Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou začátkem týdne představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.
Předseda zemědělského výboru sněmovny a náš krajský poslanec za TOP 09 Michal Kučera k tomuto tématu uvedl, že půda je cenná komodita.
„Chceme ji využívat pro zemědělství a rozhodně se nechceme vrátit do toho stavu, kdy nám na polích rostly fotovoltaické elektrárny obehnané ploty a kamerami. Proto hledáme pojistku, aby něco, co byl sad, se nezměnilo na sad s agrovoltikou a pak jen na elektrárnu,“ uvedl Michal Kučera.
Dodal, že různé definice často opakují termíny dvojího využití půdy s primárním zaměřením na zemědělskou produkci a sekundárním zaměřením na produkci elektrické energie.
„Další část debaty se vede o tom, pro jaké plody a kultury bychom agrovoltaiku v Česku měli chtít. Panuje shoda na umístění panelů mezi vinice, chmelnice a ovocné sady. Ze zahraničí však víme, že tento systém může (třeba formou vertikálních panelů) fungovat na vícero plochách. Možnou cestou může být povolit například agrivoltaické systémy na plochy, které dnes zemědělci musí povinně zatravnit a nemohou je využít."
Otázkou je, zda není tlak na udržitelné energie přehnaný. Je ale důležité myslet na budoucnost.
"Protože pokud vás nyní znepokojuje nedostatek léků, jídla a energie – všechny tyto obavy se jen zhorší, pokud se nevypořádáme s přechodem na zelenou energii. Žijeme ve vzájemně propojeném světě a vzhledem k tomu, že změna klimatu zasáhne zvláště tvrdě rozvojový svět, zhorší se globální bezpečnost potravin a zhorší se problém migrace, které nás všechny ovlivní,“ uvedla ředitelka udržitelných financí v Evropské investiční bance Eila Kreivi.
