Přesně před 600 lety (10.ledna 1422) přestal středověký Německý Brod, po dobytí husitskými vojsky, na delší dobu prakticky existovat...
Dnes realizační tým Projektu "Bojovníci boží - 600 let", ve spolupráci s městem Havlíčkův Brod, v dopoledních hodinách odhalil poblíž západního hradebního opevnění malou reliéfní desku na kamenném pylonu poukazující na významnou událost vepsanou do dějin Havlíčkova Brodu.
Během krátkého vystoupení zástupců radnice a organizátorů akce byly připomenuty hlavní historické souvislosti a data této krvavé události, jež se zapsaly do středověké historie Havlíčkova Brodu a zásadním způsobem následně formovaly další vývoj brodské existence, resp. fungování města samotného...
Smyslem a posláním druhé kruciáty (druhá křížová výprava proti husitským Čechám probíhala od pol. r. 1421 do poč. r. 1422 za vojenské podpory uherského krále Zikmunda Lucemburského) bylo napravit neúspěch výpravy předchozí a obsazením Prahy paralyzovat definitivně husitské hnutí v českých zemích. Vojensky se však křižáckým vojskům opět nedařilo. Armáda krále Zikmunda, shromážděná počátkem roku 1422 v Kutné Hoře a okolí, započala rychle od K. Hory ustupovat před Janem Žižkou posíleným dalšími husity. Právě 8.ledna se Zikmundovi vojáci chabě pokusili o zadržení pronásledovatelů nedostatečným zformováním obranného postavení na návrší Táborec (Peklo) u Habrů. Křižácká vojska však byla smetena, takže ústup směrem k Německému Brodu se proměnil v následný úprk. Záštitu uherské armádě měl poskytnout tehdy císaři Zikmundovi věrný Německý Brod. 9.ledna zaujali křižáci,pod velením polského zkušeného válečníka rytíře Záviše Černého, obranné postavení uvnitř opevněného města. Celý den úspěšně oddolávali ostřelování a útokům vojsk Jana Žižky. Na druhý den (10.1.1422) se však podařilo husitům hradby zdolat a vniknout do ulic středověkého Brodu. Stalo se to zrovna v čase dojednávaných podmínek pro příměří a kapitulaci obránců. Četným obětím se tak již nezabránilo (padlo kolem 1 - 2 tisíc vojáků i obyvatel), nezabránilo se ani totálnímu vypálení a zničení města samotného, města ve kterém se narodil a žil Michal de Causis, jeden z hlavních žalobců v procesu s Janem Husem v Kostnici. Kolik následných let byl pak Brod městem pustým se vedou polemiky dodnes. Faktem je však skutečnost, že následné opětovné osídlení města bylo již uskutečněno venkovskými obyvateli české národnosti, takže český charakter města si Brod ponechal i v následných staletích.
Sám Jan Žižka neměl z chování svých vojáků při dobývání Brodu žádnou radost, ba naopak jej považoval za významné provinění proti vlastním zásadám. I z tohoto důvodu svolává Žižka o rok později ( na 7. duben 1423) své věrné do pustého Německého Brodu a jak ve výzvě sám uvádí : "... abychom se pokáli tu, kdež jsme zhřešili..." Jako zajímavost je možno připomenout, že právě na tomto sjezdu v Brodě byl přijat a schválen tzv. Vojenský řád Jana Žižky z Trocnova, který je považován za jeden z nejcennějších dokumentů české vojenské historie.
Organizátorům dnešní připomínky zajímavého kulatého výročí, jedné z nejdramatičtějších událostí v historii Havlíčkova Brodu, je třeba poděkovat. Osobně jsem ještě odpoledne navštívil i podobnou ceremonii v Habrech a nelituji. V krásném přírodním prostředí u Žižkova stolce pod vrchem Peklo a v autentickém zimním počasí (možná podobném tomu před 600 lety) jsem se dozvěděl i několik dalších zajímavých detailů z české dějepravy...
Libor Honzárek, místostarosta Havlíčkova Brodu (TOP 09)
