Nebojme se, jděme do budoucnosti s úsměvem

Vážení přátelé a milé přítelkyně,

je to opravdu zvláštní okamžik, když člověk končí předsednictví, ale musím říci, že první, co cítím, je ohromný dík vám všem, poněvadž my jsme spolu několik let prožili a přiznávám, že mi bylo vždycky mezi vámi dobře. A musím také uznat něco, jak jsem v politice v různých zemích tam či onde se činím, že málokdy jsem viděl tak velkou loajalitu jako v naší straně. Zažili jsme dobré doby, velká vítězství na začátek, zažili jsme tuhé boje, když jsme byli ve vládě, zažili jsme pokles preferencí. Jsem přesvědčen o tom, že teď nastává čas, kdy naše strana bude žádaná z velmi prostého důvodu. V kritických dobách voliči chtějí stranu, která má jasný profil, která neváhá, nýbrž stojí na svých zásadách a nabízí jasná řešení, i když někdy vyžaduje - a za to jsem obzvláště vděčný našim voličům a straníkům - ano, přiznává, pro mnohé nepříjemnou politiku šetření, kdy jsme byli ve vládě.

My jsme strana, která se nebojí a nebude bát někdy dělat i kroky, které se příčí veřejnému mínění, které se příčí pochopitelné chuti si život užívat, když to považují za nutné pro naši zemi. A zajisté, teď nastane zase čas velkých výzev. Musíme si uvědomit, že ta doba 25 let po roce 1990 bylo zlaté období v našem životě, ale jako všechna zlatá období také končí. A teď nastanou drsnější časy jak pro Evropu, tak pro Českou republiku a zajisté také pro naši stranu. Nejdůležitější a když pozoruji reakce některých jiných strana některých politiků o nás, nejdůležitější je nebát se. Prezident Masaryk měl pravdu, když řekl nebát se a nekrást. Teď vidím - o kradení už ani nemluvme, o tom se mluvilo příliš - že se taky bojíme, že spousta politiků tady káže strach a nenávist, která je vždy se strachem spojena. Nebojme se a milujme lidi, to je jediná správná politika v duchu naší strany.

Nebát se a milovat svého bližního. Zní to trochu pateticky, vím, ale ujišťuji vás, že to je jediný správný recept, jediná opravdu důležitá rada pro naši politiku. Jdeme odvážně do toho, jak jsme řekli, s úsměvem. Život je krásný, tato země je překrásná a stojí za to pro ni bojovat. I když je to někdy úmorné. A vím, že ještě budeme mít tuhé časy před námi, ale jsem přesvědčen, že voliči ocení stranu, která stojí pevně ve svých kramflecích, o které je známo, že neuhýbá od svých zásad, že vždycky bude bojovat za svobodu, za právní stát, neboť ty jsou i pro tržní hospodářství předpokladem svobody občanů, mimo to také blahobytu. Ale to je vedlejší, nejdůležitější je, aby zde bylo právo, svoboda a demokracie, abychom si to uvědomili.

Teď, jak žijeme už přes čtvrt století zase ve svobodě, tak to někdy zapomínáme. Zapomínáme, co to znamená být nesvobodní, zapomínáme, co znamená být nepřetržitě závislý na cizích rozhodnutích. Prosím, uvědomme si to a řekněme si, že do toho boje půjdeme. Ano, je to výzva před námi. A je také samozřejmě každá generace, dámy a pánové, měla nějakou velkou výzvu, že se prokázalo, jaká je její morální základna. U našich dědů to byl nacismus, u našich otců to byla komunistická vláda a my máme teď nekrvavou výzvu, totiž příliv uprchlíků a migrantů k nám.

Já bych velice prosil vás o jednu věc - uvědomme si, že každý z nás může být uprchlíkem, mnozí z našich krajanů, i já, nějaký čas byl sám uprchlík. Každý se do té pozice může dostat. Pak je vděčný, když hostitelská země, jak se nám Čechům po roce 1938 stalo, po roce 1948 a po roce 1968. Ano, buďme také my přátelští a vlídní. To je opravdu otázka, na které se ukáže, jaký je náš charakter. To neznamená, samozřejmě ne, že bychom ztratili opatrnost a nedbali o naši bezpečnost. Ale to je jiná otázka. Uvědomme si, že ti, kteří prchají, prchají před těmi vrahy, prchají před Islámským státem. Že tam či onde může být také agent, dámy a pánové, z našich dějin víme, kde všude může býti agent v naší společnosti.

Tudíž se nedivme, i když mezi 100 000 uprchlíky je tam či onde také agent, ale většina opravdu prchá ve strasti o svůj život, o své rodiny. Já bych nechtěl, abychom nadále měli v Evropě pověst nevděčných, proto bych chtěl při této příležitosti poděkovat mnoha mladým lidem, kteří vyrazili z České republiky do Srbska, Slovinska, Chorvatska, Maďarsko, pracují v uprchlických táborech, pracují tam dobrovolně, bez odměn, jen aby mohli pomáhat. Ti zachraňují čest našeho státu, která je poněkud některými výroky u nás pokálena, řekněme to takto. Ještě jednou opakuji, prosím, to je moje prosba, když odstupuji jako předseda této strany, na vás, zachovejte naše zásady, držte se jich. Lidi neoceňují politiky a stranu, kteří se otáčí jako větrník. Nikoliv. Stůjme při svých zásadách, i když je to někdy nepříjemné.

Nebojme se, jděme do budoucnosti s úsměvem. Když říkám, že se držíme svých zásad, tak to je zajisté konzervativní hledisko. Musíme velmi vnímavě cítit to, co mladé lidi zajímá, jak se mění svět. My jsme měli štěstí v minulých volbách, že mnoho mladých lidí nás volilo, pracovalo dobrovolně nám pomáhalo v kampaních. Nesmíme je zklamat, musíme velmi pečlivě vnímat, co je zajímá. I ti, já už jsem starý dědek, kteří jsou starší mezi námi, poslouchejte lidi. Politická strana se stává strašně lehce uzavřenou společností, kde ztrácíme vnímání toho, co lidi opravdu zajímá, kde je tlačí bota. Prosím, otevřete se, jděte mezi lidi, poslouchejte jak staré, tak i mladé, abychom byli opravdově připraveni do těch voleb příštích a přespříštích.

Stojíme před velkou výzvou a když v ní obstojíme, když dokážeme, že v nejtěžších dobách zůstaneme pevná odhodlaná strana proevropská, strana stojící na zásadách svobody, právního státu a tržního hospodářství, věřím, že i lidi poznají, že to je spolehlivá strana. A to bude do budoucnosti nejdůležitější. Vím, že mezi tím různí populisté, demagogové atd. můžou krátkovobě ovládat jeviště. Ale tyto jevy jsem během svého dlouhého života viděl, vždycky po nějakém čase vymizí. Důvěřujte v naši budoucnost, důvěřujte naší straně a musíme také prokázat, že to, co jsem říkal, taky uvedeme v praxi.

Ještě jednou děkuji vám všem za podporu a za tu nesmírnou důvěru, kterou jste mi dali. Byl to pro mě vlastně jedna z hlavních motivací, že nesmím zklamat. Doufám, že se mi to aspoň jakž takž podařilo. Ještě jednou dík.

Budeme se dále vídat, budeme pracovat v kampaních, kdykoli k vám přijedu. Končí jedna kapitola, nastane nová. Jsem přesvědčen, že to bude opravdu obnovení strany, nový duch a čerstvé myšlenky. Děkuji mnohokrát.