Před nedávnem způsobil prudký déšť lokální povodně v několika obcích na Pelhřimovsku. V poslední době jsou přívalové deště a výkyvy počasí stále častější a je třeba se na ně připravovat. Po povodních nás často trápí i dlouhá období sucha. Krajina ztrácí schopnost zadržovat vodu, což je zapříčiněno zejména lidskou činností a nevhodným hospodaření. Potýkáme se zejména s neblahými důsledky socialistického zemědělství, spojování do velkých celků, rušení mezí a remízků a následného odvodňování velkých lánů a podmáčených luk. Situaci neprospívají ani přibývající zpevněné plochy parkovišť ve městech, velké plochy střech supermarketů a průmyslových hal.
V Novém Rychnově vznikla předminulý víkend během průtrže mračen lokální povodeň, která zaplavila desítky domů, sklepů a zahrad. Povodeň měl na svědomí malý potok Rohozná, který pramení v lesích jen několik kilometrů za obcí. Je poměrně překvapivé, jak mohl tak malý potok na zhruba 2 kilometrech před obcí nasbírat tolik vody. Zajímalo mě, i jaká opatření by se dala na místě udělat, aby se v budoucnu situace neopakovala.
Vycházkou proti toku potoka Rohozná se příčina povodně velmi rychle objevila. Je to zejména rozsáhlé pole brambor ve svahu nad potokem asi kilometr nad obcí. Hluboké brázdy brambor působí jako vodoteče, které bleskurychle vedou vodu po spádu, soustředí ji a v nejnižším místě, kde se spojí, vytvoří vodní strž, která má již značnou sílu, unáší půdu a plodiny z pole, vytváří hluboká koryta a rychle si razí cestu krajinou, kde může páchat škody. V tomto konkrétním případě u Rychnova se zemědělci snažili evidentně využít některá půdoochranná opatření, aby tomuto jevu předešli, ale tato opatření při tak prudkém dešti nemohla být dostačující. Na svažitých pozemcích, jako je tento, je možno využívat i další technologické postupy jako jsou například vsakovací žlábky na vrcholu hrůbku, nebo důlkování nekolejové brázdy, které napomáhá vsakování vody v místě a zabraňuje tvorbě vodotečí.
Hluboké brázdy mezi hrůbky brambor vedly rychle vodu po svahu, ta se v nejnižším bodě spojila, protrhla hrůbky, unášela půdu a již s velkou silou pokračovala do údolí směrem k Rohozenskému potoku. V tomto případě však od mnohem větší povodně a katastrofy zachránila Nový Rychnov krajina před obcí. Voda z pole se vylila na několika místech do meze a louky, která ji zcela bez problémů pohltila. Již po několika metrech v louce voda ztratila na síle a rozptýlila se do travního porostu, kde se vsákla. Na jiných místech si silný proud razil cestu lesem, unášel půdu, ale povodňová vlna a unášení půdy se v lese brzdilo. Koryto potoka se přesto nadměrně plnilo. Zbrzdit povodňovou vlnu však evidentně pomohl malý lesní rybníček, který sice na několika místech přetékal přes hráz, ale kromě zbrždění povodňové vlny ji také pomohl rozptýlit do olšiny pod hrází. Tam se vlna opět brzdila, místy vylévala do louky vedle potoka, kde se vsakovala. Poměrně rozptýlená a zpomalená povodňová vlna se opět spojila až těsně před obcí. Tam se již potok nemůže rozlít do širokého okolí a v obci je pak částečně zatrubněn. Povodňovou vlnu v obci pak znovu zbrzdil a do značné míry pojmul návesní rybník. Ačkoliv pod ním potok pokračuje v poměrně úzkém zpevněném korytě a jeho hladina byla oproti normálu zvýšená, škody zde již nepáchal.
Dá se tedy říci, že povodeň v Novém Rychnově, která přišla po prudkém dešti z bramborového pole, zastavila krajina před obcí. Byl to zejména potok, který zde krásně přirozeně meandruje a mokré louky v okolí koryta, kam se povodňová vlna mohla rozlít.
Malé vodní nádrže, tůně a mokřady pomáhají povodně mírnit a zadržují vodu v krajině. Vybetonovaná a napřímená koryta toků naopak povodně zrychlují, směrují a dodávají jim na síle. Důležitými protipovodňovými opatřeními v krajině jsou také travní pásy, meze a remízy. Větru dešti jsme se věru ještě nenaučili poroučet, ale pokud se naučíme využívat některá poměrně jednoduchá opatření, která ve zdejší krajině pamatují ještě naše babičky a dědečkové, budou následky výkyvů počasí mnohem mírnější.
Mgr. Hana Veronika Konvalinková
