30.6.2011 Sedmička strana 2 Téma Sedmičky Jan Filgas
Osmdesát metrů dlouhé výrobní haly čtrnácté budovy zlínského továrního areálu jsou neutěšeně prázdné. I na schodišti je cítit stavební prach, který zde zůstal po navrtávání několika průzkumných sond.
Už brzy se ale čtrnáctá i sousední patnáctá budova promění v Krajské kulturní a vzdělávací centrum.
„Obě budovy jsou v první linii průmyslového areálu. Zlín stojí před výzvou vrátit do něj život a já věřím, že se to zdárně podaří,“ uvedl primátor Zlína Miroslav Adámek.
Kultura a knihy V centru najde své místo Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Do vedlejší „patnáctky“ budou chodit lidé pro knížky, protože v ní bude Krajská knihovna Františka Bartoše. „Tyto instituce dosud sídlí většinou v pronajatých objektech s nedostatečnými a nevyhovujícími prostory. Centrum vyřeší hned několik velkých problémů najednou,“ poznamenal mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
Novou podobu centra připravil architekt Juraj Sonlajtner ze společnosti A. D. N. S. Production. „Zadání nebylo snadné. Stavby samy o sobě jsou velkolepé. Jsou to krásné budovy, do kterých jsme nechtěli vnášet žádné novotvary. Snažili jsme se o nenásilné propojení, protože do dvou budov jsme museli dostat tři instituce. Lidé by měli mít i po přestavbě pocit, že se pohybují v dřívějších továrních budovách. Ty budovy jsou krásné, je škoda jim nějakými razantními změnami ubližovat,“ uvedl Juraj Sonlajtner.
Kromě něj se na přeměně budov podílí také architekt Petr Všetečka, který v minulosti dohlížel na opravu Baťova mrakodrapu. „V první etáži 14. budovy bude vstupní hala, ve druhé pak výstavní plochy galerie „Zlínský prostor“. Třetí etáž bude patřit stálé expozici muzea, čtvrtá studovnám a badatelnám, v páté budou kanceláře. V patnácté budově budou kromě vstupní haly dvě patra s knihovními fondy a také patro pro administrativu. Mohou se stát podobně jako opravený mrakodrap symbolem přeměny této části města, která dosud spíše chátrala,“ popsal budoucnost místa Petr Všetečka.
Čtrnáctá a patnáctá budova nepatří v továrním areálu k těm nejstarším, drží však primát, protože byly prvními, u kterých architekti ustoupili od zavedených baťovských rozměrů.
Architekt Voženílek projektoval nové pětietážové tovární haly tak, aby co nejvíce vyhovovaly požadavkům obuvnické výroby. Zásadní proměnu čeká prostor mezi budovami. Přístavek, který budovy spojuje, dělníci zbourají. „Vznikne tak místo pro veřejné akce, koncerty, promítání, shromáždění, velké venkovní výstavy. Mělo by to být jakési živé srdce kulturního centra. Projekt počítá i s venkovními sítěmi pro holografické promítání,“ řekla hlavní architektka města Zlín Dagmar Nová.
Fasáda a venkovní vzhled budov zůstane v původní podobě, kterou ve čtyřicátých letech navrhl architekt Jiří Voženílek. „Jeho práci by měly respektovat také interiéry. Například ve vstupní hale použijeme původní železnou dlažbu, po které jezdily ve výrobních halách tovární vozíky,“ poznamenal architekt Sonlajtner.
Další projekty Nákladná přestavba dvou budov nebude jedinou „životodárnou injekcí“ do svitovského areálu. Oživení se dočká i prostor u autobusového nádraží. Zmizí proslulé koupaliště Baťák, které je v posledních letech skutečnou ostudou krajského města.
Na jeho místě postaví zlínská univerzita supermoderní laboratorní centrum technologické fakulty za více než půl miliardy korun. „Očekáváme, že peníze získáme během následujících týdnů,“ upřesnil rektor Univerzity T. Bati Petr Sáha.
Změny čekají i další části svitovského areálu. „Je o nich ale ještě předčasné mluvit, protože právě oprava 14. a 15. budovy je základem, od něhož se budou odvíjet další projekty. Máme v ruce nějaké studie, ale ještě je velice předčasné o nich mluvit,“ konstatoval Martin Jarolím, předseda představenstva společnosti Obchodní centrum Zlín, která vlastní část areálu.
Stavební práce na budování nového kulturního srdce Zlína začnou letos v srpnu, na konci příštího by měli dělníci dokončit budovu č. 14. s muzeem a galerií, v pololetí roku 2013 pak „patnáctku“ s knihovnou. Náklady na opravu by neměli přesáhnout miliardu, větší část půjde z evropských fondů.
KDO BYL ARCHITEKT JIŘÍ VOŽENÍLEK * Architekt Jiří Voženílek, který je autorem projektu 14. a 15. budovy továrního areálu patřil k architektonické avantgardě třicátých let minulého století. Do Zlína přišel v roce 1937 a pracoval ve vývojové kanceláři firmy Baťa. V roce 1945 se stal vedoucím návrhového oddělení a poté de facto hlavním architektem města. * Jiří Voženílek uplatnil ve Zlíně především svůj mimořádný urbanistický talent při zpracování Regulačního plánu Velkého Zlína z roku 1947. Podílel se na něm spolu s dalšími zlínskými architekty. * Navrhl také známý Kolektivní dům (1947-1951). * Budovy č. 14 a 15 podle jeho návrhu dělníci postavili místo výrobních hal, po kterých při bombardování Zlína v listopadu 1944 zůstaly jen ruiny. Původní budovy Baťovi dělníci postavili ve dvacátých letech minulého století, byly třípatrové a vycházely z modelu inspirovaného americkou zkušeností Tomáše Bati. * Stavba každé z budov přišla koncem čtyřicátých let minulého století na 14 milionů korun. * První prototyp budov stál v Baťovanech-Šimonovanech (dnešní Partizánske) na Slovensku.
Jan Filgas, Zlín Regionální mutace| Sedmička - Zlín
