé neměli důvod prchat před chudobou a podstupovat riskantní cestu migrace do EU často za pomoci převaděčů a překupníků.
Naším heslem v této oblasti je „někde méně, někde více, a případně lépe“. EU by měla mít odvahu přijmout i novou regulaci, pokud je to odůvodněné, a stejně tak i zrušit regulaci, která se ukázala jako nadbytečná. Chceme se soustředit na odbourávání přetrvávajících překážek vnitřního trhu a na transparentnost v rozhodovacích procesech. Přípravě návrhů legislativních norem by měly předcházet podrobné dopadové studie. Požadujeme monitorování a zveřejňování vlivu zájmových skupin a lobbistů s cílem ochránit demokratičnost a transparentnost rozhodovacího procesu v EU. Měly by být stanoveny sankce pro ty, kteří porušují tato pravidla transparentnosti, a také by mělo dojít ke koordinaci národních protikorupčních politik na unijní úrovni.
Unijní procesy by měly být nastaveny tak, aby jim občané důvěřovali a mohli se s nimi ztotožnit. Chceme se zasadit o to, aby se lidé mohli výrazněji podílet na legislativním procesu v EU i tehdy, pokud zrovna žijí v jiné zemi než v zemi původu. Jednou z forem takové účasti je využití institutu tzv. Evropské občanské iniciativy. Ačkoliv je pravdou, že přibližně 80 % české legislativy vychází z evropských směrnic a nařízení, mechanická kritika evropské legislativy při nespokojenosti s dopadem legislativy na život občanů a firem často není na místě, protože mnohdy si za nadměrnou regulaci můžeme sami vlivem zejména úřednické horlivosti při přebírání evropské legislativy do vnitrostátního práva (tzv. goldplating).
ČR má kromě toho výrazné možnosti, jak podobu evropské legislativy ovlivnit. Máme své zástupce v Evropské komisi, Evropském parlamentu i Radě, a ti všichni se legislativního procesu přímo účastní. Důležité je, aby české stanovisko zaznívalo v co nejdřívějším momentu, kdy je toho možné více ovlivnit, a abychom pro svůj záměr dokázali získat dostatek spojenců. Uděláme vše pro to, aby ČR byla silným hráčem na půdě EU aktivně prosazujícím své zájmy ve spolupráci s ostatními členskými státy EU, nikoliv na jejich úkor. Naši kandidáti jsou díky své odborné i osobnostní kompetenci připraveni k dosažení tohoto cíle svým dílem přispět.
Program pro volby do Evropského parlamentu 2019.pdf (393 kB)
