Již několik let probíhá řada vzrušených jednání okolo jaderného úložiště na Vysočině. Okolí obce Rohozná, která leží na okraji chráněné krajinné oblasti Čeřínek, je označováno za jedno z možných míst, na kterém by úložiště jaderného odpadu mohlo vzniknout. Jaká je vlastně dnešní situace?
Prozatím se jaderný odpad (nejen z elektráren, ale také např. z nemocnic) ukládá v Dukovanech v povrchovém meziskladu, jeho kapacita stačí ještě ne více jak 30 let.
Uložení je kvalitně zabezpečeno a v areálu jaderné elektrárny je i dostatečně chráněno.
Další skutečností je, že hlubinné úložiště by se mělo otevírat v roce 2065, tedy až za
52 let.
Proč by jaderné úložiště nemělo být na Vysočině
- poškození životního prostředí, hlavně při budování úložiště, v tomto konkrétním případě poškození chráněné krajinné oblasti
- zhoršení kvality života pro občany zasaženého mikroregionu
- zásah do geologického podloží znamená velké ohrožení režimu podzemních vod v této oblasti. Voda je zde nejen velmi kvalitní, ale také její zde velké množství.
Zde se dostáváme k zásadnímu argumentu proti hlubinnému úložišti na tomto místě. Pitná voda je naším bohatstvím nejen obrazně, ale i doslova. Cena pitné vody každoročně stoupá, jen za posledních 20 let se zvýšila asi pětinásobně. Právě oblast Vysočiny je unikátní zásobárnou pitné vody, vody která bude stále dražší a bez níž by se dramaticky zhoršil život nejen na Vysočině, ale třeba i v Praze, která je významně zásobována právě z Vysočiny.
Životní prostředí, voda a lidé jsou těmi hlavními argumenty proti jadernému úložišti u Rohozné Vysočině. O dalším důvodu se zmíním příště.
Ladislav Jirků, poslanec, krajský zastupitel
