Jihlava - Miroslav Havlík odchází pracovat do zahraničí, opouští jak záchrannou službu a nemocnici, tak i Zastupitelstvo města Jihlavy.
Po jednadvaceti letech odchází jihlavský lékař a městský zastupitel Miroslav Havlík z Nemocnice Jihlava. Rozhodl se kvůli lepší nabídce v Německu. Havlík před dvěma lety přišel o primariát na jihlavské záchrance. O tom, že na tomto postu končí, se podle něj povídalo ještě před novým výběrovým řízením. Havlík se tak stal řadovým lékařem záchranky. Tento krok byl pro něj ranou pod pás. A nejen pro něj. Lidé proti jeho odchodu z postu primáře začali sepisovat petici. Sympatie veřejnosti k jeho osobě se projevily i při volbách do Zastupitelstva města Jihlavy. Díky velkému množství preferenčních hlasů se až ze 14. místa na kandidátce TOP 09 dostal do zastupitelstva a stal se tím největším skokanem komunálních voleb. Deník se jihlavského lékaře, který je uznáván i v zahraničí, zeptal nejen na jeho plánovaný odchod.
Na prosincovém jihlavském zastupitelstvu padlo, že odcházíte. Kam se chystáte?
Od Nového roku budu působit v Německu.
Bylo to náhlé rozhodnutí?
Ne, už před dvěma lety po ztrátě primariátu jsem říkal, že nabídky na práci přišly nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí a že zvažuji odchod do zahraničí, a tak se i teď stalo.
Co tam budete dělat?
Budu působit na postu lékaře na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Při nemocnici je urgentní příjem, stejně jako v Jihlavě. Působit budu i na záchranné službě.
Těšíte se tam?
Ano, samozřejmě, je to pro mne velká výzva k získání nových zkušeností.
Takže to nebylo tak, že jste si hledal jinou práci, ale nabídky přicházely sami?
Ano, ale nebyla to nabídka, po které bych hned skočil. Byl jsem se podívat v několika nemocnicích a zvítězila tato.
Jaká je tato nemocnice v porovnání s tou jihlavskou? Jsou dál například ve vybavení?
To bych nechtěl srovnávat. Co jsem ale vnímal, tak hlavní rozdíl je v přístupu, hlavně vrcholného managementu. Na prvním místě je spokojený pacient a na druhém spokojený zaměstnanec, což jsem bohužel na záchranné službě takto nevnímal.
A u nás je to naopak?
Asi tak. (úsměv)
Co říkáte na nový Pavilon urgentní a intenzivní péče Nemocnice Jihlava?
Je dobře, že stojí. Krajská nemocnice by takovýto druh příjmu pacienta měla mít. Když jsem měl možnost seznámit se s ostatními nemocnicemi v kraji, musím podotknout, že budovy jsou opravené, vystaveny nové, prostory exkluzivní, ale vládnoucí garnitura by neměla opomenout investovat do lidí, do zaměstnanců. Je potřeba si umět vážit lidí a budovat tým odborníků, který nevznikne ze dne na den, ale zraje jako víno. Já sám si velmi vážím práce všech zdravotníků, jak lékařů, tak i středního zdravotnického personálu v jihlavské nemocnici.
Tím, že odcházíte do zahraničí, tedy podporujete akci lékařů Děkujeme, odcházíme?
Samozřejmě lékařům a ostatním zdravotníkům rozumím a sympatizuji s nimi. Bohužel u nás na záchranné službě nejde říci, já nevyjedu. Kvůli tomu, aby nedošlo k ohrožení zdraví pacientů. Ale podporuji to a myslím, že požadavky jsou adekvátní.
Kdybyste zůstal na postu primáře, odjel byste?
Jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Možná, že by k tomu také došlo.
Jak budete na jihlavskou záchranku vzpomínat?
Mne vychovala jihlavská nemocnice, čili na tu já budu rád vzpomínat ještě hodně dlouho. Myslím si, že mým odchodem ale nic nekončí. S kolegy budu nadále v kontaktu. Myslím si, že jihlavská nemocnice, konkrétně anesteziologicko-resuscitační oddělení, mi dalo výborné medicínské a odborné základy, které jsem měl možnost rozvíjet dál. Jednak na ARO, kde jsem externě pracoval, a také na záchranné službě.
Přesto, před těmi dvěma lety jste přišel o post primáře. Nezanevřel jste proto na jihlavskou záchranku?
Kus svého života jsem nechal na záchranné službě, na to se nedá zapomenout. Nevím, jak bych to řekl, ale teď mě štve, že papírová práce hodně převyšuje tu medicínskou. Myslím si, že je to špatně. Asi to tak ale musí být.
Jak dlouho jste vůbec v jihlavské nemocnici pracoval?
Smlouvu jsem podepsal přesně 22. července 1991.
Co vám v Německu nabídli, že jste na jejich nabídku kývl?
Líbil se mi jejich vstřícný přístup a také jednoznačně nastavená pravidla. Když došlo na otázku mé doby setrvání na tomto pracovišti, pan ředitel mi řekl, že jejich přáním by bylo, abych tam zůstal do důchodu. To mě velice potěšilo. Týdenní pracovní doba je 37,5 hodiny, přes to nejede vlak. Co mě také zaujalo, byla odpověď na moji otázku, jak je hodnocen personál ze strany osobního ohodnocení. Osobní ohodnocení je tam nula, protože všechno je v platu. To se mi líbí. Protože ať máte knoflíky, jaké máte, plat máte stejný. Není to jak u nás, kde je osobní ohodnocení subjektivním pocitem nadřízeného.
Proč si myslíte, že vás oslovili?
Všechno zlé je k něčemu dobré, díky mé kauze...
Jste v zahraničí známý i tím, že jste instruktorem leteckých posádek z celé České republiky?
Nevím, jestli zrovna z tohoto plyne popularita. Plynou z toho ale kontakty na další školitele v rámci nejen Evropské unie, ale v tomto společenství je i Kanada a Amerika. Nechci ale, aby to vypadalo jako nějaké chvástání. (smích) Letecká záchranná služba je pro mne srdeční záležitostí.
Něco k politice. Při volbách do městského zastupitelstva jste dostal hodně preferenčních hlasů a tím se do zastupitelstva dostal, teď zastupitelstvo opouštíte. Nepřijde vám, že tím zradíte voliče?
Není mi to lhostejné. Cítím vůči voličům dluh, mandát byl opravdu silný a potěšil mě. Pevně věřím, že jejich vstřícnost jim budu moci jednou vrátit.
Jak se na ty dva roky v jihlavském zastupitelstvu díváte? Překvapilo vás něco, nebo zklamalo?
Jsme opoziční stranou. Na zastupitelstvu jsem řekl, že jsem neměl sebemenší problém napříč celým politickým spektrem, i když na některé věci jsme měli jako TOP 09 rozdílný názor, to bylo vidět i na hlasování. Myslím si, že celé zastupitelstvo pracuje pozitivně, dynamicky. Všichni se snaží přispět nejenom při schvalování určitých materiálů, ale všiml jsem si, že mnozí zastupitelé naslouchají veřejnosti. Na některé otázky se cíleně ptají a zajímají se o to. Tak by to mělo být. Kontakt mezi veřejností a zastupitelstvem je důležitý.
Kdo vás v zastupitelstvu nahradí?
Bude to inženýr architekt Jiří Vohralík, který se v komunálních volbách umístil za mnou.
Kdybyste se měl znovu rozhodnout, jestli půjdete do politiky, šel byste?
Rozhodně ano.
I když se spekuluje, že vás to zřejmě stálo místo primáře záchranné služby?
Myslím si, že člověk by se neměl stydět za názory, které má. Ne je někde po straně říkat, ale jít s kůží na trh.
Jak se díváte na současnou politickou scénu? Co říkáte krajským volbám?
Je mi smutno na duši...
Vrátíte se někdy do Jihlavy?
To by bylo předčasné, kořeny mám na Vysočině, takže to nevylučuji. Může se stát ledasco.
Autor: Dana Dvořáková, Jihlavský deník
