Vrána k vráně sedá, aneb komunista si komunistu hledá – takto je možno parafrázovat známé rčení v souvislosti s událostmi, jež hýbou současnou politickou scénou.
Prezidentský akt svévolného jmenování loutkového premiéra a jeho vlády byl dokonán: do křesla ministra financí zasedne Jan Fischer, neúspěšný kandidát na prezidenta republiky, který po fiasku ve volbách hlavy státu vzápětí podpořil prezidenta Zemana, a jehož osobu měly smést dějiny do zapomnění.
Jan Fischer se již ve vládě představil, a to v roce 2009. Zůstaly po něm dluhy a chaotické hospodaření, které musela napravovat následující vláda. Smutnou skutečností je to, že do mínusu se dostal také při své kandidatuře na prezidenta.
Jakým paradoxem tedy je, že mu bude předávána do správy státní kasa, která má již mnoho děr zalátaných, ale je otázkou, kolik nových jich bude Fischer schopný udělat. Zkrátka, připomíná mi to stav, kdy je kozel jmenován vedoucím zahradnictví v době těsně před dozráním zelí.
Možná by se měl pan Ištván podívat na tento jmenovací akt stejným metrem, jako se dívá na trojici bývalých poslanců. Zda toto jmenování též není úplatek, nebo nečestná odměna za podporu.
Pozornost by měl upřít i na fakt, kdo tak rychle uhradí jeho dluhy z kampaně, jež se po celou dobu jen odkládají. Možná to vyřeší nějaké proradné iol-rubly. Určitě se těmto donátorům již rýsuje nějaká odměna, a to nejenom v jižních Čechách.
Osobně však předpokládám, že zde pan Ištván bude mít jiný názor, který bude plně v souladu s názorem paní Benešové a Peciny. Tito jej budou, i jako ostatní navržení, pouze za svůj vydávat, ve skutečnosti to je panovačné přání z hradu.
Pokud by tomu tak nebylo, tak se jistě nechá mladická nerozvážnost poopravit, tak, jak bude pro loutkovodiče a jeho svitu potřeba.
Nerad bych se jednou dočetl o sametovém červenci, kdy se moc v zemi vrátila zástupcům pracujícímu lidu a nastala doba temněrudá se záblesky kladiv a srpů.
Demokracie je neskonalý dar, se kterým se stále učíme žít. Dnes není v Čechách na křižovatce, ale už téměř nad propastí dějin, a měli bychom všichni napnout síly, aby do ní nebyla vržena.
