Odboráři žádají srovnání platů
Po několikaměsíční odmlce připomněly svou existenci školské odbory. Na tiskové konferenci 15. března oznámily svůj záměr – petiční akci za srovnání platových úrovní středoškolsky kvalifikovaných pedagogů na úroveň jejich vysokoškolských kolegů.
Podle odborářky Evy Soukalové, je rozdíl mezi platy učitelů s vysokoškolským diplomem a středoškoláky s maturitou diskriminační. Jako příklad uvádí učitelku se 27 lety praxe bez titulu, jejíž plat činí 17 500 korun, v kontrastu s vysokoškolským novicem s nástupním platem 20 000 korun. Tento rozdíl je dán novou platovou tabulkou, která platí od ledna letošního roku. Je součástí plánu ministerstva školství, který si klade za cíl přilákat do škol mladé kvalifikované pedagogy. Pro připomenutí, zavedení této tabulky stálo státní kasu 2,1 mld. korun. Mladí učitelé se tak společně se smrtí vyhrožujícími lékaři stali jedni z mála profesních skupin ve veřejném sektoru, kterým bylo v době doznívající ekonomické krize přidáno na platech.
Slovo diskriminace v souvislosti s platem pedagoga s vyšší kvalifikací není na místě. Nabízí se analogie s komunistickou ideou „všem stejně“. Je potřeba připomenout, že hodnota práce je určována trhem práce. Zde jednoznačně platí pravidlo: čím výjimečnější, tím dražší. A právě vzdělání je jeden z velmi důležitých faktorů, který tvoří onu výjimečnost. Jen pár měsíců poté, co jsme si toto po velmi dlouhé době uvědomili, učinili krok správným směrem a zabudovali tuto skutečnost do zákona, přichází odboráři se snahou toto zničit. A to je španě. Zmíněnou diskriminací by naopak bylo deklasování snahy jedince o vyšší kvalifikaci. A přesně to odboráři žádají. Ono by se totiž někde těch pět let věnovaných studiu na vysoké škole mělo projevit.
Být vzdělaný se musí vyplatit. Koneckonců za závěrů NERVu a z konceptu připravované reformy školství jasně vyplývá snaha kvalifikovat masivním způsobem obyvatelstvo na bakalářský stupeň a dosáhnout tímto konkurenční výhody před ostatními státy. Jedinou správnou cestou jak zvýšit platy středoškolsky vzdělaných učitelů je doplnit jejich vzdělání a tímto způsobem se dostat do „lepší“ tabulky.
Navíc v současné situaci si nedokážu představit další zatížení veřejných rozpočtů, pravděpodobně v miliardách korun. Odhad finančního dopadu nemají odbory k dispozici, což samo o sobě ukazuje, že odboráři nad tímto záměrem mnoho času nestrávili.
Milan Baroň
člen krajské expertní komise TOP 09 pro vzdělání vědu, výzkum a kulturu