V Ústeckém kraji má namísto uhelných lomů vzniknout krajina jezer. Za touhle na první pohled atraktivní strategií je ovšem mnoho velkých ALE.
Mnozí vědci se už totiž dlouhá léta shodují na tom, že nejlépe umí krajinu rekultivovat sama příroda. Mezi Spojenci takový přirozený způsob přetváření krajiny nejvíce razí Michal Kučera, vystudovaný báňský inženýr, který se životním prostředím a obnovou našeho uhelného kraje zabýval už jako poslanec. "Pokud necháme přírodu, aby si s uhelnými lomy poradila sama, můžeme ušetřené miliardy investovat do jiných pro rozvoj kraje klíčových projektů," vysvětluje Kučera.
Důl ČSA pod zámkem Jezeří brzy čeká rekultivace a podle Kučery by mohl být vyhlášen přírodní rezervací, ve které bychom pozorovali proměny krajiny v režii přírody.
PESTRÁ KRAJINA NAMÍSTO TECHNICISTNÍCH VIZÍ Z MINULÉHO STOLETÍ
"Je to nejefektivnější cesta z hlediska času i vynaložených prostředků, jak vrátit vytěžené území do rovnovážného stavu. Krajina mezi Krušnými horami a Českým středohořím si zaslouží pestrost a rozmanitost. Ekologické inženýrství a plošné zaplavování uhelných jam, na kterém spíše než náš kraj vydělávají těžaři a rekultivační firmy, udržuje v krajině monotónnost. Vrážíme neskutečné rozpočty do toho, abychom podle ještě budovatelských rekultivačních vizí zaplavili rozsáhlá území. Pod vodou tak ale necháváme i obrovský potenciál, který zdejší krajina ve skutečnosti má," dodává Michal Kučera.
"Na výsypkách, ale i jiných těžbou ovlivněných územích vzniká spontánně a zdarma unikátní prostředí preferované mnoha ohroženými a vzácnými organismy. Jde většinou o ubývající iniciální sukcesní stadia, pro které bychom v případě jejich cíleného zakládání v „normální“ krajině těžko nacházeli prostor, o úspoře finančních prostředků ani nemluvě. Namísto jejich využití jsou však tyto biotopy s vynaložením nemalých prostředků likvidovány, nezřídka paradoxně právě za účelem provádění biologických rekultivací," psali už v roce 2013 v časopisu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
“Nedává smysl opírat se o několik desítek let staré vize a přehlížet to, co říkají vědci. Víme o tom, že na některých územích po těžbě, třeba kolem dolu Bílina, se testuje tzv. přirozená sukcese. Podle všeho je to funguje a hlavně přináší obrovské úspory. Obnova našeho kraje bude stát ještě dost peněz, tak proč je utrácet neúčelně, navíc s rizikem korupce u rekultivačních zakázek,” komentuje Kučerův návrh Jiří Řehák, lídr kandidátky Spojenci pro kraj.
I JEZERA DÁVAJÍ SMYSL, KDYŽ SE MĚNÍ S DŮRAZEM NA KVALITU PROSTŘEDÍ
Spojenci pro kraj ale nejsou proti tomu, aby část hnědouhelných lomů sloužila k vodní rekreaci.
Další Spojenec, starosta Chabařovic Josef Kusebauch dnes a denně řeší rozvoj jezera Milada, které spadá i do území jeho obce. „Je to dobré řešení pro všechny. Veliký úsek jezera jsme nechali volné přírodě, lidé to mají rádi. Zároveň se tam dá jezdit na kole, běhat, jezdit na bruslích,“ popisuje zkušenosti starosta, který byl i u architektonické soutěže budoucí podoby jezera a okolí.
U Milady nevznikla žádná komerční turistika, ani není obsypána stánky. Návštěvníci naopak vyžadují, aby zůstal zachovaný přírodní ráz, a takových míst je na Miladě hodně.
„Je to nejlepší přístup, pokud je taková plocha u většího města. Lidé chtějí sportovat, vykoupat se a zároveň být v přírodě,“ podotýká starosta.
I podle Kusebaucha by se ale některé jiné důlní plochy mohly ponechat samovolnému vývoji.
