Louny - Zájemců o besedu s prezidentským kandidátem v Lounech bylo tolik, že místa k sezení nestačila a lidé v restauraci museli stát
Pokud se dá někdo v politické sféře označit za celebritu, je to Karel Schwarzenberg. Ve čtvrtek 3. ledna večer zavítal do Loun k besedě s občany. Zájem lidí byl obrovský.
Ještě před veřejnou besedou zamířil úřadující ministr zahraničních věcí do chrámu sv. Mikuláše. Ve společnosti lounského děkana Wernera Horáka a Michala Pehra, historika a politologa, si ho detailně prohlédl, vyslechl zajímavosti a využil i chvilku ke krátké modlitbě.
Veřejné setkání mělo začít v 19 hodin v restauraci Šalanda. Už dlouho předtím bylo ovšem plno a další a další příchozí nakonec celkem rozlehlé prostory zaplnili takovým způsobem, že bylo velkým problémem najít místo i ke stání. „Je to nedůstojné, Louny se v tomhle moc dobrém světle nepředvedly," poznamenala jedna z přihlížejících dam před začátkem programu. S pověstným vtipem na situaci reagoval i samotný kandidát. „Místo piva s Karlem (jak se akce jmenovala) tu jste na stojáka bez piva, za což se omlouvám," řekl.
Pak už přišel čas na otázky. Mířily na minulost i nejžhavější současné kauzy. Jeden z prvních tazatelů se ptal na církevní restituce a důvod, proč by je měl český národ platit. „Můj názor je ten, že když jsme něco šlohli, tak to musíme vrátit," odpověděl jasně prezidentský kandidát.
Jednoho mladíka zajímalo, jak by jako prezident napomohl ke zlepšení ekonomické situace a snížení nezaměstnanosti. „To není v pravomoci prezidenta. Nicméně mám v plánu se pravidelně setkávat s lidmi, kteří mají zkušenosti, odborníky, odboráři, a otevřít na tato i další témata skutečnou diskusi, která tu naprosto chybí," odpověděl K. Schwarzenberg.
Další dotaz se týkal Evropské unie, přesněji myšlenky vyhlásit referendum o výstupu z ní. „Žádnou rozumnou alternativu k EU zatím nemáme. Jsme malá země, obklopená státy unie. Musíme se učit v tomto společenství fungovat a prosadit se, což nám jde pomalu," řekl ministr.
Nejžhavější otázka - kontroverzní prezidentská amnestie udělená Václavem Klausem, na sebe nenechala dlouho čekat. Lidé chtěli vědět, co na ni uznávaný politik říká a zda je zastáncem takových kroků. „V zásadě jsem pro udělování amnestií. Máme přeplněné věznice, protože náš zastaralý trestní řád trestá vězením i provinění, které se v jiných evropských zemích řeší jinými tresty. V tomto konkrétním případě ale nesouhlasím. Svobodu získali významní tuneláři, nikoliv lidé trestaní za nedbalosti. Byli zkrátka puštěni lidé, kteří puštěni být neměli. Některým poškozeným mizí i možnost dalšího odškodnění," vysvětlil Karel Schwarzenberg. „Bohužel vyhlášená amnestie vypadá jako šitá na míru některým případům, což vyvolává otázky," dodal. Podotkl také, že se o kroku prezidenta V. Klause dozvěděl až přímo z projevu.
Dlouholetého bojovníka za návrat demokracie do ČR pobavil dotaz dalšího občana. „Zdá se mi, že je dnes módní nechat se podporovat od komunistů. Proč to neuděláte vy?" ptal se. Brilatní vtip zkušeného diplomata se projevil i tentokrát. „Jsem velký ješita a ráno se ještě rád na sebe podívám do zrcadla. Kdybych to udělal, už bych se na sebe podívat nemohl," odpověděl a byl již poněkolikáté odměněn potleskem.
Odstoupíte z prezidentského úřadu v případě, že by v budoucnu komunisté sestavovali vládu? Tak zněl další zajímavý dotaz. K. Schwarzenberg vyjádřil přesvědčení, že příští vládu bude skutečně sestavovat KSČM spolu s ČSSD. „Ani v takovém případě bych ale neodstoupil a bedlivě střežil ústavu. To by pak byl pro příští roky můj hlavní úkol," uvedl.
Občany v Lounech dále zajímal politikův názor na klientelismus v zemi, různá nařízení evropských úředníků nebo na odvolání Karolíny Peake z funkce ministryně obrany. „Věděl jsem, že její uvedení do této funkce byl nešťastný krok. Premiér Nečas si zřejmě myslel, že, slovy pana prezidenta - křehká dívka, tam nechá vše jako za vedení ODS a ta bude toto ministerstvo de facto dále vést. To se ale nestalo," nebral si servítky K. Schwarzenberg. Poté se krátce rozhovořil o politice jako takové: „V politice platí zákon vlčí smečky. Za normálních okolností všichni drží spolu, ale jak je někdo raněný, tak ho ostatní hned sežerou," nastínil zajímavou myšlenku.
Vzpomínalo se na Václava Havla, jehož kancléřem byl na začátku 90. let. „Byl takovou osobností, že okamžitě zaujal celý svět. Jsem rád, že jsem mu mohl pomáhat," řekl.
„Když jste mluvil o vlčí smečce a při vší úctě k vašemu věku, co vás vede k tomu, že kandidujete na prezidenta? Co si myslíte, že můžete změnit, jaké jsou vaše cíle?" zeptala se jedna z přítomných dam. „Věk nepopírám, cítím se ale poměrně zdravý, dokonce jsem na to dostal lékařské vysvědčení," opět zažertoval ministr. Pak ovšem zvážněl. „Otevírají se propasti mezi politickými tábory i společenskými skupinami, což mi dělá velké starosti. Prvním úkolem ve funkci prezidenta by tedy bylo svolat neformální setkání reprezentantů různých táborů, nejen politických, abychom zahájili nějakou diskusi. Důležité je také setkávání s čelnými představiteli z oblasti vědy a zástupci vysokých škol, kteří mohou napovědět, kterým směrem se v této oblasti ubírat, jak využít vědu a výsledky výzkumu. Vždyť před lety jsme byli v tomto ohledu na špici. Je potřeba také posílit právní stát pečlivým výběrem ústavních soudců," řekl kromě jiného.
Na přetřes přišla také otázka dvojího občanství K. Schwarzenberga - českého a švýcarského. Host podotkl, že by ho prezident neměl mít, pokud by hrozilo jakékoliv riziko zneužití. „Ovšem Švýcarsko s námi nesousedí a v minulosti už ČR mnohokrát pomohlo. Švýcarské občanství mám od narození a velmi si ho vážím. Nerad bych se ho vzdal," odpověděl a rozhovořil se o svém dětství i pozdějším předsednictví Mezinárodnímu helsinskému výboru pro lidská práva (od roku 1984), které mohl právě díky švýcarskému občanství vykonávat.
