V poslední době se často hovoří o různých změnách ve společnosti. Jednou z nich je i změna běžného denního režimu pracujících. Kromě stále častějšího pozdějšího začátku pracovního dne je ještě silnější trend v posouvání času návratu pracujících domů. Reagují na to státní instituce, starající se o výchovu a vzdělání dětí?
Většina mateřských a základních škol se v tomhle snaží dětem a rodičům vycházet vstříc. Mateřské školy bývají otevřeny obvykle do 16 hodiny, některé dokonce i do večerních hodin. Základní školy, především ve větších městech, posouvají začátek vyučování na osmou hodinu, po vyučování nabízejí pro žáky prvního stupně školní družinu, druhého stupně školní kluby a pro všechny rozličnou zájmovou činnost. Ano, jsou i takové, které nedělají nic, ale jedná se spíše o výjimky.
V otázce začátku vyučování jsou školy, většinou ty v menších obcích nuceny řídit se příjezdem autobusů ze spádových obcí a jejich odjezdem po vyučování zpět. Často proto musí výuka začínat již v brzkých ranních hodinách.
Ať tak či tak, vyučování dětem na prvním stupni končí v 11,00 nebo ve 12,00 hodin. Kdo z rodičů je již v tuto dobu doma? Z pracujících snad pouze směnující zaměstnanci, když zrovna nemají ranní. Co však dělají děti po celou dobu, než se rodiče vrátí z práce? Mohou o nich mít rodiče přehled, když jsou v práci? Měla by se o ně postarat škola formou školní družiny a zájmové činnosti? Dle mého názoru zde školy musí být aktivní, nabízet dostatek míst ve školních družinách a zajišťovat pestrou nabídku zájmové činnosti.
Jak k problematice školních družin přistupuje Kraj Vysočina? Kraj Vysočina dle kritérií, které vytvořil Odbor školství, mládeže a tělovýchovy, povoluje navýšení kapacity školních družin pouze do počtu jedné poloviny počtu žáků na prvním stupni. Takovéto kritérium nemá v jiných krajích obdoby. Rodičům tímto říká: „Polovina z vás má smůlu, postarejte se o děti jak chcete.“ Co mají dělat? Přestat pracovat? Platit dětem vyžití v těchto hodinách? Nechat děti sedět u počítače, potloukat se po venku a vymýšlet co by?
Co tím říká školám? Doporučení od pracovníků ze školského odboru Kraje Vysočina zní: „Zvyšte úplatu za školní družinu a budou tam moci chodit všichni.“ Opravdu? Navýšení kapacity kraj přece nepovolí. A dotovat z úplaty nějaký školní klub, který by byl pro ostatní, co se už do družiny nevešli, rozhodně není legální.
Poté, co před dvěma lety kraj omezil povolování a financování asistentů pedagoga (zřízení funkce asistenta povoluje a financuje kraj) učinil další krok ke zhoršení regionálního školství. Omezením kapacit školní družiny si společnost zadělává na závažný sociologický problém, kdy jsou děti několik hodin bez dozoru a v době, než se vrátí rodiče z práce, si mohou často dělat co chtějí. A v této době právě vznikají základy sociálně patologických jevů. Děti často stráví tento čas u počítače a rychle vzniká závislost. Místo aby dítě bylo se svými vrstevníky nebo rodiči a trávilo čas přirozeným způsobem, prosedí několik hodin u počítače, což jak již prokázalo mnoho vědeckých studií, vede k trvalým změnám v mozku, k problémům s pozorností, pamětí, slovní zásobou, sociálními dovednostmi, podporuje vznik obezity a to vše v pozdějších letech zvyšuje náchylnost k alkoholu, kouření, jiným návykovým látkám nebo problémům ve vztazích.
V minulém volebním období do krajských zastupitelstev měla ve své gesci školství RNDr. Marie Kružíková. Ta se neúspěšně snažila řešit finanční problémy školství na Vysočině slučováním středních škol. Narazila však na odpor ředitelů i veřejnosti. Nyní, ač paní Kružíková obhájila ve volbách svůj post, vládnoucí ČSSD raději dala problematický resort školství na starosti charizmatické Ing. Janě Fialové. Na tom, že základní školství finančně doplácí na poloprázdné třídy v mnoha středních školách, se ale nic nezměnilo.
Opravdu hodlá vedení Kraje Vysočina podporovat vznik sociálně-patologických jevů? Tomu já osobně nevěřím. Ale proč byla kritéria nastavena právě takhle, tomu nerozumím.
