Sedlák: Církevní restituce z pohledu občana, aneb proč má být zákon schválen
Připravovaný zákon o vyrovnání s církvemi tzv. Cirkevní restituce je tématem, které se skupina těch neodpovědných populistů chystá využít jako svého bitevníku při podzimní volební kampani bez ohledu na důsledky v budoucnu. Je chybou vlády, církví, dotčených obcí a i reprezentace TOP09, že dodnes jasně nevysvětlila národu, co jsou tzv. Církevní restituce. Toto není jen vrácení majetku, vyplacení odškodného za újmy minulosti úzké skupině, ale hlavně ukončení povinnosti státu zajistit provoz církevních institucí. Naproti tomu nechává oponenty hrát na závistivou notu, na kterou slyší většina národa. Používá lživé argumenty a neváhá zde pro své cíle prolamovat i historické limity až do doby téměř pobělohorské, používat nepravd a překroucených faktů.
Církevní restituce z mého pohledu totiž zajistí:
- již nebudeme platit další činnosti církví a hradit údržbu jejich majetku. Dnes podle platného zákona, přijatého ještě komunistickou samovládou, má stát povinnost hradit platy duchovních a též péči o majetek. Nepřijetí zákona poškodí zájmy naší společnosti a státu zůstane povinnost platit nejenom všechny stávající církve, ale i nové, splňující podmínky, např. muslimy apod.
- Vyplacené odškodné je za majetek, který dnes užívají obce, kraje a další subjekty. Na tomto, nebo v tomto dnes jsou nemocnice, školy, čističky odpadních vod a další veřejně prospěšné stavby. Stát tedy uhradí v čase, který neohrozí další zákonné platby státu - důchody, sociální dávky apod., náhrady za majetek, který již dnes přináší naším občanům prospěch.
- urovnání majetkových poměrů a vydání majetku bude mít kladný dopad na další rozvoj obcí. Neboť dnes jsou obce, které nemohou dále připravovat nové pozemky pro výstavbu. Případ Červené Řečice, dnes zablokované v rozvoji, by měl být pro nás mementem. Majetek chátrá, protože nemá svého vlastníka, stát plní svoji komunistickým zákonem danou povinnost; špatně vzhledem k nedostatku finančních prostředků. Církve, které vydaný majetek převezmou, budou muset začít vytvářet ekonomické podmínky pro jeho obnovu a tím vzniknou i nové zakázky a pracovní místa.
Není tedy z mého pohledu občana České republiky prospěšné majetek nevrátit, zákon nepřijmout. Kolik nás nepřijetí zákona bude stát ročně:
- cca 2 – 2,5mld. Kč na platy duchovních pro stávající a nové církve
- cca 1-2 mld. Kč na údržbu nevydaného majetku
- desítky soudních sporů s náboženskými organizacemi, které se budou dožadovat po státu svého majetku a úhradu škody za nevydaný majetek. Tato částka bude v konečném součtu zajisté podstatně vyšší než stávající navrhovaná kompenzace 59mld. Kč
Proto podporuji přijetí zákona o církevních restitucích