Náměstek pro oblast územního plánování a životního prostředí Vít Zeman je jediný z vedení města, který zná úřad i jako jeho zaměstnanec. Před deseti lety byl manažerem útvaru hlavního architekta města, dnes se snaží tento odbor na radnici vrátit. Plán pro současné volební období má jasný – změnit monofunkční plánování v Jihlavě ve prospěch estetiky i užitnosti obytných čtvrtí, zvýšit počet zelených ploch a zlepšit úroveň života ve městě podle praktik západních metropolí.
Můžete přiblížit, jak vypadal úřad před patnácti lety a co se od té doby změnilo?
Před patnácti lety například vznikal první územní plán. Lidé z útvaru hlavního architekta jej projektovali sami a pamatuji si, že to byla opravdu náročná práce. V té době se totiž měnila legislativa a my jsme nebyli schopni to dodělat. Nakonec jsme to museli předat externí firmě. Za mého působení na úřadě také vznikaly první projekty geografického informačního systému, tehdy to byla celorepubliková novinka a Jihlava si díky pečlivé práci oddělení IT stále drží v tomto odvětví prim. A jak se od té doby změnila Jihlava? Když jsem v roce 2006 odcházel z úřadu, tak byl v rámci rozvoje města trend všude vytvářet monofunkční zóny – obchodní, průmyslová, relaxační, rezidenční a tak dále. Tenkrát jsme nevěděli, jak bojovat proti všem komerčním i rezidenčním plochám na periferiích i v centru. Tento problém však řešila i ostatní města, nevyjímaje Rakouska, Švýcarska či Nizozemí. Ta se ale od té doby někam posunula, našla řešení, v suburbanizaci či monofunkční zonaci již nepokračují. Města se začala věnovat zahušťování center. Hlavní důraz kladou na veřejná prostranství. Bohužel Jihlava se od té doby moc nepohnula, stále se staví podle starých pravidel. I proto chceme zřídit útvar městského architekta, který bude klást důraz na komplexní řešení všech projektů. Máme co dohánět v řešení našich ulic, parků, ale i celých obytných čtvrtí či jednotlivých budov.
Už máte představu o strategickém směru rozvoje města, budeme se vracet k otázce severu či jihu?
Sever je prolukou mezi rostlým městem a obchvatem. Tam bychom rádi v co největší míře podpořili městskou strukturu a zrealizovali zde kvalitní městské prostředí, tedy obytné čtvrtě s náměstím, se školou, parky, kostelem, s MHD a dobrou prostupností jak do centra, tak do přírody. Další pole rodinných domečků lidové tvořivosti do města už nepatří. S tím souvisí také to, že bychom měli v tomto volebním období připravit
opravdu kvalitní rozvojové plochy pro bydlení, ale neseparovat jeho jednotlivé druhy. Čtvrti by měly být promíchané, život v nich musí být pestrý, musí lidi bavit, aby měli důvod vyjít ven. V rámci projektů bude samozřejmě i zeleň, protože současně nás nejvíc straší problém sucha, které ale není způsobené tím, že tolik neprší, ale tím, že je větší teplo. Na ulicích, uprostřed města, i na náměstí je potřeba zlepšit mikroklima a pokusit se snížit teplotu ve městě. Konkrétně to mohou být různá zastínění – například stromy, a pak opatření, která v krajině udrží vodu, aby se zpomalil její odvod do kanalizace. Metrový pás trávy kolem chodníku je k ničemu, my musíme do města dostat funkční parky, do nich vrátit vodní i hrací prvky.
S tím určitě souvisí i bod programového prohlášení, který zmiňuje vybudování městských sadů…
Městský sad spadá do kategorie daleko komplexnější proměny našeho města. Městský sad, to není jenom pár stromů v zahradě, ale nový přístup Jihlavy – vytvořit město přátelské k dětem. Zdá se to jako prázdná fráze, ale je to celosvětově propagovaný přístup, který mění způsob bydlení, dopravy a trávení volného času dětí, maminek i tatínků. Je to životní styl, který ve městech změnil bezpečnost, ekonomiku, sociální prostředí a kvalitu života. V České republice to aplikuje hlavně Praha 7, kde to přináší již první výsledky.
Máte představu, kde městské sady vytvořit?
Předpoklad je, že jednou budou v každé čtvrti Jihlavy. V tuto chvíli známe čtyři lokality, kde se dá navázat na staré sady. Například nad Starou Plovárnou, kde se může krásně napojit i na vodu. Tam bychom mohli chodit už do roka. Chceme sady ale i v centru města, například v rámci Stříbrného údolí. Bude to investice v řádech statisíců, která změní veřejný prostor a posune život ve městě o několik úrovní výš.
A ještě mám poslední otázku k územnímu plánování – kam zmizela lávka přes Heulos?
Zmizela a hledat ji nebudu!(smích). Já jsem jedním z mála, kterým se ten projekt nelíbil. Nechtěl jsem, aby Heulos, pro mě do té doby údolí duchů, byl ještě více odstřihnut od lidí. S lávkou bychom se od té krásné přírody, kterou máme hned za domem, odstřihli úplně. Musím ale říct, že projekt Stříbrné údolí a celá cesta od Starých Hor do Ráje toto území velice vyzdvihují. Heulos je nyní více atraktivní a lávka by mohla fungovat jako zkratka do města pro lidi z Březinek, kteří by se třeba i kvůli takové procházce rozhodli nechat doma auto.
To souvisí s další oblastí, kterou máte v gesci, a sice životním prostředím. Jak pohlížíte na Jihlavu, město, které nejlépe třídí odpad?
Je to výsledek mravenčí práce odboru životního prostředí a mě to jenom ukazuje, že s trpělivostí člověk daleko dojde. Tím to ale nekončí, až přestane Čína separovaný odpad odbírat, tak nám to tady všechno zbyde. Teď je potřeba lidi naučit odpad vůbec nevytvářet. Rozjíždí se kampaň Jihlava bez odpadu, v rámci které se budeme snažit dostat mezi lidi zkušenosti s předcházením vzniku odpadu. Věřím, že to půjde, když umí třídit, naučí se určitě i základy života bez igelitových pytlíků.
A řešíte i problém se suchem?
Na to klade v současné době odbor životního prostřední hlavní důraz. Souvisí s tím i projekt bytové výstavby a městských sadů, který jsem zmiňoval výše, součástí ale zase bude i ta mravenčí práce. Musí se zanalyzovat množství podzemní vody, počet vrtů a studen, množství vody, kterou odebírá průmyslová zóna, a to jak z řeky, tak z vodovodního řadu. Právě průmyslové zóny je třeba zkontrolovat a zjistit, jaké technologie používají a jak lze negativní dopad na životní prostředí co nejvíce snížit. A pak se o vodu starat, aby se jí v naší krajině co nejvíce udrželo.
A vaše vize do následujících čtyř let?
Mojí vizí je závazek, že dokážeme naše město změnit tak, abychom na ulicích či v parcích potkávali lidičky, a ti se budou usmívat. Budou se znát, budou se zdravit a budou ve městě rádi.
Aneta Hrdličková
Zdroj: Noviny jihlavské radnice (březen 2019)
Michael Kubík, krajský manažer TOP 09 Vysočina
