Před 110 lety zemřel muž, který prosadil zrušení roboty
Zástupci uherskohradišťské TOP 09 spolu s představiteli KRUHu uctili v pondělí na městském hřbitově v Mařaticích památku JUDr. Aloise Pražáka, od jehož úmrtí v neděli uplynulo 110 let.
Tento uherskohradišťský rodák, který si již od studií uvědomoval svůj slovanský původ a především své moravanství, byl v roce 1848 spolu se svým otcem zvolen za královské město Uherské Hradiště poslancem do moravského stavovského sněmu. V červnu 1848 na zasedání moravského zemského sněmu prosadil zrušení roboty. Tak se stalo, že první zemí Rakouského císařství, ve které byla zrušena robota, byla právě Morava. Tím se stal tak známým, že byl zvolen za Moravany do rakouského říšského sněmu, přeloženého v listopadu 1848 do Kroměříže.
Soustavnou politickou a veřejnou činností se stal dokonce členem vlády: nejdříve ministrem bez portfeje, později byl v Taafeho vládě ministrem spravedlnosti. Z titulu své vládní funkce prosazoval zrovnoprávnění češtiny s němčinou v Českých zemích, což se mu povedlo alespoň v justici, kdy v tzv. vnějším styku se vedle němčiny používala taktéž čeština. Z vlády i z aktivní politiky odešel Alois Pražák ve věku dvaasedmdesáti let. I po odchodu do soukromí však prosazoval neúnavně myšlenku ústavních změn ve prospěch autonomního postavení Českých zemí v rakousko-uherské monarchii. V té době byl již povýšen do šlechtického stavu a byl členem panské sněmovny až do své smrti 30. ledna 1901.
Bylo vyhověno jeho přání být pohřben v rodinné hrobce, která je dominantou mařatického hřbitova.
Alois Pražák se přátelil s řadou osobností. Mezi nejznámější patří např. K. H. Borovský, F. Palacký či F. L. Rieger. Podílel se výrazně na společenském životě Brna. Prosazoval myšlenku vybudovat v Brně vlastní české kulturní a společenské středisko. Významně ovlivnil výstavbu Brna, které by bez něho vypadalo asi jinak. Podílel se na budování Okružní třídy po zbourání městských hradeb, nemocnice U svaté Anny a dalších staveb.
Nelze se proto divit, že JUDr. Alois Pražák je čestným občanem Brna, Pardubic a samozřejmě Uherského Hradiště. Zastupitelstvo královského města Uherské Hradiště mu udělilo čestné občanství dne 25. 9. 1890.
Je velkou škodou, že člověk, který byl moravskou protiváhou českého F. L. Riegera, upadl takřka v zapomnění. Obyvatelé našeho města si ho mohli připomenout na přednášce pořádané Muzejním spolkem v Uherském Hradišti ve čtvrtek 3. března.
Mgr. Ing. Miroslav K. Pijáček