Přímá volba starostů je jedním z prvků otevřené demokracie, po kterém v poslední době volá stále více občanů. Neochota, či rozpaky některých stávajících starostů pramení buď z neznalosti připravovaného návrhu, nebo jejich odporu vůči této demokratické volbě. Poté je však potřeba se ptát: Proč, nebo co jim na tomto vadí? Že by za tím byl jejich čistě osobní záměr, nebo mají strach z přijmutí zodpovědnosti za správu obce? Vždyť již dnes je vlastně tento princip v mnoha malých obcích uplatňován i bez tohoto zákona.
Osobně jsem byl též, bez důkladného seznámení s problematikou přímé volby starostů a osobní debatou nad tímto s Petrem Gazdíkem (hnutí Starostů a nezávislých), jejím odpůrcem. Přitom jsem vycházel z potřeb většího města a neměl znalost potřeb malých obcí. Ty jsou přímo logickým vyústěním správy těchto menších obcí.
Občané zde většinou již dnes volí ze svého středu toho, komu ve správě obce věří. U větších měst a městysů však musí tento způsob volby teprve najít své místo, neboť se zde již promítá i vliv politiky. Navíc události posledních dnů, kdy se naše parlamentní demokracie ocitla v křížku s pučistickým prezidentským režimem, nás musí uvádět do střehu. Mnohde by totiž nejúspěšnější mohl být pouze nejpopulárnější postavičkou v obci bez jakýchkoliv předpokladů pro správu územního celku, možná i řízen úzce zájmovou skupinkou prospěchářů.
Být známý lékař nebo umělec zajisté není vždy nejvhodnější předpoklad být úspěšným starostou s potřebným morálním kreditem.
Přímá volba bude časem pravděpodobně zavedena, ale bude k tomuto potřeba většího zapojení celé společnosti do veřejného dění. Toto je dnes bohužel minimální na rozdíl od vše kritizující většiny, mnohdy podporovanou i bulvarizujícími médii. Bez tohoto zapojení je zde jasné a výstražné nebezpečí, že přímá volba starosty, starostky bude zneužita, degradována zájmovými kruhy podobně, jako se to stalo ve volbě prezidentské, kde zvolený pohrdá demokratickými principy. Ve svém konání se snaží prosadit pučistické, nebo monarchistické prvky s prosazením svých zájmů a uspokojením potřeb svých přátel bez ohledu na to, jaký dopad budou mít na celou společnost. Zvolený starosta bude mít sice podstatně menší pravomoce, ale zaslepení touhou po moci je i tak nebezpečné.
Veřejná správa je již dnes záležitostí všech občanů. Jejich minimální zájem a zapojení do veřejného života, angažovanosti v politických stranách, hnutích a sdruženích však z tohoto dělá mnohdy činnost s prosazováním zájmů několika jedinců. V demokratické společnosti nemůže vládnout každý, ale každý může být volen a volit své zastupitele a tito jsou závislí na důvěře svých voličů.
