Příští zasedání zastupitelstva Kraje Vysočina rozhodne o osudu některých středních škol a oborů studia. Optimalizace středních škol je nezbytná, to je zapotřebí říci úvodem. Cílem tohoto nelehkého procesu je dobře fungující regionální školství, které naplní očekávání zaměstnavatelů, žáků a jejich rodičů a také záměry rozvoje regionu.
Cesta vedoucí k tomuto cíli je složitá a pro mnohé školy bude znamenat ztrátu samostatnosti. Neznamená to ale, že půjde o ztrátu oborů a nemělo by to znamenat ani ztrátu kvality.
Zde ale vidím první problém. Kvalita totiž úzce souvisí s nastavenými parametry, v tomto případě s tím, jaké cíle má daná škola v oblasti vzdělávání a výchovy. Pokud dochází k situaci, za které má konkrétní škola více úrovní kvality podle různých vzdělávacích cílů, ale jenom jeden pedagogický sbor, který zajišťuje výuku pro všechny obory, dojde ke srovnání kvality směrem dolů. Nestane se tak okamžitě, ale postupně a bude to vývoj, který je pochopitelný. K tomu může dojít za situace, kdy se sloučí školy, které mají rozdílně nastavenou úroveň kvality. Proto je zapotřebí přistupovat k optimalizaci opatrně a neslučovat za každou cenu školy s natolik různými obory, že by sloučení znamenalo zásadní propad úrovně vzdělání školy.
Druhý problém vidím v tom, že v některých případech se chystá slučování škol, které jsou dostatečně veliké a z ekonomického hlediska soběstačné. Ani o jejich kvalitě není pochyb a spolupracují s jinými školami v těch oblastech, kde je to možné a z ekonomického hlediska efektivní. Ekonomická efektivita slučování bude v tomto případě nulová a kvalita se sníží. Řízení takto sloučeného celku, který zůstane ve svých původních budovách, nebude určitě jednodušší ani ekonomicky efektivnější. Zde uvedu příklad: v Jihlavě se chystá sloučení dvou učilišť a jedné střední školy. Všechny tyto školy jsou finančně i kvalitou výuky soběstačné. Tady by sloučení škol mělo jediný finanční efekt a to ušetření dvou ředitelských platů. Ale kvalitu vzdělání studentů by tento krok znatelně snížil, z důvodů, o kterých jsem psal výše.
Při slučování škol by se nemělo zapomínat na to, čemu se říká lidský rozměr. Zásadní rozhodnutí tohoto druhu se dotkne všech pracovníků slučovaných škol. Proto by se s nimi celý proces měl projednávat a tito lidé by měli být o všem informováni jako první. Podle některých reakcí se tak vždy nedělo.
Vzhledem k populačnímu vývoji v naší zemi se snižování počtu středních škol nevyhneme. Výsledkem by však nemělo být snížení kvality tohoto důležitého článku regionálního školství. Kraj by také měl brát ohledy na potřeby celé republiky a koordinovat potřeby regionálního školství s ostatními kraji tak, aby nedošlo k situaci, že v některých krajích bude více gymnázií a ekonomických škol, ale například na zemědělskou školu budou muset studenti dojíždět třeba přes dva kraje.
Provedení optimalizace tak, jak je nyní Krajem v některých konkrétních případech nastaveno, je krátkozrakou koncepcí a tento záměr na zasedání zastupitelstva Kraje Vysočina nepodpořím.
