PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Původně zdravotní sestra, dnes andragožka a certifikovaná manažerka vzdělávání Dita Vlasáková z Litvínova zajišťuje distanční formu vzdělávání pro tisíce svých kolegyň a kolegů, kteří se starají o české pacienty v ne příliš dobrých podmínkách českého zdravotnictví. Protože je potřeba hodně věcí změnit, rozhodla se kandidovat do Parlamentu za TOP 09.
Co většinou děláte o půlnoci ze soboty na neděli?
Většinou sedím u počítače a pracuji, bohužel. Dnešek není výjimkou. V tomto čase se mi pracuje dobře, zřejmě mám posunutý biorytmus. Někdy ale také čtu nebo se koukám na film.
Působila jste ve vrcholném managementu mostecké nemocnice, která dnes spadá pod Krajskou zdravotní. Proč jste odešla?
V mostecké nemocnici jsem pracovala přes dvacet let. Posledních pár let jako náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Musím přiznat, že to byla jedna z nejhezčích etap mé profesní dráhy. Podařilo se mi prosadit v krátké době mnoho opatření, která v oblasti ošetřovatelské praxe v mostecké nemocnici absentovala. Navíc to byla doba, kdy se zásadně měnily podmínky pro výkon nelékařských zdravotnických povolání v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie - dopady do praxe vyžadovaly mnoho změn. Změny, které bylo třeba uskutečnit, bych nikdy nezrealizovala bez podpory kolegů z vedení mostecké nemocnice, kteří měli stejné vize. Z postu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči jsem odešla za jinou pracovní nabídkou.
Zmínila jste Evropskou unii. Máte zprávy, jak se našim zdravotníkům daří v zahraničí po otevření hranic? Je to z vašeho pohledu dobře, nebo naopak pro naše zdravotnictví špatně, že nám kvalitní lidé odcházejí za hranice?
Je třeba přiznat si realitu: asi není úplně vše v pořádku. Zvláště u nás na severu Čech je v některých oborech prostupující "multikulturalita ošetřovatelských týmů" víc než zřejmá a bohužel to nebudí přílišnou důvěru mezi pacienty. Problém odlivu zdravotníků do zahraničí se váže spíše na profesi lékařů než sester a ostatních zdravotníků. Tam je bohužel stoupající trend, což uvádí i statistiky České lékařské komory. A zcela jistě je to pro české zdravotnictví negativní trend.
Je rozdíl v podmínkách pro práci zdravotníků u nás a v Německu?
Zásadním rozdílem mezi zdravotnickou praxí v Německu a u nás je to, že Německo vynakládá do rezortu podstatně větší objem finančních prostředků. Výdaje na zdravotní péči jsou v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi OECD výrazně podprůměrné, kdežto výdaje Německa byly naopak ve srovnání se zeměmi OECD nadprůměrné. Od toho se odvíjí i finanční ohodnocení zdravotníků či další benefity. Ale není to jen o platech zdravotníků. Hodně důležité jsou podmínky pro výkon povolání zdravotnických profesí. A dle mého názoru je přeci jen v Německu situace v rezortu stabilnější.
Ano, odcházejí lékaři, neměli bychom se proto bát, abychom za své platby zdravotního pojištění měli brzy vůbec co dostat?
I když je situace ve zdravotnictví v poslední době velmi vážná, nemyslím si, že by vyústila v kolaps systému. Do zdravotnické praxe se promítla restriktivně nastavená úhradová vyhláška pro rok 2013 a zvýšení sazeb DPH u zdravotnických prostředků, což nepovažuji za úplně šťastné. Finanční nestabilita samozřejmě negativně ovlivňuje firemní kulturu a vlastní zdravotnickou praxi - to s sebou nese i nepříjemný tlak a stres, který se promítá do podmínek pro poskytování zdravotní péče. Turbulentní prostředí, v kterém se zdravotnictví potácí, je nutné stabilizovat. S tím pak bezesporu souvisí kroky spjaté s reformou zdravotní péče, které je třeba dokončit. "Pouhým" navyšováním finančního objemu, který putuje na výdaje ve zdravotnictví, se nepříznivá situace ve zdravotnictví podle mě trvale nevyřeší.
Je třeba přistoupit k systémovým krokům, mezi které patří optimalizace akutních lůžek, větší propagace zodpovědnosti za vlastní zdraví, tedy důsledný tlak na prevenci zdraví, sociálně citlivé zvyšování spoluúčasti. Všechny tyto kroky jsou nepopulární, ale nezbytné. Podílet se na nich však musí nejen stát, ale i ostatní vlastníci zdravotnických zařízení - krajské samosprávy a obce. Spotřebu zdravotní péče mají podle mého názoru regulovat pojišťovny na straně pacienta a ne prostřednictvím zdravotnických zařízení, což se tak trochu aktuálně děje.
To vše jsou věci, jejichž změna vás táhne do Poslanecké sněmovny?
Za zcela zásadní považuji dořešení legislativních norem vztahující se k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, včetně nastavení smysluplných kritérií pro jejich pre a post graduální vzdělávání. Ke stěžejnímu zákonu 96/2004 Sb., který nastavuje základní kritéria pro výkon povolání nelékařských zdravotnických povolání, mezi která patří sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuti a podobně, probíhala více jak rok trvající debata, bohužel nic konkrétního z ní nevzešlo a musím přiznat, že některé nápady, které tato debata generovala, mě trochu děsily. Snažím se najít způsob, jak vstoupit do řešení této problematiky. A proto jsem se rozhodla kandidovat.
Co je v oblasti zdravotnictví legislativně úplně špatně a mělo by se změnit co nejdříve?
Toho, co je třeba v souvislosti se zdravotnickou reformou realizovat, je mnoho. Recept na trvalé vyřešení problému zdravotnictví zatím nenašli nikde na světě. Mezi problémy, které je třeba dořešit, patří zcela jistě již zmíněná optimalizace lůžkového fondu v ČR a převod některých akutních lůžek na lůžka následné péče. Myslím, že není již dlouho udržitelné, aby akutní lůžka suplovala následnou péči či sociální službu. Dále je třeba hledat pokud možno spravedlivý kompromis mezi „neomezenými“ možnostmi lékařské vědy a omezenými finančními zdroji.
Působíte mimo jiné v oblasti akreditace a certifikace ve zdravotnictví a jste vyškolena jako interní auditorka normy ISO 9001. Napadá mě, jak člověk z tak exaktního prostředí norem zvládne plout nejistými vodami politického vyjednávání?
Nepovažuji se za člověka, který by žil a pracoval v exaktním prostředí norem. Realitu běžného života vnímám velmi dobře. Myslím, že dokážu vytrvale bojovat za správnou věc, zvláště jsem-li přesvědčena o její potřebnosti.
Řadu let se zabývám kvalitou zdravotních služeb. Logicky je tedy mou další prioritou smysluplné hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotní péče včetně zavedení validního benchmarkingu – tedy teoreticky dobře podloženého porovnávání dle jasně stanovených měřítek - na celonárodní úrovni. TOP 09, za kterou kandiduji, již prosadila požadavek na zvyšování bezpečnosti a kvality zdravotní péče - tento požadavek je zakotven v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ukládá zdravotnickým zařízením zavést systém interního hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. To je ale podle mě pouze první krok. Nyní je třeba usilovat o to, aby byl tento požadavek smysluplně realizován v praxi a pacientům nabídnul to, co se od takových systémů očekává.
Systém interního hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je standardním nástrojem zajišťujícím především kvalitu procesů, ke kterým ve zdravotnictví dochází. Krom toho tento systém vyžaduje smysluplný monitoring indikátorů kvality. Mezi ně celosvětově patří spokojenost pacientů, výskyt mimořádných událostí, počet nozokomiálních nákaz a podobně. Tyto indikátory kvality mají pacientům, ale i managementům zdravotnických zařízení přinést určitou zpětnou vazbu. Bohužel, tu nyní postrádám: generují se data, čísla, která nikomu nic neřeknou. Bez zavedení smysluplného porovnání nejsou tato čísla pro příjemce zdravotní péče (pacienty) vůbec srozumitelná.
Mají dnes zdravotníci opravdu tak nedůstojné prostředí pro svou práci, jak někteří jen tušíme?
Současná doba je charakterizována velkým množstvím změn, rychlým životním stylem a všudypřítomným stresem. Z praxe slyším někdy opravdu tristní příběhy. Sestry jsou přetížené, je podhodnocena jejich práce. Některé managementy zdravotnických zařízení dokonce měly snahu nutit sestry pracovat za nižší mzdové tarify, a to tak, že se snažily sestry přeřadit na pozice zdravotních asistentů a souběžně s tím však po nich vyžadovaly i vysoce specializované činnosti, které může poskytovat jen pracovník oprávněný vykonávat svou práci bez odborného dohledu nebo se specializovanou způsobilostí. Česká asociace sester realizovala v letních měsících tohoto roku empirické šetření, zaměřené na zmapování pracovních podmínek českých sester.
Impulzem k tomuto kroku byly závažné signály z praxe, které naznačovaly nevhodné pracovní podmínky, neodpovídající personální a technické vybavení pracovišť ohrožující kvalitu poskytované péče, nárůst administrativy a jiné. Výstupy z tohoto šetření jsou natolik závažné, že budou prezentovány prezidiem České asociace sester na samostatné tiskové konferenci a v rámci konference, která se uskuteční v říjnu v Brně. Troufám si říct, že o důstojném prostředí pro výkon tak náročného povolání nelze bohužel zatím mluvit.
Můžete třeba tohle svou kandidaturou do Poslanecké sněmovny změnit?
Nevím, zdali mohu svou kandidaturou situaci změnit, každopádně se o to chci pokusit. Jsem pevně odhodlaná bojovat za tisíce kolegyň a kolegů, jejichž práce se často bere jako samozřejmost a je podle mě v naší země velmi podhodnocena. Bohužel, zatím jsem nezaznamenala, že by byla vyvíjena dostatečná snaha prosazující zájmy nelékařských zdravotnických pracovníků na půdě Parlamentu.
Proč by lidé z regionu měli dát hlas právě vám, potažmo TOP 09 Ústeckého kraje?
Na naší kandidátce nenajdete ani politické turisty, ani mafiánské loutky, ani naivní snílky. TOP 09 v Ústeckém kraji reprezentují osobnosti úspěšně pracující v komunální politice a erudovaní odborníci, kteří nejsou ekonomicky závislí na politice. Snažíme se hledat řešení pro ty, kteří nežijí jen dneškem, ale jsou zvyklí uvažovat o tom, co bude s námi, s našimi rodinami zítra, za měsíc, za rok..... Neuchylujeme se k populistickým proklamacím, o kterých víme, že je není možno realizovat v praxi.
Objeví se Karel Schwarzenberg osobně v Ústeckém kraji v rámci předvolební kampaně?
Ano, objeví. Předseda TOP 09 zavítá mezi obyvatele Ústeckého kraje 16. října. Vydá se z Litoměřic lodí Porta Bohemica do Velkých Žernosek, pak se přesune do Ústí nad Labem a na závěr do Teplic. V rámci celé akce mohou lidé diskutovat nejen s panem předsedou, ale i s krajskými a regionálními lídry, kteří jej po Ústeckém kraji budou doprovázet. V Ústí bude v restauraci Na Rychtě realizováno "pivo s Karlem" a stejně tak v Teplicích v penzionu u Kozičky. Všichni, kterým není jedno kam naše republika bude směřovat, jsou vítáni.
PhDr. Bc. Dita Vlasáková se narodila v roce 1970 v Mostě a od svého narození dosud žije ve městě Litvínov. Od roku 1988 pracovala ve zdravotnictví jako zdravotní sestra. Svou odbornou kvalifikaci v průběhu profesní dráhy úspěšně rozvíjela. V roce 1993 získala specializovanou způsobilost v oboru „Ošetřovatelská péče v ortopedii“. Působila ve vrcholovém managementu v Nemocnici Most, kde zastávala pozici náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Další svou kvalifikaci získala studiem bakalářského oboru Ošetřovatelství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a magisterským oborem Andragogiky a řízení lidských zdrojů na Univerzitě J. A. Komenského v Praze, z téhož oboru absolvovala i rigorózní zkoušku.
V současně době působí jako odborná garantka a manažerka výukového portálu, který poskytuje distanční formu vzdělávání nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Získala rozsáhlou praxi v oblasti akreditace a certifikace ve zdravotnictví. Je vyškolena jako interní auditorka normy ISO 9001 a několik let působila jako vyškolená auditorka a konzultantka Spojené akreditační komise České republiky. V roce 2011 si rozšířila své kompetence v oblasti implementace a hodnocení systému řízení kvality zdravotnických zařízení. Má široké zkušenosti s řízením projektů financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie. Publikuje v řadě odborných periodik. Od roku 2004 je registrovanou sestrou, od roku 2002 členkou České asociace sester.
