O církevních restitucích toho již bylo řečeno i napsáno mnoho. Většinou opepřeno tak, aby to bylo pro většinu populace zajímavé. Přitom o nápravě nepráví vůči církvím, zaviněného našimi předky nemusíme pochybovat. Stejně tak o tom, že nastavení jasných pravidel pro financování církví a náboženských společností bez účasti státního rozpočtu je potřebné.
Námitky levicových sil o nespravedlnosti, krádeži a podobně jsou vedeny za účelem levné demagogie, hrající na lidskou závist. Ekonomicky svobodná církevní společnost nebude hlásat myšlenky o celonárodní chudobě a rovnosti, ale myšlenky o svobodě slova, projevu a svobodě jedince.
O to nebezpečnější je současné zveličování tohoto tématu a jeho laciné používání pro zakrytí aktuálních problémů naši společnosti.
Máme již téměř měsíc od voleb, projevení vůle občanů. Národ byl masírován hesly: „ Prosperující stát zajistí silná vláda“, „Nejsme jako politici, makáme“, „Dáme zemi do pořádku“. Dnes již jsou tato hesla zapomenuta a čeká je stejný osud jako ta „ o věčných časech“ a „pracujícím lidu“. Strany, kterým dal národ mandát k vládě, na svoje sliby rychle zapomněly a nahradily je bojem o moc bez ohledu na zájmy této země.
Vítězná ČSSD se zmítá již od volebního večera v chaosu puče a její jednota je nenávratně pryč. Cesta pučistů nepodobná těm z ODS je nastartována. Ti dnes veřejně sdělují, že budou podporovat program ČSSD, nikoliv koalice.
ANO s hrůzou zjišťuje, že jejich marketingový tah byl vysoce účinný a oni budou muset makat a nejenom kecat. K tomu jim schází personál, zkušenosti a přišlo i poznání, že stát se nedá řídit jako firma. Prázdné sliby jejich vůdce s temnou minulostí vyplouvají na povrch. Čas, kdy praskne celá bublina, se přibližuje a přispívají k tomu i personální půtky o posty a nezvládnutá personální politika kandidátek. První poslanec již opouští Babišovu loď ještě před vyplutím za velice podivných okolností.
Nejmenší možný koaliční partner, který má mysl od volebního večera zatemněnu vidinou vládní moci pod štítem klidné síly posílá do vyjednávání osvědčené, nemladé politiky. Jan Kasal určitě vytěží pro tuto stranu maximum možného, ale zda to bude ku prospěchu občanů nebo partaje můžeme jen tušit.
V této době, kdy ani po měsíci od voleb není jasné, kdo a jak bude vládnout a úspory občanů jsou znehodnocovány kroky národní banky je žádané najít pro vítěze a jeho parťáky něco, co odvede pozornost národa od neschopnosti se dohodnout na vládě a začít konečně makat. Co je lepšího než ověřené téma plné závisti, lží a demagogie, totiž církevní restituce.
Navíc co kdyby bylo možné na tomhle vyzkoušet levicové znárodňování? Vždyť o tom paní Gajdůšková (ČSSD) veřejně hovoří při debatě se zástupci církve, kde sděluje: „ buď poslechnete a odevzdáte část náhrad, nebo se najde vůle ve sněmovně“. Musím se ptát, pro co bude „vůle“ ve sněmovně příště a v jaké sestavě? Ta nově zvolená ještě není ani funkční, ale „vůli“ k opakování krádeže již má. Proto se nenechme opakovaně vtáhnout do zbytečných a pozornost odvádějící ch debat o církevních restitucích. Vždyť ty již jsou rozhodnuty zákonem, který také vzešel z vůle voličů. Naopak udržujme pozornost a tlak na ty co nám před volbami slibovali fungující stát se silnou vládou, kde politici budou makat a dávat zemi do pořádku, aby svých slov dostáli a nezrazovali své voliče.
