Představa, že čím je silnice rovnější, tím méně je nebezpečná – to je omyl o kterém nás dnes a denně přesvědčují statistiky silničních nehod.
Stejně tak je mylný předpoklad, že přestavba všech nebezpečných jezů vyřeší případy utonutí vodáků na českých řekách. V obou případech – silnice či řeky – je hlavním důvodem smrtelných nehod nezodpovědné jednání řidiče či vodáka.
Zůstaneme ale na řece. Již pár let jsem Lužnici nejel, tak nevím, jaké číslo je před jezem Pilařem napsáno na ceduli. Bývalo tam myslí něco jako 30 mrtvých kamarádů varuje… a další výstrahy před tímto nebezpečným jezem. Skutečnost, že navzdory takovým upozorněním se najde člověk, který se pokusí jez projet, mě vede k názoru, že pokud se zmíněný turista neutopí na tomto jezu, zemře při jiné podobné „příležitosti“. Neváží si svého života.
Co tedy budeme dělat s nebezpečnými jezy? Jsem přesvědčený, že dostatečnou prevencí je opakované upozornění na řece a také vyšší stupeň informovanosti pro ty, kteří na řeku vyplouvají. Záměrně neříkám informovanosti vodáků. Ti by takovou pitomost, jakou je sjíždění nebezpečného jezu, neměli udělat nikdy. Dnes je ale sjíždění řek pro většinu účastníků něčím jako mejdanem na vodě. S vodáctvím to nemá nic společného, vlastně něco ano – řeku a její nebezpečí.
Jiná situace je při zajištění bezpečnosti na nových jezech. Tam bychom měli investovat peníze, které zajistí možnost bezpečného proplutí.
Závěrem snad jen malé povzdechnutí. Za svůj život neseme odpovědnost především my sami, jez Pilař za nic nemůže.
Ladislav Jirků, poslanec, kandidát na hejtmana
