Komunální politika se nám mění před očima. Dávno tomu je, kdy se rozhodnutí přijímala pouze na radě města nebo na zastupitelstvu s minimálním zájmem občanů. TOP 09 v roce 2010 se ucházela o podporu ve svých prvních volbách s vizí většího zapojení nezávislých kandidátů a občanů při rozhodování o budoucích stavbách, plánech a rozvoji města.
Kritikové tvrdí, že to, čeho dosáhla TOPka díky svým zástupcům na radnici, není dostačující. Ano, nepovedlo se nám všechno podle našich ani vašich představ. Znamená to ale, že máme ve své snaze ustat a všechno dosavadní úsilí shodit ze stolu? Vezměme si třeba
„Pracovní skupinu náměstí“, která je výsledkem vůle, jež na přání občanů částečně upravila již rozjetý projekt. Znamená sice pouze částečné vítězství, ale jistě pokrok! Díky novému přístupu radnice také vznikla iniciativa z řad občanů žádající posílení „hlasu lidu“. Posledním počinem byla podpisová akce proti hazardu ve městě.
Je správné, že občané žádají své místo v procesu rozhodování radnice. Vždyť se o nás rozhoduje na mnoho let dopředu a nelze alibisticky odkazovat na 4letý mandát, jak to dělávají někteří politici. Budoucnost komunální politiky je v otevřenosti, dialogu a zapojování občanů. Jen takto udržíme město útulné pro občany, dostatečně přitažlivé pro mladé a schopné čelit budoucím nástrahám.
Žďár možná čeká velká diskuse ke stavbě spalovny. Pokud se v Jihlavě vysloví proti, pak může být Žďár zvažován jako další vhodné místo. Zastánců je mezi politiky dostatek. Otázkou tedy zůstává, zda ji chtějí občané a také, zda bude nová radnice pokračovat v započatém trendu, komunikace s občany a zeptá se jich, co sami chtějí.
Nyní sice pracuji v Praze na ministerstvu. Jsem spolumajitelem malé žďárské cestovní kanceláře a vlastním byt ve Žďáře. Proto mi není lhostejná budoucnost města a zapojuji se do komunální politiky od roku 2010. Chci se vrátit do Žďáru, pracovat zde a vychovat zde mé děti. Pojďme udělat město, jaké se nám líbí. Takové město, aby se Žďáraci studující a pracující jinde, chtěli pokaždé vracet domů.
