První srpnovou neděli si několik desítek lidí v Jihlavě, v místě tehdejšího soudu s věznicí v Tyršově ulici, uctilo památku občanů, odsouzených ve vykonstruovaných politických procesech počátkem padesátých let. Za nevinné oběti komunistických justičních vražd, popravené ve věznici Krajského soudu v Jihlavě v letech 1950-52, byla také sloužena mše v kostele sv. Ignáce.
Přestože uplynulo pětašedesát let, na hrůzné období našich novodobých dějin nesmíme zapomínat ani dění té doby relativizovat, natož o ní nepravdivě informovat. Naštěstí stále žije dost pamětníků politického příkoří, nevinných odsouzených, kteří prošli krutými politickými kriminály, kde stovky jejich spoluvězňů zemřely, zatímco dětem a dalším příbuzným obětí byl vypálen doživotní cejch nepřátel pokroku.
Ve světle této vzpomínky za nepřijatelné a nemorální považuji vyjádření Andreje Babiše, který žádost policie o zbavení jeho poslanecké imunity přirovnává k politickým procesům komunistického běsnění v 50. letech minulého století. Policie jej podezírá ze spáchání dotačního podvodu, a to na základě veřejně již dobře známých informací o účelových převodech vlastnictví farmy Čapí hnízdo.
Pokud předseda vlivného politického hnutí v demokratické zemi srovnává policejní šetření vlastních machinací s poúnorovými monstrprocesy v tehdejším Československu, neumím si ani představit, jak se při jeho slovech musí cítit členové Konfederace politických vězňů či pozůstalí po popravených a umučených obětech komunistického režimu, kterému Andrej Babiš jak člen strany oddaně sloužil.
A ve světle vzpomínek na onu dobu zažilo nepříjemné pocity i mnoho televizních diváků při sledování Interview ČT 24, kde se 4. srpna k zahraničně politickým otázkám vyjadřovala europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Nepokrytě se hlásila k myšlence vystoupení naší země z NATO, podle ní „agresivního paktu“, a s láskou vzpomínala na dobu před listopadem 89. Jako vzor fungování současného socialismu uvedla Řecko a šok pro diváky dokonala schválením anexe Krymu Ruskem. Podle ní tam proběhlo demokratické referendum. O přítomnosti ruských vojáků/nevojáků však neřekla ani slovo.
Těžké je teď odhadnout další vývoj v naší zemi. Babišova „netradiční nestrana“ hlásá, že je třeba zrušit senátní žvanírnu, tu sněmovní omezit na polovinu, a společnost řídit jako masokombinát. Pak prý už bude lépe. Tradiční strana komunistická zase nabízí jistotu spravedlivé bídy pro všechny. Kateřina Konečná možná zorganizuje referendum o připojení Karlových Varů k Rusku, třeba i s celou Českou republikou. A prezident Miloš Zeman působí dojmem, že by tomu všemu s klidem požehnal.
Chovám však stále naději, že hnutí ANO 2011 v podzimních volbách úspěšné nebude, stejně jako KSČM. Osud naší zpochybňované demokracie zatím stále máme ve svých rukou. A věřím většině svých spoluobčanů, že živou demokracii také udržíme, a že odkaz nespravedlivě stíhaných, umučených, pozavíraných, vystěhovaných a jinak dehonestovaných statisíců lidí z období společenské nesvobody nebude pošlapán.
Libor Honzárek, místostarosta Havlíčkova Brodu
