TÝDEN OSMNÁCTÝ
(07.02. – 13.02.2022)
aneb uzavírám a otevírám
PONDĚLÍ – ve znamení rozběhu. Nejen rozběhu týdne. Můrovala jsem tak dlouho, až můj muž podlehl a pořídil mi „ojetý“ běhací pás. Nehýbu se, chřadnu, začíná mě všechno bolet a navíc mi chybí endorfiny, které sport daruje. A jelikož domů chodím za tmy a v zimě v Jeníkově je běhání tzv. „o hubu“, zkusím nahradit přírodu technikou. A kombinace s každodenními „Událostmi, komentáři“ je víc než motivující.
ÚTERÝ – ve znamení uzavírání. S koncem ve funkci starostky přichází i formální zakončení v podobě krajského auditu. Byl tzv. čistý. A ačkoli Jeníkov v posledních dvou letech investoval desítky milionů, plníme své závazky a smlouvy. Jsem ráda, že jsem obec předala novému starostovi v tomto stavu a děkuji všem, kteří za tím stojí. U auditu především naší paní účetní, Ing.
Hana Spudilová Palánová, díky jejíž pečlivé práci a odborným znalostem jsem mohla poslední dva roky klidně spát.
STŘEDA – je poslanecký týden, který máme trávit ve svém regionu. Vzhledem k množství mimořádných schůzí a nočních jednání jsem přesouvala a rušila tolik jednání, že vyjíždím řešit resty do Prahy. A můžu říci, že tak krásný den jsem dlouho nezažila.
Dopoledne jsem strávila v úžasné a moudré společnosti ředitele
Národní knihovna ČR, pana Tomáše Foltýna a bývalého ředitele, legendárního Víta Richtera. Jako „máma“ naší jeníkovské Knihovny roku 2019 jsem s nimi chtěla probrat vše, co se týká nejen Klementina, ale také přesahu do regionů. Moc jim děkuji za čas a Vám napíši více v samostatném příspěvku.
Z Klementina jsem přeběhla na Novou scénu Národního divadla, kde na mě čekala Ilona Smejkalová, která mě oslovila kvůli rozhovoru do přílohy Deníku s názvem „ŽENY“.
No a z Národní divadla jsem vyrazila za poslaneckým kolegou
Ondřej Kolář, starosta Prahy 6. Pozval mě na výlet do jednoho domova pro seniory, který se nachází na jejich katastru a který má „boží“ ředitelku, paní Evu Kalhousovou. Dozvěděla jsem se toho tolik, že je to také na samostatný příspěvek.
ČTVRTEK – opět jeníkovské uzavírání. Po několika letech jsme na konci projektu. Inženýrské sítě pro 26 stavebních parcel, za 30 milionů, po 30 letech plánů. Zkolaudovali jsme poslední část – komunikace a chodníky. Mám z toho upřímnou radost a těším se na staronové i nové sousedy.
PÁTEK – rychlá zpráva o tom, že jsem možná cestou potkala covid. Nakonec to ale dobře dopadá a já děkuji svému muži za flexibilitu a okamžité nápady korunované realizací. A tak vybíhám ze zámku rovnou do auta a míříme zase na lyže. Tentokrát do Harrachova, kde jsem nikdy nebyla. Dodávám, že kolem harrachovské poslanecké ubytovny jsme jen projeli. A tak večeříme v závějích sněhu a usínáme v hotelu, který nás vrátil o 50 let zpět. Ale jsme tak rádi, že jsme spolu aspoň na víkend, že se tomu jen smějeme.
SOBOTA A NEDĚLE – sníh, slunce a lyže. Smekám před svými muži. Nechali se přesvědčit, a tak jsme strávili víkend na lyžích ve čtyřech. Připojil se k nám slovenský instruktor Maťo a oba kluci (nejmenší i nejstarší) po tomto víkendu lyžují. A tak příští lyže už v pěti. A z toho mám strašnou radost a jsem na ně pyšná. Neb učit se lyžovat v pětačtyřiceti – to je na medaili.
PODĚKOVÁNÍ – všem, kteří mi tento týden věnovali svůj čas doplněný o odborné i lidské pohledy. "Mé" paní účetní
Hana Spudilová Palánová, paní matrikářce Yveta Dvořáková a paní knihovnici Eva Šamánková, které byly posledních několik let mou druhou rodinou - oporami, kamarádkami a vrbami, se kterými jsem zvládla překonat vše, co život soukromý i pracovní přinesl. Už teď je mi smutno!
POUČENÍ – uč se vždy od zkušenějších a moudřejších. Obklopuj se těmi, kteří s tebou půjdou, ať budeš stoupat, nebo padat. Takhle jsem snad žila posledních více jak 7 let a přeji si, aby i tahle nová cesta nebyla jiná.
Krásný víkend ze Sněmovny vám všem.
Děkuji, Martina
Zdroj: FB Martiny Lisové
